reklama
 
 

Odpovědnost pilota, plat uklízečky. Proč chybí firmám řidiči

12. 8. 2014
Kamionisté si stěžují na malé peníze, odloučení od rodiny, obrovskou zodpovědnost a neustálou kontrolu. Zaměstnavatelé se ale brání, prý jim jde jen o bezpečnost.
Doporučujeme

Praha - Řidiči nákladního automobilu nebo vozidel městské hromadné dopravy jsou podle červencové analýzy online deníku Aktuálně.cz nejnedostatkovější profesí v Česku. Na konci minulého měsíce nabízely úřady práce v tomto odvětví přes tři tisíce volných míst. Marně.

Učební obor "Mechanik opravář motorových vozidel", v rámci kterého lze získat kvalifikaci pro řízení kamionů či autobusů, absolvovala v loňském školním roce jen necelá tři procenta všech středoškoláků. Ačkoliv je v Česku více než půl milionu nezaměstnaných, tato profese neláká. Důvodů je několik.

Výstižně je ilustruje příběh čtenáře Jindřicha, který řídil náklaďák sedm let. "Odmala to byl můj sen, jezdit kamionem. Procestoval jsem Evropu od Rumunska, Bulharska až po Finsko, Švédsko, Anglii i Španělsko," napsal do redakce Aktuálně.cz. Proč tedy s touto prací skončil?

Nejde jen o točení volantem

Vzhledem k fyzické i psychické náročnosti jde podle něj o mizerně placené zaměstnání. Podle údajů společnosti Trexima činila loni průměrná hrubá mzda řidičů 19 824 korun. Tato částka ale zahrnuje náhrady (ty činí 9,9 procenta průměrné částky), příplatky (2 procenta) a odměny (17,9 procenta), navíc jde o částku před srážkami.

"I když dostáváte základní plat, plus diety, máte obrovskou zodpovědnost. Za neúmyslně nedodržené přestávky vám hrozí v cizině statisícové pokuty. To je pro obyčejného člověka téměř likvidační," říká Jindřich.

Řídit kamion přitom vyžaduje mnohem více dovedností než jen točit volantem. "Musíte dokonale ovládat dopravní předpisy v celé Evropě, způsoby placení mýta, zákazy jízd, celní postupy a papírování, způsoby rozložení a upevnění nákladu, dále aspoň trochu cizí řeči a vystupovat solidně - zastupujete firmu," vyjmenovává.

Kromě toho musí řidič znát technický stav svého vozidla, umět si poradit s opravami a vůbec, s autem žít. "Aby včas rozpoznal, co si kde může dovolit, kam vjet, aby se s ním neutrhla krajnice, nesjel mu náklad, nepřevrátil se," doplňuje další čtenář.

Strach z dovolené

Práce se dá také jen velmi těžko skloubit s rodinným životem. "Vzhledem k časové náročnosti není čas ani na koníčky, vlastně na nic. Vyjížděl jsem v neděli večer ve 22 hodin, kdy končil zákaz, a na cestách jsem byl týden, čtrnáct dní a párkrát i tři týdny v kuse," popisuje Jindřich.

Při návratu do Česka se přitom řidič mnohdy nedostane s kamionem domů. "Pak necháte auto na Rozvadově a jedete stopem za rodinou. A to samé v neděli odpoledne zpět," říká.

Klid podle něj nemá kamionista ani během dovolené. "Stres, kdo dostane moje auto, jestli nebude vyuzené od kuřáka, nezničí mně ledničku, televizi," popisuje Jindřich. "Že je to váš koníček, máte auto jako nové, uvnitř jak v obýváku – vždyť tam vlastně žijete –, hodně šéfů nezohledňuje," doplňuje s tím, že ve vozech jsou kvůli kontrole také umístěné satelity.

Práci navíc podle něj chybí prestiž. "Každý si jen myslí, že řidič je lump, který krade naftu a najíždí navíc zbytečné kilometry. A když se konečně vracíte unavení, nevyspalí domů, hrdi na svoji práci i na to, jak jste na cestách vše zvládli, slyšíte v rádiu kampaň Vyfoťte kamioňáka, co nejvíc škodí, zapnete televizi a tam je zas něco proti kamionům," dodává.

Nemoc nebo hypotéka? Zapomeňte

Podobnou zkušenost jako Jindřich má i čtenářka z Pardubického kraje, která jezdila kamionem dvanáct let. Podle svých slov dostávala 9800 korun měsíčně.

"Vše ostatní jsou diety, které většinou nedostanete, protože vám zaměstnavatel řekne: promiň, ale teď na ně nemám," tvrdí. "Marodit s tímto nelze, o hypotéku a jiné bankovní služby se ani nemá cenu pokoušet. Banky se vám vysmějí," dodává.

