Ve zkratce: ----------- * Banky odepíší 50 procent řeckého dluhu * Do konce dekády se mají dluhy Řecka snížit na 120 % HDP * Euroval EFSF se má navýšit až na bilion eur * Nicolas Sarkozy bude jednat o pomoci euru s Čínou * Detaily plánu se ještě budou dolaďovat * Akcie na výsledky reagovaly růstem
Brusel - Napjatě očekávaný 14. krizový summit EU skončil hluboko v noci dohodou, která má zabránit šíření řecké dluhové krize.
Eurozóna nakonec s bankami vyjednala dobrovolné odpisy řeckých dluhů o 50 procent, shodla se i na rekapitalizaci evropských bank.
Ochranný val eurozóny EFSF by měl pomocí pákového efektu získat "palebnou sílu" ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se ale dnes navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard eur a EFSF díky nim má reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.
Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Atén měl snížit o 100 miliard eur, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy kolem čtvrté hodiny ráno, když summit skončil. Za dohodami stojí podle něj i Evropská centrální banka (ECB) a podpořily je i Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská komise.
"Soukromí věřitelé dobrovolně odepíší 50 procent," řekl Sarkozy před novináři.
Členské země eurozóny se ale novému placení zcela nevyhnou. Na rekapitalizaci hlavně řeckých bank půjde z jejich peněz v budoucnu 30 miliard euro. Jedinou zemí, která nezaplatí ani euro navíc, je Slovensko. Premiérka Iveta Radičová oznámila, že si vymohla výjimku.
"První zpráva: dobrovolná účast bank ve výši 50 procent. Druhá zpráva: následná potřeba a tlak na navýšení účasti i veřejných financí. A třetí zpráva: Slovenská republika se toho navýšení nezúčastňuje. Takže jsme jediná země, která má v rámci tohoto programu výjimku," prohlásila v Bruselu.
Krok k řízenému bankrotu
Unijní prezident Herman van Rompuy uvedl, že evropský plán by měl zredukovat řecký dluh do roku 2020 na zhruba 120 procent řeckého hrubého domácího produktu. "Je to maraton, ne sprint," podotkl k dohodám předseda Evropské komise José Barroso s tím, že v příštích týdnech se ještě budou dolaďovat detaily vyplývající z nočních dohod.
Summit tím udělal důležitý krok k úspěšnému řízenému bankrotu Řecka.
Podle předběžných analýz evropského bankovního úřadu EBA by totiž měl být dluh po dobrovolném padesátiprocentním osekání pro Řecko zvládnutelný. A to bez spuštění vzájemných výplat pojistek proti úvěrovému selhání (Credit default Swaps, CDS), které by jinak hrozily strhnout řetězovou reakci bankovní krize a pádu dalších států do řecké spirály.
Zprávy o dohodě začaly prosakovat kolem třetí ráno, zhruba po sedmi a půl hodinách jednání.
Zástupci bank nejprve dávali najevo, že se žádná dohoda nerýsuje. Posun přinesla až jejich schůzka s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou.
Příliš nadějně summit nezačal
Středeční summit lídrů EU sliboval dodat dlouho očekávané definitivní řešení evropské dluhové krize. Během jednání bylo ale stále zřejmější, že podrobnou "cestovní mapu" nepřinese.
"Práce ještě neskončila, ale každý sem dnes přichází s cílem pokročit vpřed," prohlásila večer po příjezdu na jednání německá kancléřka Angela Merkelová. Jednání pak však byla v několika důležitých ohledech dlouho na mrtvém bodě.
Dohoda ale neznamená, že řecký dluh rázem klesne o celou polovinu. Podle Financial Times Angela Merkelová ohlásila před jednáním cíl snížit dluh Řecka (který současným tempem koncem roku 2013 dosáhne 186 procent HDP) na 120 procent do roku 2020. To by podle listu znamenalo osekání řeckého dluhu celkově o třetinu, z toho dluhopisů v držení bank o polovinu.
