Dnes Švédská říšská banka oznámila, že její cenu - "v upomínku" Alfreda Nobela - získal americký 73letý ekonom. Proč? "Za jeho analýzu mezičasových obětovaných příležitostí v makroekonomické politice," píše na svých stránkách banka.
Co to slavný ekonom analyzoval? V zásadě rozhodování vlád o makroekonomické politice a to, co musí obětovat, když se rozhodne určitým způsobem. V prostém příkladě: vláda se rozhodne dát peníze na sociální dávky, a pak za pár let nemá na dopravní infrastrukturu, protože se rozhodla být k lidem štědrá.
Phelps, který učí na Columbijské univerzitě v New Yorku, se proslavil už v 60. letech. A to svou teorií očekávání a jejich působení na nezaměstnanost. Dřívější teorie totiž počítaly s tím, že existuje jakási přirozená míra nezaměstnanosti - tedy taková, kdy jsou zaměstnáni všichni lidé, kteří chtějí pracovat. V každé společnosti ale je skupina lidí, kteří z různých důvodů pracovat nechtějí - buď jsou malé mzdy, nebo raději věnují čas dětem. Tím pádem nezaměstnanost nikdy nemůže být nulová.
Přehled dosud udělených letošních Nobelových cen:
| Prestižní cena za zničená vlákna Nobelovu cenu za medicínu letos získali dva američtí genetikové, Andrew Fire a Craig Mello, za rozpoznání způsobu, jímž je řízen přenos dědičné informace v buňkách. | |
| Nobelovka za dějiny vesmíru Dva Američtí vědci získali Nobelovu cenu za fyziku za analýzu záření, které nese informace o vzniku vesmíru. | |
| Chemii ovládly genetické informace Nobelovu cenu za chemii získal Roger Kornberg, profesor strukturální biologie na americké Stanfordově univerzitě. |
Jenže pak skutečnost ukázala, že ani v době, kdy se ekonomice nadmíru daří, jsou mezi nezaměstnanými i ti, kdo pracovat chtějí. A právě Phelps svou teorií očekávání přispěl k řešení tohoto rébusu. Podle něj totiž špatně utvářená očekávání o budoucím vývoji ekonomiky, ať už ze strany firem nebo lidí nabízejících práci, způsobuje disharmonii na trhu práce. Proto se ani v největším rozkvětu ekonomiky nepodaří zaměstnat všechny, kdo chtějí.
Phelps tak upravil právě o očekávání slavnou Phillipsovu křivku, která ilustruje rozhodování vlád mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.
Problematice nezaměstnanosti a celkově trhu práce se věnoval i v následujících letech. Phelps mimo jiné rozpracoval analýzu důležitosti lidského kapitálu, tedy samotných zaměstnanců, pro rozšíření nových technologií a růst obchodu.
Phelps je v letošním roce už šestým Američanem, který získal Nobelovu cenu. To znamená, že kromě cen za literaturu a mír, které ještě nebyly uděleny, jsou mezi oceněnými letos jen Američané. Díky němu také letošní "ekonomická nobelovka" je již sedmá v řadě, která míří ze Švédska za oceán. Za takovým úspěchem stojí podle akademiků obrovské částky, které se v Ameice na vědu vydávají.
Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969 na počest švédského vědce Alfreda Nobela. Předchozí ceny za ekonomii byly uděleny například za objasnění vlivu informací na finanční trhy, anebo za stanovení důvodů chudoby a hladu ve světě.
Ne všem je však tato cena po chuti. Už dlouho proti ní bojují potomci slavného vědce Alfreda Nobela v čele s jeho pravnukem Peterem.
"Je pro ni používán špatný název. Alfred Nobel nikdy nevěnoval prostředky na cenu za ekonomii," řekl v rozhovoru pro Handelsblatt. Nobel proto požaduje zrušení ceny nebo přinejmenším její jasnější oddělení od skutečných Nobelových cen.
Cena za ekonomii opravdu není pravou Nobelovou cenou. Ve své závěti z roku 1895 průmyslník Nobel odkázal 165 miliónů eur (v dnešní hodnotě), které měly být uloženy do fondů, a určil: "Jejich úroky mají být každoročně rozděleny jako ocenění těm, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu velký užitek. Úroky budou rozděleny do pěti rovných dílů." Jako obory Nobel stanovil medicínu, chemii, fyziku, literaturu a mír. O šesté ceně za ekonomii není v závěti ani slovo.
Kromě toho potomky slavného vynálezce rozčiluje i fakt, že většina laureátů této ceny nezastává teorie, které jsou "ve prospěch všech lidí". To bylo totiž přání Alfreda Nobela, který se zděsil toho, co jsou lidé s jeho vynálezem - dynamitem - schopni natropit za škody namísto toho, aby jej užívali ku prospěchu všech.
Petera Nobela před dvěma lety podpořil také profesor ekonomie Peter Söderbaum, který v otevřeném dopise požadoval zrušení ceny. "Cena ekonomie se bohužel dostala do stadia, kdy brání novým perspektivám," napsal Söderbaum a kritizuje přitom fakt, že většina nositelů ceny zastává učení neoklasické školy, která se dívá pouze na růst.
