Praha - Když chce velkoobchodník s vínem z Jižní Koreji dovézt chilský cabernet, musí nejdřív nakoupit americké dolary. Dolar je exkluzivním nástrojem pro měnové transakce mezi Chile a Koreou, navzdory faktu, že méně než 20 procent obchodu s produkty obou zemí je s USA.
Chile s Koreou nejsou žádná výjimka: celých 85 procent celosvětových devizových transakcí představují obchody měnových párů, ve kterých figuruje americký dolar.
Po desetiletí dolar sloužil jako hlavní světová měna, ale v blízké době se bude muset o svou roli pravděpodobně začít dělit.
Vláda amerického dolaru se chýlí ke konci a v příštích deseti letech budeme svědky přesunu ke světu, v němž bude soutěžit o více měn.
Přístav ztrácí význam
Až dosud byl dolar nejvhodnější měnou, ve které lze obchodovat: pro korporace, centrální banky i pro vlády. Dolar byl dosud také "nejbezpečnějším světovým přístavemů. Investoři se k němu houfně ubírají v krizích. Tento trend bylo možné pozorovat v roce 2008 po pádu Lehman Brothers, ale třeba i po zemětřesení v Japonsku.
Je to důsledek skutečnosti, že americké státní dluhopisy, nejvýznamnější aktiva nakupovaná a prodávaná mezinárodními investory, mají dlouholetou reputaci pro svou stabilitu.
Současná realita však pilíře, na nichž byla dominance amerického dolaru postavena, postupně narušuje.
Poprvé po 50 letech se objevili skuteční soupeři: euro a čínský juan.
Američané sice mají tendenci znevažovat sílící vliv eura, ale evropské vlády své úsilí vyzdvihnout euro na pozici světové rezervní měny jen tak nevzdají. Pokračují v dlouhodobém snižování schodků, a to s rozhodně větší odhodlaností, než jakou lze pozorovat v USA. Jako krok řešení krize se chystají vydávat "e-bondy", dluhopisy zajištěné bonitou vlád eurozóny jako celku, což by mělo položit základní kameny integrovaného evropského trhu s dluhopisy.
Čína tlačí jüan
I Čína velmi rychle pracuje na internacionalizaci juanu. V loňském roce došlo k čtyřnásobnému růstu podílu bankovních vkladů v Hong Kongu denominovaných v juanech. Sedmdesát tisíc čínských společností nyní juan preferuje i pro své přeshraniční transakce.
Oslabení role dolaru bude mít dopady na měnové trhy. „Bezpečným útočištěm" se stane portfolio složené ze tří měn, obchodovaných na všech trzích - z dolarů, eur a juanů. V období finančních krizí budeme pozorovat rovnoměrný tok do všech tří z nich. Žádná jednotlivá měna už neporoste stejným tempem, jako zhodnotil dolar po pádu Lehman Brothers. Ani kurzy mezi nimi navzájem se nebudou pohybovat nijak výrazně, aby to přimělo investory preferovat z této trojice měn pouze jednu.
Nové rozložení sil nejobchodovanějších měn bude mít výrazný dopad i mimo trhy. Změna zkomplikuje život zejména americkým společnostem, doteď si užívaly pohodlí domácí měny, ať už platili své zaměstnance, dovoz dílů a komponentů, nebo prodávali výrobky zahraničním zákazníkům. Nemusely nést žádné náklady kvůli přepočtu na dolary z cizích měn, nepotřebovaly zajištění proti finančním ztrátám v důsledku změn kurzů. Americké firmy si budou brzy muset zvyknout na stejná rizika, jaká podstupují jejich zahraniční konkurenti.
Na druhou stranu se usnadní pozice evropských a čínských bank a firem, které budou schopny provádět více mezinárodního obchodu ve vlastních měnách.
