Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v Česku. Kromě dat Ember tvůrci porovnání vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
"Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích," řekl Přibyla na páteční on-line tiskové konferenci.
Skupina Fakta o klimatu, která se skládá z programátorů, datových analytiků a doktorandů, se zasazuje o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. "Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky," dodal.
"Čím dříve, tím lépe"
Podle zástupců stínové uhelné komise, která je oponentem a protějškem vládního poradního orgánu, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031, pokud chce ČR dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské klimatické dohody.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise - Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Podle zástupců stínové uhelné komise jsou ale všechny navrhované scénáře nedostatečné a konec spotřeby uhlí v Česku by měl přijít dříve. "Naše stanovisko je poměrně jednoznačné - čím dříve zastavíme spotřebu fosilních paliv, tím lépe - z pohledu změny klimatu," řekl na čtvrteční on-line tiskové konferenci klimatolog a člen stínové uhelné komise Alexander Ač.
Ač podotkl, že vnímá, že pro společnost to není reálné. "V zásadě se ale domníváme, že je možné během tohoto desetiletí vyloučit spotřebu uhlí úplně z energetického mixu," uvedl.
Tato přeměna musí jít podle stínové uhelné komise ruku v ruce s rozvojem regionů. Členka komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice na Pardubicku, uvedla, že konec uhlí přináší na lokální úrovni mnoho příležitostí a má pozitivní dopad na zdravotní stav lidí.
"Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí je běžný proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění," řekla. Dřívější odklon Česka od uhlí prosazují i ekologové.
Pavel Farkač, analytik energetické skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, ve svém nedávném komentáři napsal, že energetici uznávají, že uhelné elektrárny v ČR skončí do roku 2050, v praxi podle něj konec pravděpodobně nastane ještě dříve. "Považoval bych za nezodpovědné, abychom určili konec uhlí bez rozhodnutí, čím jej nahradíme a kde zaměstnáme propuštěné lidi. Zbrklý přístup nás může vehnat do situace, kdy na dobu uhelnou plynule naváže doba kamenná," dodal.