Agentura Reuters s odvoláním na znění návrhu závěrečného dokumentu uvedla, že současná garanční kapacita "eurovalu" EFSF v současné výši 440 miliard eur se má zvětšit "několikanásobně."
I tyto předběžné výsledky pak stačily k tomu, aby americké akcie reagovaly růstem.
"Trhy začaly počítat s tím, že žádné smysluplné prohlášení z dnešního summitu nepřijde. To by mělo trhům pomoci, protože laťka je docela nízko," popsal kolem půlnoci agentuře Bloomberg náladu investorů Joseph Tanious, stratég banky J.P. Morgan.
Akcie reagovaly opatrným optimismem
Když vyjednávači v úterý oznámili, že se ruší schůzka 27 ministrů financí, kteří měli ve středu odpoledne připravit půdu pro večerní finální jednání hlav států, světové burzy prudce poklesly a euro oslabilo. Ve středu ráno evropské burzy pokračovaly v mírném poklesu, aby po zbytek dne kolísaly kolem nuly.
Americké akcie navázaly posílením na nejvyšší úrovně od počátku srpna, aby pak štafetový kolík převzaly asijské burzy, které začaly čtvrteční obchodování růstem na sedmitýdenní maxima.
Evropské akcie zahajovaly obchodování výstupem na dvanáctitýdenní maximum. Panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 2,6 procenta na 1009,45 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od začátku srpna. Euro se vyšplhalo na sedmitýdenní maximum vůči dolaru
Ve středu odpoledne ještě zamíchal kartami Mario Draghi, který od 1. listopadu vystřídá v čele Evropské centrální banky Jean-Clauda Tricheta. Vydal totiž prohlášení, v němž naznačil, že pod jeho novým vedením ECB bude pokračovat ve vykupování dluhopisů ohrožených zemí, za které dosud vydala 169,5 miliardy eur, dokud politici nenajdou řešení.
Vystoupil tím přímo proti názoru Německa, respektive tamní centrální banky. Dal ale zároveň najevo, že jde o opatření dočasné, dokud se politikům nepodaří dohodnout na řešení konečném a trvalém.
Summit ještě může narazit mimo Brusel
Problémy ale ještě číhají mimo bruselské jednací sály.
V Itálii hrozí rozpadem vláda, jež se dlouho nemohla dohodnout na zvýšení věku odchodu do důchodu z 65 na 67 let. To je přitom podmínkou vyjednávačů tomu, aby jí Evropa dál pomáhala s odkupy jejích stále dražších dluhopisů.
Premiér Silvio Berlusconi ale na summitu podle agentury Bloomberg slíbil, že Itálie získá ročně pět miliard eur z prodeje majetku, reformy penzí a pracovního trhu.
Nizozemská opozice také pohrozila, že dohodu zablokuje, pokud nebude dostatečně razantní, aby krizi, vlekoucí se už dva roky, vyřešila jednou provždy. Už před summitem tak převažovalo přesvědčení, že konečné řešení nepřinese.
"Evropa konečně vykročila správným směrem. Panuje ale pocit, že výsledek nepřinese odpověď šoku a úžasu, kterou očekávání trhů vyžadují," řekl ve středu odpoledne pro televizi Bloomberg bývalý činitel Mezinárodního měnového fondu Domenico Lombardi.
Podle listu Financial Times mohou být konečné detaily komplexního plánu známy až na setkání ministrů financí eurozóny 7. listopadu, tři dny poté, co se ve francouzském Cannes uskuteční schůzka lídrů skupiny G20.
Tři úkoly, moře nejistoty
Středeční summit EU měl tři hlavní úkoly: Zaprvé vyjednat výši osekání řeckého dluhu, na kterou dobrovolně přistoupí věřitelé, tedy banky. Zadruhé stanovit v závislosti na výši těchto odpisů sumu, o niž se bude muset navýšit kapitál evropských bank, aby řízený bankrot Řecka ve zdraví přežily. A zatřetí navýšit garanční kapacitu eurovalu EFSF, který má od dopadu řeckého bankrotu ochránit slabé země eurozóny.