"Pracujeme za plat uklízečky a zodpovědnost máme skoro na úrovni pilota dopravního letadla," souhlasí řidič Ladislav. "Neustálá buzerace ze strany dispečerů, spedic a policistů. A když jedete po třech týdnech domů k rodině, tak vám dají o prázdninách v pátek zákaz jízdy," vyjmenovává, co lidi na této práci odrazuje.

"Dalšími problémy jsou třeba špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště a jejich nízká vybavenost. A dále například technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, nebo vykrádání nákladu, či dokonce krádeže celých vozidel," shrnuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Na satelity si stěžují jen lumpové

Zaměstnavatelé ale vidí věc jinak. Řidiči podle nich například často nedodržují pracovní dobu, i když mají přetahování zakázané. "Nesmí to dělat, maximálně pět nebo deset minut, když zrovna zajíždějí do skladu nebo na parkoviště a není jiné řešení," zdůrazňuje Tadeáš Barteczek ze společnosti Spetra CZ.

Pokud by jel řidič déle, než je povolený limit, tak jej čeká pokuta. "Od policie dostane pět set korun, firma pak od krajského úřadu padesát tisíc. Tuto částku následně musí řidič uhradit," dodává Barteczek.

Šoféři přitom podle něj často podvádějí a odpracovanou dobu falšují. "Řidiči kolikrát tlačí na firmy, aby najeli více kilometrů, neb si chtějí vydělat více peněz," souhlasí šéf další pražské dopravní společnosti.

Stejně tak je podle zástupců firem namístě sledování pomocí satelitů. "Jde o monitorování nákladu, zboží má někdy milionovou hodnotu, stejně tak jde o ochranu řidiče. Kdyby ho někdo přepadl, mohl by to jinak dostat k úhradě. Nadávat na satelity proto mohou jen lumpové," komentuje Barteczek.

"Důvodem je zajištění bezpečnosti řidičů a nákladu. Ale také nutnost poskytovat konečným zákazníkům informace o pohybu jejich zboží, zvláště pak pokud se jedná o výrobky v hodnotě několika desítek milionů," souhlasí Václav Rak ze společnosti Invio Czech.

Stejně tak si oslovení podnikatelé nemyslí, že by práce řidiče byla špatně ohodnocená. "Snažíme se vycházet vstříc a nabídnout jim trasy v blízkosti jejich domova, tak aby v době pauzy mohli být s rodinou. Dále řidiči mají možnost využívat mobilní telefony i k soukromým účelům," dodává Rak.

Zájem o kamionisty roste

Většina těchto zaměstnavatelů se nicméně shoduje na tom, že sehnat řidiče je dnes složité a běžně to může trvat třeba měsíc. "Ano, je to problém, zvláště je-li třeba, aby zaměstnanec měl odborné nebo jazykové znalosti," zdůrazňuje Rak.

Zájem o řidiče se přitom v posledním roce díky oživení české ekonomiky a rostoucí poptávce po logistických službách zvyšuje. "Zatímco na sklonku dubna bylo na portálu Prace.cz v jeden den otevřených zhruba 1350 pozic řidičů, nyní již jejich počet překročil 1800," říká Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC.

O tom, že firmy potřebují stále více kamionistů, svědčí i data z úřadů práce. Zatímco loni v srpnu jich chybělo "pouze" 1281, v červenci se počet neobsazených míst v celé republice podle analýzy Aktuálně.cz přehoupl přes tři tisíce.

Kolik je v Česku vůbec řidičů

Konkrétní studijní program, který by vychovával řidiče dálkové automobilové dopravy, zatím v Česku neexistuje. Podle Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) jde totiž o příliš specifickou a úzce zaměřenou práci.

Nejlepší přípravu pro toto povolání nabízí učební obor "Mechanik opravář motorových vozidel", kde je součástí výuky i odborný výcvik. Loni tento program ukončilo 2655 osob, tedy 2,8 procenta všech absolventů středních škol.

Ze statistik ministerstva dopravy vyplývá, že v minulém roce mělo řidičské oprávnění s profesním průkazem 402 360 tuzemských řidičů. Za posledních pět let se tedy jejich počet zvýšil o 15 procent, v roce 2008 jich v Česku působilo zhruba 350 tisíc.

"Zdaleka ne všichni ale vykonávají práci profesionálních řidičů," dodává ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia Tomáš Bicera. Podle NÚV se loni řízením nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel živilo 127 tisíc pracovníků. 

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama