Washington - Jako mezi mlýnskými kameny se dnes zřejmě cítí Ben Bernanke, šéf americké centrální banky. Musí rozhodnout, zda snížit úrokové sazby či nikoli.
Přitom jde o jedno z nejzávažnějších rozhodnutí, jaké kdy dělal.
Část analytiků se domnívá, že by měl Fed, tedy centrální banka, úrokové sazby snížit. Zabránil by tak dalšímu prohlubování krize na trhu s hypotékami a další úvěrové krizi.
Ti, kdo úvěry a hypotéky splácí, by si na chvíli mohli oddychnout, protože by se jim snížily splátky.
Zlevněním peněz by Bernanke dal šanci vzniku dalších investic a oživení ekonomiky.
| Krize hypoték v USA: Panika na burzách sílí - Počátek krize, která přinesla miliardové ztráty investorům do akcií | |
| Přišel úvěrový Armagedon. Dal se předvídat - Analýza krize hypoték, jejímž důsledkem jsou i vážné problémů celého úvěrového segmentu | |
| Krize hypoték: Bush má plán, jak zachránit Američany - Své si k problémům řekl i Americký prezident |
Naopak druhá část ekonomů tvrdí, že by Fed úrokové sazby měl nechat na 5,25 procentech. Jeho úkolem je totiž hlídat inflaci. A snížení sazeb by tento cíl mohlo ohrozit.
Snížení o čtvrt či půl procentního bodu by nastartovalo inflaci a znovu by vedlo k tomu, že "levné peníze" mohou přinést opět neuvážené rozpůjčování.
Den plný očekávání
Rozhodnutí o úrokových sazbách se svět dozví až po osmé hodině.
Ovšem trhy by mohly být výsledkem zklamány.
"Očekávání, že Fed sníží úroky, jsou obrovské. Hodně lidí doufá, že Bernanke přispěchá na pomoc bankám a fondům, které proděly výrazné ztráty. Je stále jasnější, že minimální snížení by mělo být půl procentního bodu, ale mám strach, že to nepřijde," uvedl pro BBC investiční analytik Bernie Schaeffer.
Pokud dnes snížení úroků přijde, bude to poprvé od poloviny minulého roku. Úrokové sazby americké centrální banky se od června roku 2004 zvýšily z rekordně nízké úrovně. Tehdy sazba činila pouhé jedno procento.
