Odpovědnost pilota, plat uklízečky. Proč chybí firmám řidiči

Tereza Holanová Tereza Holanová
12. 8. 2014 6:25
Kamionisté si stěžují na malé peníze, odloučení od rodiny, obrovskou zodpovědnost a neustálou kontrolu. Zaměstnavatelé se ale brání, prý jim jde jen o bezpečnost.
Kamion, ilustrační foto
Kamion, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Řidiči nákladního automobilu nebo vozidel městské hromadné dopravy jsou podle červencové analýzy online deníku Aktuálně.cz nejnedostatkovější profesí v Česku. Na konci minulého měsíce nabízely úřady práce v tomto odvětví přes tři tisíce volných míst. Marně.

Učební obor "Mechanik opravář motorových vozidel", v rámci kterého lze získat kvalifikaci pro řízení kamionů či autobusů, absolvovala v loňském školním roce jen necelá tři procenta všech středoškoláků. Ačkoliv je v Česku více než půl milionu nezaměstnaných, tato profese neláká. Důvodů je několik.

Výstižně je ilustruje příběh čtenáře Jindřicha, který řídil náklaďák sedm let. "Odmala to byl můj sen, jezdit kamionem. Procestoval jsem Evropu od Rumunska, Bulharska až po Finsko, Švédsko, Anglii i Španělsko," napsal do redakce Aktuálně.cz. Proč tedy s touto prací skončil?

Nejde jen o točení volantem

Vzhledem k fyzické i psychické náročnosti jde podle něj o mizerně placené zaměstnání. Podle údajů společnosti Trexima činila loni průměrná hrubá mzda řidičů 19 824 korun. Tato částka ale zahrnuje náhrady (ty činí 9,9 procenta průměrné částky), příplatky (2 procenta) a odměny (17,9 procenta), navíc jde o částku před srážkami.

"I když dostáváte základní plat, plus diety, máte obrovskou zodpovědnost. Za neúmyslně nedodržené přestávky vám hrozí v cizině statisícové pokuty. To je pro obyčejného člověka téměř likvidační," říká Jindřich.

Řídit kamion přitom vyžaduje mnohem více dovedností než jen točit volantem. "Musíte dokonale ovládat dopravní předpisy v celé Evropě, způsoby placení mýta, zákazy jízd, celní postupy a papírování, způsoby rozložení a upevnění nákladu, dále aspoň trochu cizí řeči a vystupovat solidně - zastupujete firmu," vyjmenovává.

Kromě toho musí řidič znát technický stav svého vozidla, umět si poradit s opravami a vůbec, s autem žít. "Aby včas rozpoznal, co si kde může dovolit, kam vjet, aby se s ním neutrhla krajnice, nesjel mu náklad, nepřevrátil se," doplňuje další čtenář.

Strach z dovolené

Práce se dá také jen velmi těžko skloubit s rodinným životem. "Vzhledem k časové náročnosti není čas ani na koníčky, vlastně na nic. Vyjížděl jsem v neděli večer ve 22 hodin, kdy končil zákaz, a na cestách jsem byl týden, čtrnáct dní a párkrát i tři týdny v kuse," popisuje Jindřich.

Při návratu do Česka se přitom řidič mnohdy nedostane s kamionem domů. "Pak necháte auto na Rozvadově a jedete stopem za rodinou. A to samé v neděli odpoledne zpět," říká.

Klid podle něj nemá kamionista ani během dovolené. "Stres, kdo dostane moje auto, jestli nebude vyuzené od kuřáka, nezničí mně ledničku, televizi," popisuje Jindřich. "Že je to váš koníček, máte auto jako nové, uvnitř jak v obýváku – vždyť tam vlastně žijete –, hodně šéfů nezohledňuje," doplňuje s tím, že ve vozech jsou kvůli kontrole také umístěné satelity.

Práci navíc podle něj chybí prestiž. "Každý si jen myslí, že řidič je lump, který krade naftu a najíždí navíc zbytečné kilometry. A když se konečně vracíte unavení, nevyspalí domů, hrdi na svoji práci i na to, jak jste na cestách vše zvládli, slyšíte v rádiu kampaň Vyfoťte kamioňáka, co nejvíc škodí, zapnete televizi a tam je zas něco proti kamionům," dodává.

Nemoc nebo hypotéka? Zapomeňte

Podobnou zkušenost jako Jindřich má i čtenářka z Pardubického kraje, která jezdila kamionem dvanáct let. Podle svých slov dostávala 9800 korun měsíčně.

