Tokio - Adoptovat dospělého muže je v Japonsku obvyklé. Dělají to hlavně podnikatelé a majitelé zavedených firem, aby zajistili, že podnik zůstane v "rukou příbuzných".

Pokud totiž byznysmen nemá syna, je přijetí "cizího" muže jedinou možností, jak v podniku nezpřetrhat rodinné vazby.

Jak uvádí BBC, dědic ale většinou není vyloženě cizinec. Nejčastěji se jedná o zetě, který tak přijme rodinné příjmení.

Správnému výběru může napomoct například seznamka Chieko Date. Na této stránce si ženy vybírají z profilů potenciálních nápadníků, kteří mají zájem o to být adoptováni a pustit se do podnikání.

To pro ně může být výhodné mimo jiné proto, že stanou-li se sňatkem nástupcem dosluhujícího ředitele, vyhnou se tak dlouhodobému šplhání na vrchol od samého dna, které je pro japonskou firemní hierarchii typické.

Kromě toho je samozřejmě možné přijmout do rodiny nástupce i bez sňatku s vlastním potomkem, případně jej adoptovat i s jeho vlastní manželkou.

Jak připomíná studie Adoptive Expectations: Rising Sons in Japanese Family Firms, k adopci se podnikatelé uchylují i v případě, mají-li syna, kterého považují za neschopného převzít byznys.

Ani automobilky nejsou výjimkou

Právě rodinné vlastnictví je pro japonskou kulturu typické. Jak uvádí výše citovaná studie, v roce 2000 představovaly tyto firmy třetinu všech podniků a obecně se jim daří lépe než společnostem řízeným profesionálním managementem - vykazují například rychlejší nárůst tržeb či počtu zaměstnanců.

Spadají sem přitom i známé značky. Například automobilka Suzuki, existující od roku 1909. Ani její současný generální ředitel Osamu Suzuki se s tímto příjmením nenarodil, celkem je čtvrtým adoptovaným šéfem v historii skupiny.

Na rodinných vazbách si zakládá také konkurenční Toyota, dále výrobce fotoaparátů Canon nebo třeba finanční skupina Matsui Securities.

Alespoň o den mladší než rodiče

Možná právě díky tomuto zvyku zaujímá Japonsko co do počtu adopcí druhé místo ve světě (hned po USA). Ročně jich tu proběhne přes 80 tisíc, většina z nich se podle BBC týká právě mužů, kterým je mezi dvaceti a třiceti lety, o malé děti jde pouze ve dvou procentech případů.

Zajímavou podmínkou je, že adoptovaný syn musí být alespoň o jeden den mladší než jeho noví rodiče.

O bližší vysvětlení tohoto specifika požádala redakce Aktuálně.cz také odborníka na cestovní ruch Tomia Okamuru, který se v minulosti k tématu Japonska často vyjadřoval.

Ten ale za dotazy poděkoval a sdělil: "Nejsem odborník na japonskou kulturu a ani do Japonska nejezdím. V Japonsku jsem žil jen deset let, a to především v nejútlejším dětství."