Praha - Lesy nechřadnou, přesto státní podnik těží dřevo jako za kalamity a po firmách vymáhá odškodnění za imise, tedy znečištění vzduchu. Po elektrárnách, teplárnách, chemičkách a dalších průmyslových podnicích chce stamiliony korun za poškozování porostů. Proti tomu se u soudu brání třeba ČEZ.
Lesy ČR se opírají o víc než dvacet let starou vyhlášku, která je podle některých odborníků dávno přežitá. Lesníci ovšem díky ní mohou ve velkém kácet i zdravé stromy. Vloni byla takzvaná exhalační těžba rekordní za posledních osm let. Ministerstvo zemědělství vedené lidovcem Marianem Jurečkou tuto praxi schvaluje, šéfovi státních Lesů ČR Danielu Szórádovi důvěřuje.
Zmíněná vyhláška, kterou podepsal ještě někdejší ministr zemědělství Josef Lux, zařazuje lesní porosty do pásem ohrožení imisemi. "Tato pásma byla už od samého počátku naprosto odborně vadná. Máme studii, jak to s imisemi skutečně vypadá. Vyhláška by se měla okamžitě zrušit a státní podnik by měl peníze vrátit," říká profesor Jakub Hruška z České geologické služby.
Pásma ohrožení imisemi vznikla už za minulého režimu. V devadesátých letech se ale znečištění díky ekologickým investicím znečišťovatelů prudce snížilo. "Při vzniku vyhlášky se vycházelo z předpokladu, že lesy zakreslené v pásmech by měly brzy uhynout. To se nestalo, ani nestane," zdůrazňuje Hruška.
Umírají jen jednotlivé stromy
Státní Lesy ČR každoročně vyčíslují takzvané imisní škody. Na dotaz Aktuálně.cz ovšem firma přiznala, že lesy nehynou. "Neodumírají celé lesní porosty, jako tomu bylo v dobách akutního a přímého vlivu oxidu siřičitého především v pohraničních horách," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. "V současné době dochází k poškozování jednotlivých stromů, proto nelze hovořit o plošném odumírání lesů," odpověděla, proč nelze rozsah poškození vyjádřit v hektarech.
V pásmech, kde podle ministerské vyhlášky ročně odumře alespoň desetina z původního počtu stromů, se podle Lesů ČR nacházelo ke konci loňského roku přes 62 tisíc hektarů. Státní podnik hospodaří na celkem 1,3 milionu hektarů. Roční škody způsobené imisemi vyčíslil státní podnik během uplynulého desetiletí v rozmezí od 55 do 70 milionů korun. Za předchozích pět let spočítal újmu na 345 milionů.
Mnozí údajní znečišťovatelé ale nechtějí "desátky" platit a brání se tvrzením, že lesy nechřadnou. I proto podnik vybral z vyčíslené škody jen o něco málo víc než třetinu. "Na náhradách imisních škod dostaly Lesy ČR od roku 2010 od emitentů zaplaceno 128 milionů korun," upřesnila mluvčí Jouklová. Podnik proto v současnosti vede 67 soudních sporů o peníze, které si nárokuje.
Již dvacet let se s Lesy ČR soudí největší poplatník, energetická společnost ČEZ. "Několikrát jsme se pokoušeli o smír, ale nedohodli jsme se. V tuto chvíli běží desítky soudních sporů, které jsou v řádu několika set milionů korun," uvádí mluvčí firmy Roman Gazdík.
Upozorňuje, že nikde v Evropě nejsou elektrárny žalovány za vypouštění emisí, které jsou v souladu s platnou legislativou. "Pokud zákon stanoví limity toho, co se smí a nesmí vypouštět a za tunu každé emise se platí navíc poplatky, není možné vymáhat žádné další škody. V tom je Česko v očích zahraničních investorů opravdový unikát," konstatuje Gazdík.
ČEZ tvrdí, že Lesy ČR nepředložily jediný důkaz o tom, že k poškozování lesů imisemi oxidů síry a oxidů dusíku i nadále skutečně dochází. "Máme znalecký posudek, který prokazuje opak. Imise mají naprosto zanedbatelný vliv a lesy devastuje především sucho, přemnožená zvěř či ozon," poukazuje mluvčí společnosti ČEZ. Připomíná, že firma v 90. letech díky investicím do ekologizace snížila emise oxidu siřičitého o 92 procent, emise oxidu dusíku o 50 procent a oxidu uhelnatého o 77 procent v porovnání se začátkem 90. let.
Neúspěšně se problém snažilo několikrát řešit s ministerstvem zemědělství i Teplárenské sdružení. Obrátilo se proto na ombudsmana, jednání proběhne 4. října. "Podle zastaralé vyhlášky o zónách by v nich měla být pustina, protože stromy uschly. Rostou tam ale zdravé sedmdesátileté stromy," namítá ředitel sdružení Martin Hájek.
Netvrdí, že žádné emise neexistují. "Ani náhodou však nevznikají v rozsahu, jaký státním Lesům ČR vychází z výpočtů. Ty absolutně neodpovídají stavu v terénu," zdůrazňuje Hájek. Jak dodává, velké firmy se kvůli náhradám soudí, na rozdíl od malých tepláren. "Ty se dohodnou se státními Lesy ČR na úhradě nižšího procenta a nejdou do soudní pře," říká.
Podnik Lesy ČR přitom hledá další zdroje příjmů, nedávno se obrátil i na vodohospodářské společnosti, aby odváděly poplatky za imisní škody. "Děláme si svoje rozbory a vše analyzujeme. Úhrady by se nakonec přenesly na domácnosti," říká ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák.
Stačí nakreslit, co chtějí vytěžit
Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel státních Lesů ČR považuje pásma ohrožení imisemi za stále aktuální. Přesto, alespoň jak tvrdí, o změně příslušné vyhlášky uvažuje. "Vzhledem k očekávanému snížení emisí a postupným zlepšováním zdravotního stavu porostů se prověřuje nový způsob, jak stanovit míru poškození. Podkladem by měly být takzvané vegetační indexy získané z dat dálkového průzkumu země," vysvětluje mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Brzkou změnu ale nelze očekávat. Ježková upozorňuje, že pro družicové snímky je nutné patřičně dlouhé pozorovací období. "První výstupy by mohly být využitelné na konci příštího roku," předpokládá. To ovšem ještě zdaleka neznamená změnu vyhlášky. Jurečkovo ministerstvo má také pochopení pro exhalační těžby dřeva. "Jejich důvodem je v současnosti chronické poškození lesů vlivem trvalého působení imisí," hájí úřad kácení lesů, jako by pokračovala kalamita z 80. let minulého století.
"Vyhláška umožňuje jednoduše nakreslit si v terénu pásmo ohrožení imisemi a pak začít nerušeně těžit. A to na větších plochách, než je obvyklé při normální těžbě," kritizuje lesník ze státního podniku, který se obává zveřejnit jméno. Vloni byla tato těžba dvojnásobná oproti dlouholetému průměru. Mluvčí Lesů ČR vysvětluje výrazné zvýšení rostoucím vlivem poškození lesních porostů zejména v oblasti Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
Na historické imise čerpají Lesy ČR také evropské dotace. "Na rekonstrukce náhradních porostů za lesy zničené imisemi v 70. a 80. letech jsme od roku 2010 obdrželi 169 milionů korun," upřesnila Jouklová. Peníze šly na obnovu lesů v Krušných horách a v CHKO Labské pískovce.