"Vše ostatní jsou diety, které většinou nedostanete, protože vám zaměstnavatel řekne: promiň, ale teď na ně nemám," tvrdí. "Marodit s tímto nelze, o hypotéku a jiné bankovní služby se ani nemá cenu pokoušet. Banky se vám vysmějí," dodává.

"Pracujeme za plat uklízečky a zodpovědnost máme skoro na úrovni pilota dopravního letadla," souhlasí řidič Ladislav. "Neustálá buzerace ze strany dispečerů, spedic a policistů. A když jedete po třech týdnech domů k rodině, tak vám dají o prázdninách v pátek zákaz jízdy," vyjmenovává, co lidi na této práci odrazuje.

"Dalšími problémy jsou třeba špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště a jejich nízká vybavenost. A dále například technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, nebo vykrádání nákladu, či dokonce krádeže celých vozidel," shrnuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Na satelity si stěžují jen lumpové

Zaměstnavatelé ale vidí věc jinak. Řidiči podle nich například často nedodržují pracovní dobu, i když mají přetahování zakázané. "Nesmí to dělat, maximálně pět nebo deset minut, když zrovna zajíždějí do skladu nebo na parkoviště a není jiné řešení," zdůrazňuje Tadeáš Barteczek ze společnosti Spetra CZ.

Pokud by jel řidič déle, než je povolený limit, tak jej čeká pokuta. "Od policie dostane pět set korun, firma pak od krajského úřadu padesát tisíc. Tuto částku následně musí řidič uhradit," dodává Barteczek.

Šoféři přitom podle něj často podvádějí a odpracovanou dobu falšují. "Řidiči kolikrát tlačí na firmy, aby najeli více kilometrů, neb si chtějí vydělat více peněz," souhlasí šéf další pražské dopravní společnosti.

Stejně tak je podle zástupců firem namístě sledování pomocí satelitů. "Jde o monitorování nákladu, zboží má někdy milionovou hodnotu, stejně tak jde o ochranu řidiče. Kdyby ho někdo přepadl, mohl by to jinak dostat k úhradě. Nadávat na satelity proto mohou jen lumpové," komentuje Barteczek.

"Důvodem je zajištění bezpečnosti řidičů a nákladu. Ale také nutnost poskytovat konečným zákazníkům informace o pohybu jejich zboží, zvláště pak pokud se jedná o výrobky v hodnotě několika desítek milionů," souhlasí Václav Rak ze společnosti Invio Czech.

Stejně tak si oslovení podnikatelé nemyslí, že by práce řidiče byla špatně ohodnocená. "Snažíme se vycházet vstříc a nabídnout jim trasy v blízkosti jejich domova, tak aby v době pauzy mohli být s rodinou. Dále řidiči mají možnost využívat mobilní telefony i k soukromým účelům," dodává Rak.

Zájem o kamionisty roste

Většina těchto zaměstnavatelů se nicméně shoduje na tom, že sehnat řidiče je dnes složité a běžně to může trvat třeba měsíc. "Ano, je to problém, zvláště je-li třeba, aby zaměstnanec měl odborné nebo jazykové znalosti," zdůrazňuje Rak.

Zájem o řidiče se přitom v posledním roce díky oživení české ekonomiky a rostoucí poptávce po logistických službách zvyšuje. "Zatímco na sklonku dubna bylo na portálu Prace.cz v jeden den otevřených zhruba 1350 pozic řidičů, nyní již jejich počet překročil 1800," říká Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC.

O tom, že firmy potřebují stále více kamionistů, svědčí i data z úřadů práce. Zatímco loni v srpnu jich chybělo "pouze" 1281, v červenci se počet neobsazených míst v celé republice podle analýzy Aktuálně.cz přehoupl přes tři tisíce.

Kolik je v Česku vůbec řidičů

Konkrétní studijní program, který by vychovával řidiče dálkové automobilové dopravy, zatím v Česku neexistuje. Podle Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) jde totiž o příliš specifickou a úzce zaměřenou práci.

Nejlepší přípravu pro toto povolání nabízí učební obor "Mechanik opravář motorových vozidel", kde je součástí výuky i odborný výcvik. Loni tento program ukončilo 2655 osob, tedy 2,8 procenta všech absolventů středních škol.

Ze statistik ministerstva dopravy vyplývá, že v minulém roce mělo řidičské oprávnění s profesním průkazem 402 360 tuzemských řidičů. Za posledních pět let se tedy jejich počet zvýšil o 15 procent, v roce 2008 jich v Česku působilo zhruba 350 tisíc.

