Praha - Plán finanční podpory drobných podnikatelů a živnostníků z méně rozvinutých venkovských oblastí republiky schválila v pondělí vláda. Cílem programu, s nímž přišlo ministerstvo zemědělství, je udržet řemeslnou výrobu nebo malé obchody a hospody.
Na peníze dosáhnou podnikatelé z obcí, které dlouhodobě trápí vyšší nezaměstnanost nebo v nich klesá počet obyvatel.
"Podporu chceme zaměřit právě na drobné, malé a střední podnikatele, kteří na vesnicích hrají naprosto klíčovou roli. Tvoří totiž základní infrastrukturu a obslužnost venkova," říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) začne vybraným venkovským podnikatelům poskytovat zvýhodněné sedmileté úvěry do výše tří milionů korun s možným ročním odkladem splátek. Umožní jim také vyčerpat finanční příspěvek do výše 15 tisíc eur (390 tisíc korun).
K tomu stát prostřednictvím ČMZRB podnikatelům pomůže s placením úroků z úvěrů, které mají u klasických komerčních bank. Zaplatí za ně až čtyři procenta z jistiny jejich komerčního úvěru. V případě nemovitého majetku nesmí úvěr přesáhnout 10 milionů korun, u ostatního majetku pak pět milionů.
Peníze na podporu venkovských živnostníků poskytnou ministerstva průmyslu, zemědělství a místního rozvoje ze svých rozpočtů, počítá se přitom také s podporou od jednotlivých krajů. Na peníze budou mít nárok podnikatelé z obcí, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností, lidé v nich mají nižší mzdy a významně v nich klesá počet obyvatel.
Úvěry mají nahradit evropské dotace
Zatím není jasné, kolik peněz bude stát tímto způsobem mezi venkovské podnikatele celkem rozdělovat. Státní banka ČMRZB už podobný projekt s názvem Expanze rozjela začátkem letošního června a mezi venkovské podnikatele v něm má rozdělit celkem 8,8 miliardy korun z evropských fondů.
Také program Expanze je určen malým a středním podnikům z odlehlých venkovských oblastí. Banka v něm poskytuje sedmileté úvěry bez úročení až do výše 45 milionů korun. Odklad splácení je přitom možné využívat až 3,5 roku a podnikatelé mohou ze státního úvěru splatit 45 procent nákladů na projekt, který byl pro takovou podporu vybrán.
Podle náměstka ministra průmyslu pro evropské dotace Tomáše Novotného bude podobných úvěrových programů postupně přibývat. "Po roce 2021 by mělo docházet k postupnému opouštění systému evropských dotací právě směrem k většímu využívání zvýhodněných úvěrů nebo investic do menšího kapitálu. Peníze se nám navíc budou při postupném splácení jednotlivých podnikatelů vracet zpátky do rozpočtu a budeme jimi moci v následujících letech podpořit další projekty," říká Novotný.
Vzhledem k podobným plánům nyní vláda schválila přeměnu Českomoravské záruční a rozvojové banky na "národní rozvojovou banku", k čemuž by mělo dojít do konce letošního roku.
"Podpora poskytovaná národní rozvojovou bankou se zaměří především na rozvoj malého a středního podnikání, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, rozvoj obcí a rozvoj infrastruktury a podporu vědy, výzkumu a inovací", uvádí ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), jehož úřad s projektem transformace banky přišel ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.
Jurečkův úřad chce zachraňovat i venkovské obchody
Vedle těchto aktivit se vláda ještě do podzimních voleb hodlá zaměřit na další podporu venkova, kterou prosazuje ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou. Na jednom z jejích posledních zasedání by tak měla schvalovat ještě dotační program zaměřený na podporu ztrátových venkovských prodejen.
Podle Jurečkova plánu by měly dotace putovat do prodejen v obcích s méně než tisíci obyvateli, kde stát provozování obchodu označí za veřejnou službu. Klíč, podle něhož se budou obce vybírat, nyní úřady hledají.
Ministerstvo neuvádí, kolik peněz stát do dotačního programu celkově vloží. "Podle našich propočtů by mělo jít asi o 800 milionů korun ročně, což je suma, která zabezpečí fungování prodejen ve všech obcích do tisíce obyvatel," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Havlíčkem vedená asociace plány vlády podporuje. Jiné spolky jsou ale k vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) v tomto směru kritické. Asociace soukromého zemědělství třeba v dubnu Jurečkovi vyčetla, že vláda hází podnikatelům klacky pod nohy a před vytvářením podobných opatření by měla zpřehlednit pravidla, která pro byznys zavádí.
"Je třeba, aby si vláda a příslušní ministři uvědomili, že nelze k podnikatelům přistupovat a priori jako k potenciálně rizikovým osobám a neplatičům daní a na základě toho zavádět například elektronickou evidenci tržeb (EET) a další omezující prvky, které jim výrazně komplikují jejich činnost, ale brali je naopak jako základní stavební prvek ekonomiky nejen na venkově," napsal Jurečkovi šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Svaz průmyslu a dopravy se zase vyslovil pro to, aby vláda přišla s ucelenou koncepcí rozvoje venkova.
