Klimatické deriváty jsou finančním instrumentem, díky kterému si mohou investoři "vsadit" na to, jaké bude počasí. Domnívají se, že bude studené a deštivé léto? Tak si koupí klimatický derivát vypsaný právě na tuto situaci. Pokud takové léto skutečně bude, inkasuje od vydavatele derivátu zisk. Pokud ne, ztratí.
Hlavními zájemci o tento druh obchodování a investování jsou však podnikatelé, jejichž činnost je na počasí závislá. Například majitel hotelu se takto může zajistit proti nepřízni počasí. Buď vydělá na dobré sezóně a plném hotelu hostí, nebo si alespoň "zahojí rány" díky derivátu na špatné léto, který si dříve koupil.
Trh s klimatickými deriváty roste o stovky procent ročně. Do poloviny léta roku 2005 činil roční objem obchodů více než osm miliard dolarů. Jen na chicagské obchodní burze (CME) se jich zobchodovalo více než 220 tisíc.
Anglie nejsou Spojené státy
Americké úspěchy se pokusili zopakovat i ve Velké Británii. Tam se v roce 2001 spojil vládní úřad Met Office se soukromými subjekty a založily společně elektronickou burzu s klimatickými deriváty nazvanou WeatherXchange. Hlavním partnerem byla největší důlní společnost světa BHP Billiton.
Jenže vlna negativní publicity, která provázela pád energetického gigantu Enron, s sebou částečně strhla i trh s klimatickými deriváty. Enron se v této oblasti též velmi angažoval a jeho pád tak způsobil ztrátu důvěry v něj.
A tak se burze provozované vládním úřadem nedařilo tak, jak si její tvůrci představovali. Proto začala Met Office, která má za úkol zpracovávat a dodávat data o počasí "široké veřejnosti", prodávat předpovědi počasí investorům.
Ani tyto nadstandardní služby burze nepomohly a na jaře letošního roku ji čekal kolaps. Nyní úřad čelí obvinění, že na celé akci prodělal 4,5 milionů liber z veřejného rozpočtu, tedy bezmála 200 milionů korun.
K tomu přistupuje fakt, že dle zákona nemá Met Office primárně pomáhat investorům, ale poskytovat běžné informace co největšímu počtu uživatelů. A to zdarma.
Úřad prý nepochybil
Šéf úřadu Mark Hutchinson se domnívá, že tyto oblasti se nevylučují a že se úřad jen snažil využít a podpořit rychle rostoucí segment trhu. Jeho úředníci však neměli dostatek informací a zkušeností z oblasti komerčního podnikání.
Podle údajů, které tento týden vyšly při šetření najevo, navíc možná došlo ke střetu zájmu, neboť někteří z úředníků byli placeni nejen z vládních peněz, ale pobírali peníze i ze soukromé společnosti, která byla založena za účelem provozu burzy.
Ani tyto neblahé skutečnosti však nemění nic na tom, že obchodování s klimatickými deriváty se masivně rozrůstá a do budoucna bude nabývat na významu.
V dnešní době je totiž až 30 procent obchodníků alespoň částečně závislých na rozmarech počasí a globální změny klimatu přinášejí nutnost se zajistit proti nepřízni počasí. A klimatické deriváty představují rychlý, jednoduchý a transparentní nástroj.