Největší neshody panovaly v prvním a třetím bodu.
Pokud jde o první úkol, evropští vyjednávači tlačili na škrtnutí 60 procent dluhu, zatímco banky reprezentované organizací Institute of International Finance (IIF) pro sebe trvaly na 40procentních ztrátách. "To by ale samo o sobě Řekům stěží stačilo," upozornil ekonom ČSOB Jan Bureš.
Polský premiér Donald Tusk, který drží půlroční "rotující" předsednictví EU, prohlásil po večerním jednání lídrů sedmadvacítky, že byla uzavřena dohoda o navýšení kapitálu evropských bank na kapitálovou přiměřenost v úrovni devět procent.
Jmění bank se tak podle dřívějších propočtů EBA bude muset navýšit zhruba o 106 miliard eur do června 2012. Banky je ale budou muset získat samy od svých akcionářů a na finančních trzích. Některé už proto varovaly, že to povede k nedostatku peněz a vyschnutí úvěrů, což by mohlo ohrozit ekonomický růst.
Potíže přetrvaly u třetího pilíře řešení dluhové krize, který je přitom v jistém ohledu nejdůležitější. Má totiž zbytek Evropy ochránit před nákazou z dopadů zřejmě už nevyhnutného řeckého bankrotu.
Osudový třetí pilíř?
Tím pilířem je euroval EFSF, jehož současná kapacita je 440 miliard eur. To ale na ochranu bank a hlavně zemí jako Itálie a Španělsko stačit nebude. Jen Itálie potřebuje příští tři roky na pokrytí splatných dluhopisů vydat další v celkové hodnotě 600 miliard eur.
Německo před summitem odmítlo návrh Francie, aby se z EFSF stala banka, která by skupovala dluhopisy "nakažených" zemí, vkládala je do Evropské centrální banky a ta by mu za to platila nově tištěnou hotovostí.
Právě to přitom trhy považovaly za dostatečně jednoduché a účinné řešení, podobně jako před časem eurobondy, které však Německo také zamítlo. Ve hře tak zůstalo několik komplikovanějších možností.
První je, že EFSF pojistí nové italské a španělské dluhopisy, druhá je, že se na pomoc zadluženým zemím přitáhnou soukromí investoři z ciziny prostřednictvím zvláštního investičního nástroje SPIV (Special Purpose Investment Vehicle), který by mohl vydávat dluhopisy.
Tato dvě řešení mohou podle pracovního návrhu citovaného listem Financial Times fungovat zvlášť, nebo společně.
Francouzský prezident prohlásil, že chce ve čtvrtek o případné roli Číny v záchraně eura mluvit po telefonu s čínským prezidentem Chuem Ťin-tchaoem. Čína opakovaně vyjádřila zájem Evropě s dluhovou krizí pomoci, její přílišné angažmá v tomto směru má ale mezi evropskými politiky své odpůrce.
Euro předběhlo dobu
Svou roli v navýšení "palebné síly" EFSF zvažuje i Mezinárodní měnový fond.
Ve hře je údajně i spojení sil EFSF (European Financial Stability Facility), který je dočasným ochranným nástrojem, s jeho trvalým nástupcem ESM (European Stability Mechanism) s kapacitou 500 miliard eur. Vznikla by tak ochranná zeď ve společné výši 940 miliard eur.
Reuters ale s odvoláním na své zdroje uvedla, že se uvažuje o čtyřnásobném navýšení, tedy na více než bilion eur.
Jakou podobu bude nakonec ochranný val mít, tak zůstávalo ještě ve čtvrtek nad ránem nejasné.
"To, o co se snaží eurozóna, je pochopitelné. Nicméně ukazuje se, že politický projekt předběhl svou ekonomickou základnu. Ten projekt je ambicioznější, než si eurozóna v tu chvíli mohla dovolit," zhodnotil kořeny problémů měnové unie člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz.
.
