Stále více Čechů pracuje ve službách. Nové porovnání států

Petr Kučera Petr Kučera
3. 11. 2014 18:45
Na celkové zaměstnanosti se služby nyní podílejí 59,2 procenta. Za dvacet let přibylo téměř půl milionu pracovníků.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Ve službách pracuje o téměř půl milionu obyvatel Česka více než před dvaceti lety. Zaměstnanost v takzvaném terciárním sektoru vzrostla o zhruba dvacet procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Zatímco v roce 1993 pracovalo ve službách necelých 2,43 milionu obyvatel České republiky, ke konci loňského roku už jich bylo téměř 2,94 milionu.

Na celkové zaměstnanosti se služby nyní podílejí 59,2 procenta. I přes výrazný nárůst má ale Česko třetí nejnižší podíl sektoru služeb mezi členskými zeměmi Evropské unie. Méně lidí ve službách pracuje už jen v Rumunsku (44,5 procenta) a Polsku (57,5 procenta), jejichž pracovní trhy jsou oproti zbytku EU výrazně vychýleny ve prospěch zemědělství.

Podíl pracovníků podle Eurostatu a ČSÚ:

Zemědělství Průmysl Služby
Lucembursko 1,5 % 12,1 % 86,4 %
Nizozemsko 2 % 16,6 % 81,4 %
Velká Británie 0,9 % 19 % 80 %
Kypr 2,5 % 17,7 % 79,8 %
Švédsko 1,8 % 19,4 % 78,8 %
Dánsko 2,3 % 19,6 % 78 %
Belgie 1,3 % 21,8 % 76,9 %
Irsko 4,8 % 18,5 % 76,7 %
Malta 1,2 % 21,7 % 76,6 %
Španělsko 4,2 % 19,8 % 75,9 %
Francie 3,1 % 21,4 % 75,5 %
Finsko 3,8 % 23 % 73,1 %
Německo 1,3 % 28,1 % 70,6 %
Rakousko 4,2 % 26,2 % 69,6 %
Itálie 3,4 % 27,4 % 69,1 %
Řecko 12,9 % 15,3 % 69 %
Lotyšsko 7,8 % 24,2 % 67,9 %
Portugalsko 6,5 % 24,3 % 67 %
Litva 8,4 % 25,6 % 65,6 %
Maďarsko 4,9 % 30 % 65,1 %
Estonsko 4,3 % 30,8 % 64,8 %
Bulharsko 6,5 % 30,4 % 63,1 %
Chorvatsko 9,6 % 28,1 % 62,3 %
Slovinsko 7,2 % 31,5 % 61,3 %
Slovensko 3,3 % 35,9 % 60,8 %
Česká rep. 3 % 37,8 % 59,2 %
Polsko 11,7 % 30,8 % 57,5 %
Rumunsko 25,7 % 29,8 % 44,5 %

Více skladů, méně sociálních služeb

Podle statistiků zaostává Česko v porovnání s řadou vyspělých zemí EU zejména v podílu osob zaměstnaných ve zdravotnictví a sociální péči. Český statistický úřad upozorňuje, že nižší než průměr EU je ale v Česku podíl všech odvětvových sekcí s výjimkou dopravy a skladování. Charakter řady profesí v sektoru služeb se tak blíží zaměstnání v průmyslu či stavebnictví.

Nejvyšší podíl osob pracujících ve službách mají Lucembursko (86,4 procenta), Nizozemsko (81,4 procenta), Velká Británie (80 procent), Kypr a Švédsko.

Zatímco ve službách pracuje 59,2 procenta obyvatel Česka, v průmyslu (včetně stavebnictví) 37,8 procenta a v zemědělství tři procenta. Za dvacet let sice přibylo zhruba půl milionu lidí ve službách, ale v průmyslu jich ubylo 236 tisíc (nyní necelých 89 procent pracujících oproti roku 1993) a zemědělství přišlo o 209 tisíc lidí (nyní v něm pracuje jen necelých 42 procent lidí oproti roku 1993).

Ráj zpracovatelského průmyslu

Podíváme-li se podrobněji na statistiky průmyslu, má Česko nejvyšší podíl pracovníků ve zpracovatelském průmyslu (26,3 procenta) ze všech zemí Evropské unie.

Celková zaměstnanost v Česku přitom v porovnání s rokem 1993 mírně vzrostla. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosahoval před dvaceti lety 4,87 milionu, nyní je to 4,94 milionu. Zaměstnanost dosáhla maxima v předkrizovém roce 2008, kdy překonala hranici pěti milionů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy