Před soud je pohnali investoři. Ti se totiž chtějí připojit k žalobám samotného Parmalatu vůči šesti bankovním ústavům. Patří mezi ně velká jména jako Citibank, Deutsche Bank, UBS, ale také menší banky jako Nextra ze skupiny Banca Intesa.

A jakou roli měly v kauze finanční instituce hrát? Podle současného šéfa potravinářského podniku Enrika Bondiho dobře věděly o machinacích, které provádělo bývalé vedení v čele s Calistem Tanzim.

Neexistující miliardy eur na Kajmanských ostrovech a daňové úniky, které se provalily na konci roku 2003, málem Parmalat položily. Rychlý zásah Bondiho, tehdy ještě nuceného správce, však firmu postavil na nohy.

• Profil Enrika Bondiho najdete ZDE

Včera odročil soudce Cesare Tacconi zasedání soudu až na 24. března. Do té doby si chce totiž promyslet požadavek právníků bank, aby soudní podklady byly přeloženy do "mateřských" jazyků jejich klientů. Tedy zejména němčiny a angličtiny.

Bankám jde přitom o hodně. Nejen o případné odškodné, které by investoři mohli vysoudit, ale především o pověst u klientů.

Analytici předpokládají, že by se podobně jako v případech amerických skandálů Enron a WorldCom mohly banky s investory mimosoudně vyrovnat. A malé částky to nebyly. Jen u WorldComu šlo o více než šest miliard dolarů.

Paralelně teď běží soud se šestnácti hlavními aktéry celé kauzy Parmalat v čele s Tanzim. V úterý před ním vypovídal i jeho nástupce Bondi. A s nově otevřeným líčením jeho výpověď velmi úzce souvisela.

"Banky velmi dobře věděly, že účetnictví Parmalatu není v pořádku, ale kryly to," tvrdil.