Prodává desítky let, s počítačem neumí, tak zavře. Venkovské koloniály mizí, EET je ranou z milosti

Martin Ťopek Martin Ťopek
2. 3. 2017 15:05
Druhá vlna elektronické evidence tržeb, která odstartovala ve středu a dopadla na všechny maloobchody a velkoobchody, se stala poslední ranou pro řadu malých vesnických prodejen. Ty často vedou důchodci, kteří berou svůj krámek jako službu lidem a na poplatky za povinné odesílání účtenek na servery ministerstva financí nemají.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha, Mrákotín - Pro někoho jsou vesnické koloniály a malé obchůdky jen připomínkou starých časů, pro statisíce lidí v malých obcích jsou však cennou službou, která jim dokáže ušetřit spoustu času při nákupu základních potravin a dalšího zboží.

Tyto prodejny nyní hromadně mizí, pro spoustu z nich byla poslední kapkou elektronická evidence tržeb. Její druhá vlna odstartovala ve středu, spadají do ní všechny velkoobchody a maloobchody. Podobný dopad už pocítily také venkovské hospody, ty začaly evidovat tržby s první vlnou v prosinci.

Příkladem může být koloniál v Mrákotíně. Majitelka v důchodovém věku sice uměla obsloužit stovky lidí prodejem pečiva nebo prášku na praní, s počítačem ale nikdy nepracovala. "Obchod provozovala už od revoluce, ale když přišla EET, rozhodla se zavřít," řekl starosta obce Miroslav Požár. Úplně stejně dopadla hospoda ve vedlejší Lhotce.

Podle Jana Sedláčka, místopředsedy Sdružení místních samospráv, jehož členy jsou představitelé stovek obcí v České republice, druhá vlna ukáže, jak elektronická evidence dopadne na podobné typy obchodů. "Samotná EET nemusí být jediným důvodem, proč obchody na vesnicích končí, ale je pro mnohé z nich poslední kapkou," řekl Sedláček.

Poukázal na to, že EET sice dokáže narovnat podnikatelské prostředí a omezit takzvanou šedou ekonomiku neboli krácení daní v podobě nevykázaných tržeb, to však mnohdy nebývá případ vesnického koloniálu. "Často ho skutečně vedou důchodci, kteří si v krámku skoro nic nevydělají, ale berou to jako službu lidem. Pro ně evidence tržeb znamená konec," dodal Sedláček. 

Z vesnic odcházejí lidé

Elektronická evidence tržeb dopadla na tyto podnikatele v době, kdy z vesnic odcházejí lidé a tím pádem i jejich zákazníci. Stát by si měl proto uvědomit, kde v podobných případech končí obchodní podnikání s rizikem krácení daní a kde začíná služba lidem v obci. "Kde to nevydělává, ale pro lidi je možnost nákupu důležitá, měl by podobné živnostníky stát podpořit, a ne po nich chtít evidenci tržeb," uvedl Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Porovnává drobné živnostníky například s řidiči autobusu, kde stát nebo kraje už jejich význam pro lidi žijící na venkově pochopily. "Když mohou dávat miliony korun na platy pro řidiče, proč podobně nepodpoří majitele malých obchodů," říká. 

Šancí pro malé obchodníky jsou dotace. Například Pardubický kraj pro letošek na program obnovy venkova vyčlenil 70 milionů korun. Žádat mohou jednotlivé obce a peníze použít na zachování místních obchodů. "Schází se nám desítky žádostí ročně z nejmenších vesnic, většinu se nám podaří uspokojit," řekl pardubický hejtman Martin Netolický.

V souvislosti se startem druhé vlny EET kraj podporu navyšovat nebude. "Ale snažíme se celkovou částku zvyšovat průběžně o pět až sedm milionů korun ročně," dodal hejtman. 

Tvůrce zákona a ministr financí Andrej Babiš starostům vesnic opakovaně vzkázal, aby se provozování koloniálu nebo hospody ujaly právě obce. Ty neplatí daně, a proto ani nepodléhají EET. U starostů však s podobnou radou nepochodil. "Ať si to pan ministr sám zkusí a pak ať něco říká," reagoval starosta Mrákotína Miroslav Požár.

Babiš si koupil čepici na lyže, aby vyzkoušel, zda dostane účtenku. | Video: Aktuálně.cz, Martin Ťopek
 

Právě se děje

před 10 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 1 hodinou

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy