Na tiskové konferenci po jednání vlády Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že prioritu má stavba v Dukovanech, nový blok by měl mít instalovaný výkon 1200 megawattů (MW). Celkový výkon čtyř dukovanských bloků je nyní zhruba 2000 MW.
Vládní zmocněnec Jaroslav Míl minulý týden uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval.
Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun.
"Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně," stojí v podkladech pro vládu. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
Právě nejasnosti o způsobu financování možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku během několika předcházejících let brzdily. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňovali v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Karel Havlíček (za ANO). "Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu," dodal.
ČEZ už minulý týden uvedl, že obě dceřiné společnosti - EDU II stejně jako ETE II byly už před třemi roky založeny právě s cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů. Podstatnější podle firmy ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem, první rozhovory se uskutečnily na konci června. "Konkrétní jednání se teprve rozbíhají. ČEZ bude samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
V materiálech pro jednání vlády se dále píše, že smlouva mezi státem a ČEZ bude státu zajišťovat plnou kontrolu nad postupem projektu, rozdělí odpovědnost mezi firmu a stát a bude definovat práva a povinnosti smluvních stran. "Pro zajištění ostatních zájmů státu souvisejících s jadernými elektrárnami - podpora vědy a výzkumu, technického školství, začlenění lokálních výrobců do dodavatelského řetězce - může být uzavřena mezivládní dohoda se státem dodavatele," dodává dokument.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve ČTK řekl, že smlouva mezi státem a ČEZ řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků - bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
