Londýn - Poplatky za reklamu představují pro Facebook hlavní zdroj peněz. Firmy si ale začínají rozmýšlet, zda do propagace na sociální síti skutečně investují. Za své peníze totiž mnohdy nezískají reálné fanoušky, nýbrž tisíce "lajků" od neexistujících osob.

Podobnou zkušenost má například mediální konzultant Michael Tinmouth, který se stará o facebookovou kampaň několika malých britských podniků.

Cílová skupina? Nezletilí manažeři

Zpočátku byli jeho klienti s výsledky spokojeni - fandové přibývali. Pak Tinmouth začal zjišťovat, kdo má o výrobky jednotlivých firem vlastně zájem. Zjistil, že všechna "líbí se mi" pocházela z Filipín nebo Egypta.

Uživatelům bylo 13 až 17 let a jejich jména zněla značně podezřele - nechyběla například osoba "Agung Pratama Sevenfoldism", která o sobě uvedla, že se narodila roku 1997 a v roce 2010 působila jako manažerka Chevronu. "Když jsme se podívali na jejich profily, zjistili jsme, že mají v oblíbených třeba až pět tisíc stránek," uvedl Tinmouth pro BBC.

Britská mediální skupina se následně rozhodla vyzkoušet, jak je inzerce na Facebooku efektivní. Založila fanklub fiktivní společnosti VirtualBagel a začala ji propagovat. Cílovými trhy se staly Velká Británie, USA a země Blízkého východu.

Během 24 hodin získala VirtualBagel přes 1600 lajků, přestože na svých stránkách nezveřejnila žádný obsah o tom, co vlastně dělá. Aktivní byli opět Egypťané - například Ahmed Ronaldo zaměstnaný u Real Madrid.

Podle Facebooku špatně promyšlená reklama 

Legrace ovšem končí, když Facebook pošle firmám účet a chce za počet zobrazení inzerátů peníze.

Jeden z Tinmouthových zákazníků odmítl za příval neexistujících fanoušků zaplatit s tím, že měl zájem o nákup služeb, které se dostanou ke skutečným lidem - což se nestalo. Zástupci Facebooku stížnost odmítli.

Serveru BBC později sdělili, že Tinmouth publikum nezískal, protože pojal inzeráty příliš chaoticky, aniž by se zaměřil na nějakou specifickou skupinu. "Rozhodně bychom nikomu nedoporučovali postupovat podobným způsobem," doplnil mluvčí skupiny.

Úspěch se podle něj odvíjí od toho, nakolik chytře zadavatel reklamu promyslí. "Zářným příkladem je Asos. Díky jedné ze svých kampaní mu prodeje během čtyř týdnů narostly o 130 procent," zdůraznil tiskový manažer.

K samotnému tématu falešných profilů prohlásil, že Facebook závažný problém neshledal. "Žádnou známku záplavy ´lajků´, které by pocházely od fiktivních uživatelů nebo chorobných naklikávačů, nevidíme," komentoval mluvčí.

Ve zprávě z počátku letošního roku ovšem skupina připustila, že pět až šest procent z celkových 901 milionů uživatelů (celkem tedy 54 milionů profilů) je zřejmě falešných. V podmínkách, s nimiž musí každý uživatel při registraci souhlasit, přitom Facebook výslovně požaduje, aby lidé vystupovali pod pravými jmény - v opačném případě jim hrozí smazáním účtu.

Zlatý důl

O to, aby uživatelé zaklikli "líbí se mi", mají inzerenti zájem z několika důvodů. Každému fanouškovi se následně začnou ve výpisu událostí objevovat nové "posty" dané firmy, stejně tak lze lidi hromadně obesílat zprávami.

Facebook přitom za prodej reklamního prostoru získává nemalé částky, které představují klíčovou část jeho tržeb. V minulém roce se na nich podílely z 82 procent, což znamená, že se jednalo o více než tři miliardy dolarů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Která reklamní agentura nejlépe poradí?