Administrativa prezidenta George Bushe totiž chce schválit prodej britské firmy P&O, která provozuje přístaviště v New Yorku, Baltimoru, Miami, New Jersey, New Orleans a Philadelphii, arabskému podniku Dubai Ports World.
Ta sídlí ve Spojených arabských emirátech. Senátoři se proto obávají, že by mohla být infiltrována příslušníky teroristické skupiny Al-Káida.
Národní bezpečnost především
"Měli by jít na Kapitol a vysvětlit, jak dospěli k názoru, že to neohrozí bezpečnost Spojených států. Pochybuji, že senátory přesvědčí," uvedl pro CNN bývalý ministr pro vnitřní bezpečnost Tom Ridge.
Po vysvětlení volají i sami senátoři. "Musíme tuto transakci velmi podrobně prověřit. I kdyby to mělo stát několik dolarů navíc, bezpečnost země za to stojí," řekl Fox News senátor Evan Bayh.
Současný ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff však tvrdí: "Tento problém se nastoluje vždy, když chce zahraniční firma převzít nějaká významná aktiva. Kongres přece ale nastavil dostatečný systém prověrek, aby národní bezpečnost nebyla ohrožena."
"A kompromisy rozhodně neděláme," dodal Chertoff. Připomněl, že Spojené arabské emiráty jsou jedním z hlavních spojenců Ameriky ve válce proti teroru.
Útoky na New York opět ve hře
Senátoři kontrují: Podle oficiální zprávy americké administrativy minimálně jeden z únosců letadel při útocích na Světové obchodní centrum vybíral peníze z bank ve Spojených arabských emirátech. A jeden únosce byl dokonce jejich občanem.
"Nechat firmu z této země ovládnout přístavy, které jsou branou do USA, to je zakládání si na velký průšvih, který se stane," varoval senátor Charles Schumer.
Jeho kolegové, Robert Menendez a Hillary Clintonová, už oznámili, že podají návrh zákona, který se touto problematikou bude zabývat. Ten by měl zakázat, aby se zahraniční firmy ovládané vládami staly vlastníky či provozovateli amerických přístavů.
Vadí i Číňané
Američtí politici podobně bijí na poplach ve chvíli, kdy se o větší akvizici pokusí čínská firma.
V loňském roce chtěla ropná společnost CNOOC ovládnout amerického rivala Unocal. Nabízela akcionářům podstatně víc peněz než domácí Chevron. Politický tlak ze strany senátorů a kongresmanů přiměl Číňany ze soutěže odstoupit.
Ostatně jen jednou v historii se stalo, že by byla akvizice v USA explicitně zakázána z důvodů národní bezpečnosti, a to právě čínskému podniku.
Prezident má právo veta
O zahraničních akvizicích, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, rozhoduje Komise pro zahraniční investice v USA (CFIUS). K ní bylo od jejího vzniku v roce 1988 podáno přes 1500 žádostí. Převážná většina z nich se však nikdy nestala předmětem šetření. #reklama
Když už je zahájeno vyšetřování, přibližně polovina firem to vzdá, uvedl bývalý náměstek ministra financí James Bodner pro agenturu Bloomberg.
Po vyšetřování komise, jež může trvat až 45 dní, má konečné slovo prezident USA. Ten pak do patnácti dnů zveřejní definitivní rozhodnutí.
V roce 1990 došla celá procedura až do fáze, že George Bush starší odmítl akvizici povolit. Šlo tehdy o čínskou společnost China National Aero-Technology Import and Export Corp., která kupovala výrobce leteckých dílů MAMCO.
Komise tenkrát transakci nedoporučila kvůli obavám ze špionáže.
