"Rozpočet dopadl lépe, než jsme si ho naplánovali a daří se nám snižovat státní dluh," uvedla na páteční tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
"Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu," dodala Shillerová a výsledek označila za čtvrtý nejlepší za dvacet let hospodaření českých vlád. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 40 miliard korun.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 119,3 miliardy korun na 1523,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 150,8 miliardy na 1551,7 miliardy korun.
"Po celý rok jsme podporovali hospodářský růst, životní úroveň a důvěru našich občanů a firem v českou ekonomiku," zdůraznila také Schillerová.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy se sice jedná o lepší výsledek, než jaký minimálně část trhu očekávala, přesto hospodaření státní kasy hodnotí negativně. "Pro takový výsledek se vzhledem k solidnímu výkonu tuzemské ekonomiky v loňském roce a nejnižší míře nezaměstnanosti v EU i v OECD i vzhledem k ne až tak slavné investiční činnosti vlády jen těžko hledá ekonomické opodstatnění," sdělil Kovanda.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček považuje schodek ve výši 28,5 miliard za přijatelný. "Přestože se jedná o nejhorší výsledek hospodaření za poslední čtyři roky, celkovou výši schodku vůči velikosti hrubého domácího produktu můžeme považovat za nízkou," dodal.
Schillerová: Závazky vůči EU plníme
Veřejné finance jako celek by měly podle Schillerové i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta HDP. Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta. "Všechny závazky vůči Evropské unii tak plně naplňujeme a dodržujeme, čímž patříme ke špičce v rámci zemí EU," řekla politička.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 602,1 miliardy, což je meziroční růst o 8,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody, na které vláda minulý rok vynaložila 472 miliard na důchody. Například na vědu a výzkum pak putovalo 45 miliard.
"Proinvestiovali jsme o 17 miliard korun více, než jsme plánovali, a o 23 miliard více oproti loňskému roku," dodala také šéfka resortu financí. Ta taktéž připomněla, že česká ekonomika v loňském roce zpomalila mimo jiné kvůli nejistotě ohledně brexitu nebo hospodářské situaci v Německu.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba čtyři procenta na 291,3 miliardy korun. Byly ale nižší než plán ministerstva financí. Důvodem bylo podle úřadu například zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Rozpočet navíc počítal loni se spuštěním třetí a čtvrté vlny, která bude ovšem spuštěna až letos v květnu.
"Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 miliard. Na tomto manku se nejvíce podílel výběr DPH, kde chybělo 6,5 miliardy, a pojistného na sociální zabezpečení, kde se nevybralo téměř pět miliard Kč," sdělil k tomu analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
V roce 2017 skončil státní rozpočet ve schodku 6,2 miliardy korun a v roce 2016 stát hospodařil s přebytkem 61,8 miliardy Kč. Na letošní rok rozpočet počítá opět se schodkem 40 miliard korun.
Kritika opozice
Na stav rozpočtu negativně reagovali někteří opoziční politici, například předseda ODS Petr Fiala. "Pamatuji si sliby předsedy vlády o vyrovnaném rozpočtu. Místo toho vláda prohospodařuje ekonomický růst i rekordní příjmy, málo investuje a stejně jí peníze nestačí," napsal Fiala na Twitteru.
"Skutečný schodek by byl 46,5 miliardy korun, pokud by si vláda nepomohla zrušením privatizačního fondu, kde 18 miliard bylo určeno například na odstraňování ekologických škod," nechala se zase slyšet předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
