* Řecko požádalo dopisem EU, ECB a MMF o jednání o detailech mezinárodní půjčky * Pozorovatelé to považují za poslední krok před oficiálním spuštěním záchrany * Šlo by tak o první státní bankrot člena eurozóny v historii * Pomoc ale může narazit na právní překážky, ekonomové v Německu ji ženou před ústavní soud
Atény - Řecko ve čtvrtek požádalo o zahájení oficiálních rozhovorů s mezinárodními věřiteli. To je pozorovateli považováno za krok, který by mohl vést ke spuštění záchranného programu pro dluhy zamořenou zemi.
Tím by se Řecko přiblížilo k historicky prvnímu státnímu bankrotu člena eurozóny.
V dopise adresovaném Evropské komisi, Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské centrální bance žádá řecký ministr financí George Papaconstantinou o zahájení diskuse o "víceletém programu ekonomických opatření."
Dopis podle agentury Reuters přímo nežádá o spuštění pomoci, a podle dohody z konce března tak zatím stále nesplňuje nutnou podmínku její aktivace.
Podle dohody z tohoto víkendu má Eurozóna přispět 30 miliardami euro a MMF dalšími 10 až 15 miliardami.
"Program by mohl být podpořen finanční asistencí od členských států eurozóny a MMF, pokud se řecká strana rozhodne o takovou asistenci požádat," napsal Papaconstantinu v dopise.
"Tímhle dopisem Řecko oficiálně zahajuje diskusi o upřesnění podmínek celého mechanismu," řekl Reuters úředník, který si nepřál být jmenován. "Není to aktivace pomocného mechanismu," dodal.
Není to aktivace, ale je k ní blízko
Další nejmenovaný úředník agentuře sdělil, že detaily pomoci odcestuje v pondělí do Řecka projednávat třístranná komise zástupců mezinárodních institucí.
"Budeme probírat politický rámec řeckého plánu stability a růstu a technické body půjčky," potvrdil zdroj.
Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn dnes potvrdil, že do Atén vysílá svůj tým. Podle lidí z fondu se zatím nedá říci, jak rychle dohoda s Řeckem vznikne. Jejím základem budou dva body, a to výše potřebné pomoci a hospodářská strategie, která vrátí finance země do rovnováhy.
Řecku a eurozóně se stále nedaří uklidnit investory a snížit tak rostoucí přirážky, za kterých si je země nucena půjčovat na finančních trzích. Ty už u desetiletých dluhopisů přesahují sedm procent.
Nedělní detaily dohody o případné záchranné půjčce trhy sice na chvíli "zchladilo". Zmatky kolem provedení půjčky, trvající odpor, s jakým se setkává v Německu a přetrvávající nedůvěra trhů k dlouhodobé solventnosti Atén ale uvolnění opět rychle smazaly.
Analytici proto považují žádost o rozhovory za oficiální krok Řecka k aktivaci záchranné sítě.
"Fakt, že žádají o vyjasnění několika témat ohledně mechanismu naznačuje, že vážně zvažují aktivování balíčku," řekl ekonom z Capital Economics Ben May.
O řecké dluhopisy není zájem
Zpráva přichází v době, kdy řecká vláda snížila částku, kterou doufá získat koncem měsíce na dolarových dluhopisech. Z původních pěti až deseti miliard dolarů Atény sumu kvůli nezájmu investorů snížily na jednu až čtyři miliardy.
"Fakt je, že o řecký dluh není v USA velký zájem," citoval Wall Street Journal nejmenovaného úředníka, podle kterého jsou Atény celou aukci zrušit, "pokud potřebné částky nebude moci být dosaženo."
Jen do 19. května přitom Řecko musí splatit 8,5 miliardy euro. Podmínka spuštění balíčku, která říká, že Řecko nebude schopno získat peníze na splátky svého dluhu na finančních trzích, je tak zase o něco blíž realitě.
Trhy reagovaly tím, že se snížil příplatek, který investoři žádají ke koupi řeckých vládních obligací. Rozdíl úrokových sazeb mezi desetiletými vládními obligacemi Řecka a jejich německým ekvivalentem klesl zpět na 4,08 procentního bodu, zatímco během dne vyskočil až na 4,35 bodu. Země má potíže uklidnit investory, kteří vyhnali úroky desetiletých obligací o tři procentní body na 7,2 procenta.
V německu pomoc naráží na odpor ekonomů
Osud případné pomoci Řecku ale komplikuje vývoj v Německu. Dnes ji totiž zpochybnila skupina osmi tamních předních ekonomických institutů. Opakovaly přitom argument profesora Joachima Starbattyho, že podobná pomoc odporuje maastrichtské smlouvě, s kterým se chce obrátit na německý ústavní soud. Německo má být přitom zdaleka největším přispěvatelem ze zemí eurozóny.
Blogy na Aktuálně.cz:
| Petr Robejšek: Euro může stáhnout Evropu do pekel | |
| Pavel Kohout: Řecko, bankrot a my |