"Zdaleka ne všichni ale vykonávají práci profesionálních řidičů," dodává ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia Tomáš Bicera. Podle NÚV se loni řízením nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel živilo 127 tisíc pracovníků. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varovaly před tsunami

Na Aljašce udeřilo silné zemětřesení - podle americké geologické služby (USGS) dosáhlo síly až 8,2 stupně. Úřady ve čtvrtek kvůli otřesům vydaly varování před tsunami v oblasti, později ho zrušily. Na některých místech Aljašky lidé zaznamenali malé vlny, které měřily zhruba 0,3 metru nad úrovní přílivu, informovala agentura Reuters, podle níž nejsou zatím hlášeny oběti ani škody.

"Je to v tomhle případě opravdu štěstí, protože 8,2 (stupně) je dostatečně silné pro vznik velké vlny, obzvláště v této oblasti," konstatoval později Dave Snider z amerického národního střediska pro varování před cunami (NTWC). Několik pobřežních komunit bylo nicméně evakuováno

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Zeman chce poskytnout pomoc spolupracovníkům armády v Afghánistánu, hrozí jim nebezpečí

Prezident Miloš Zeman doporučil poskytnout pomoc spolupracovníkům české armády v Afghánistánu. Řekl to ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO) při jejich nedávném setkání, informoval ve čtvrtek na Twitteru mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Jakýkoliv odklad rozhodnutí o poskytnutí pomoci může podle Zemana vést ke smrti afghánských spolupracovníků a dalších členů pomocného personálu české armády. O poskytnutí pomoci bude v pátek jednat vláda.

Pomocí spolupracovníkům českých vojáků v Afghánistánu se ministři zabývali už tento týden v pondělí. Metnar dostal za úkol do pátečního zasedání zapracovat připomínky.

Zeman se obává toho, že afghánským spolupracovníkům českých vojáků hrozí zavraždění postupujícím islamistickým hnutím Tálibán. "Prezident republiky se domnívá, že jakékoli odklady příslušného rozhodnutí mohou vést k tomu, že zradíme zhruba padesát pomocníků a dalších členů pomocného personálu a odsoudíme je na smrt," uvedl mluvčí Hradu.

Web týdeníku Respekt v úterý uvedl, že plán má na poslední chvíli zachránit životy několika desítek Afghánců, nejčastěji tlumočníků. Právo v úterý napsalo, že pomoc se má týkat asi 30 Afghánců a jejich rodin.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

U letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí při vzletu spadlo ultralehké letadlo, pilot je zraněný

U letiště ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku ve čtvrtek zřejmě při vzletu spadlo ultralehké letadlo. Byl v něm pouze pilot, muž ročníku 1955, který byl se zraněními transportován do nemocnice v Ostravě. Letadlo po nehodě vzplálo, řekla policejní mluvčí Eva Michalíková.

Policie se o nehodě dozvěděla okolo 10:30. Letoun havaroval na volném prostranství v blízkosti letiště ve frýdlantské části Lubno.

Malé letadlo ve čtvrtek dopoledne spadlo také u Jablonné nedaleko Příbrami. Jeho pilot při neštěstí zahynul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Privatizace Arenbergerova bytu proběhla v pořádku, policie případ odložila

Policie odložila případ prodeje bytu v Bolzanově ulici v Praze 1 bývalému ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi. Jak v tiskové zprávě informoval mluvčí policie Jan Daněk, kriminalisté při prošetření nezjistili žádný trestný čin. Praha 1 na přelomu let 2018 a 2019 prodala Arenbergerovi byt s ordinací o rozloze téměř 250 metrů čtverečních za 11,5 milionu korun. Postup kritizuje například tehdejší starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě).

Podnět na policii podle svého vyjádření podal pirátský zastupitel a předseda kontrolního výboru Prahy 1 David Bodeček. Policii podle něj radnice poskytla více než stovku dokumentů. Bodeček dodal, že privatizaci se ještě bude zabývat kontrolní výbor a následně zastupitelstvo Prahy 1. "Aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí kolektivních orgánů Prahy 1, osobně jsem od samotného začátku toho názoru, že po procesní stránce privatizační proces proběhl v pořádku," uvedl Bodeček.

"Ke konkrétní osobě se vyjádřit nemůžu, nicméně mohu potvrdit, že jsme případ prověřování privatizace jednoho z bytů v Bolzanově ulici uložili ad acta. Šetřením všech okolností kriminalisté zjistili, že se v této souvislosti nestal žádný trestný čin," uvedl k tomu policejní mluvčí Daněk.

Zdroj: ČTK
Další zprávy