Pivo o dvě, smažák o 17 korun. Restaurace zdražují, Praha už ale útratám nevládne

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
17. 7. 2021 19:45
Češi na oběd do restaurace nechodí tak často, jako tomu bylo před lockdownem. Ukazují to čísla stravenkářských firem, které má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici. Utratí za něj ovšem v průměru vyšší částku než dříve. Zákazníci dávají přednost asijským bistrům a obecně rychlému občerstvení, česká kuchyně zatím tolik netáhne.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V červnu Češi za oběd v restauraci platili v průměru 137 korun, což je vůbec nejvíce od doby, kdy stravenkářská společnost Edenred ceny sleduje. Oproti začátku letošního roku je to o pět korun více. Ve srovnání s počátkem roku 2019, tedy obdobím před vypuknutím pandemie, to znamená nárůst o devět korun. Ale pokud útraty porovnáme s loňským červnem, kdy nastalo uvolnění po první vlně covidu, pak jsou vyšší jen o tři procenta.

Vyplývá to z takzvaného Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestaven z plateb více než 250 tisíc zaměstnanců používajících platební stravenkovou kartu.

Tříprocentní meziroční růst odráží podle stravenkářské společnosti Edenred vývoj inflace v Česku. "Očekáváme, že ceny obědů i výše útrat i nadále porostou. Restaurace totiž čelí rostoucím nákladům. Zdražují jim ceny surovin, budou muset finančně motivovat zaměstnance k návratu do sektoru pohostinství a v neposlední řadě stále nepracují na plný výkon. Češi totiž zatím chodí na jídlo mnohem méně často, než jak byli zvyklí," popisuje generální ředitel Edenredu Nicolas Eich.

Zdražil smažák i espresso

Problém v rostoucích nákladech či zdražování surovin, které mimo jiné vedou ke zvyšování cen v restauracích, vidí také provozovatel pokladních systémů, společnost Storyous. Ta pro on-line deník Aktuálně.cz porovnala exkluzivně vývoj cen u konkrétních položek mezi roky 2019 a 2021.

Data společnosti tak ukazují, že například půllitr piva za poslední dva roky zdražil o celé dvě koruny. Z kávových nápojů nejvýrazněji podražilo espresso, a to o celých osm procent. "V roce 2019 se jeho průměrná cena pohybovala kolem 41 Kč, zatímco letos se dostala až na 44 korun. Co se týká dalšího oblíbeného nápoje, kterým je cappuccino, tak i zde došlo ke zdražení z původních 53 Kč na částku 57 korun," vypočítává Storyous v analýze.

Mezi oblíbenými obědovými položkami se Storyous zaměřilo na smažený sýr, jehož průměrná cena se zvýšila od roku 2019 dokonce o 15 procent, ze 118 Kč na 135 korun za porci.

"Zdražení jsme zaznamenali také u položek jako burger nebo hranolky. Zde došlo k šestiprocentnímu nárůstu ceny, která se v případě burgeru zvýšila z původních 174 Kč na 184 korun a v případě hranolek ze 40 Kč na 43 korun," dodává firma.

Pivo Espresso Smažený sýr Hranolky Burger
2019 40 Kč 41 Kč 118 Kč 40 Kč 174 Kč
2020 41 Kč 43 Kč 128 Kč 42 Kč 184 Kč
2021 42 Kč 44 Kč 135 Kč 43 Kč 184 Kč
Celkem (2019/2021) +6 % +7 % +15 % +ž % + 6%

Zdroj: Storyous

Plateb je méně, jejich výše ale roste

Že se Češi do restaurací po lockdownu ještě úplně nevrátili, registrují společnosti podle počtu přijatých plateb. Například podle Edenred letos v červnu, kdy již byly otevřeny zahrádky i interiéry podniků, ubylo obědových transakcí oproti době před pandemií o 57 procent.

Slabší zájem lidí o restaurace potvrzuje také konkurenční firma Sodexo. "Dle transakcí se Češi do restaurací po jejich otevření vracejí velice pozvolna a ani v současnosti nejsou jejich návštěvy restauračních zařízení na předcovidové úrovni," potvrzuje pro on-line deník Aktuálně.cz tisková mluvčí Tereza Knířová.

Storyous pak potvrzuje trend, že i přes nižší počet přijatých plateb než loni vzrostla jejich hodnota. "Červencová data zatím vykazují nárůst hodnoty o 9,6 procenta oproti stejnému období v loňském roce, a o celých 18 procent oproti údajům z roku 2019," potvrzuje společnost.

Za oběd v Praze se už neutrácí nejvíce

Index stravenkáře Edenred navíc ukázal, že Praha letos přišla o titul "města s nejvyššími útratami za oběd", tyto výdaje zde totiž meziročně klesly. "V hlavním městě je nejvyšší podíl lidí pracujících v kancelářích a tito zaměstnanci mají zároveň nejvyšší příspěvky na stravování. Protože ale pokračují z velké části v práci z domova, vypadla pražským restauracím významná část bonitních zákazníků," říká dále Eich.

Na první místo s nejvyšší průměrnou útratou za oběd se tak poprvé dostala Plzeň, a to s necelými 144 korunami. Pád v žebříčku pak spolu s českou metropolí, kde zákazníci za oběd nyní vydají 140,2 koruny, zaznamenalo i Brno. Vůbec nejméně z krajských měst pak za obědy platí lidé v Olomouci - a to 125,7 koruny.

Průměrná výše plateb za oběd v restauraci

Město červen 2020 červen 2021
Praha 148,9 Kč 140,2 Kč
České Budějovice 135,6 Kč 139 Kč
Plzeň 134,2 Kč 143,9 Kč
Karlovy Vary 129,1 Kč 137,3 Kč
Ústí nad Labem 127,9 Kč 136,3 Kč
Liberec 132,9 Kč 140,2 Kč
Hradec Králové 131,1 Kč 134,2 Kč
Pardubice 130,9 Kč 137,3 Kč
Jihlava 124,2 Kč 134,2 Kč
Brno 138,2 Kč 135,4 Kč
Zlín 127,9 Kč 131,5 Kč
Olomouc 123,8 Kč 125,7 Kč
Ostrava 123,6 Kč 129,9 Kč
ČR celkem 133,4 Kč 137 Kč

Zdroj: Edenred

Podle červnových dat českého start-upu LemonPay je v posledních týdnech největší zájem o asijská bistra a restaurace a všeobecně místa s rychlou přípravou jídel, ideálně také v kombinaci s rozvozem.

Oproti tomu tradiční české restaurace až na pár výjimek - mezi které patří výhodná lokalita kolem vysoké koncentrace kanceláří bez homeofficových zaměstnanců - jsou na tržbách v úpadku několika desítek procent.

Pro zajímavost, u vyšších útrat - typicky těch nad 300 korun za oběd - zákazníci preferují hlavně francouzskou, italskou a také exotické kuchyně. Mluvčí LemonPay Kateřina Sechovcová přitom doplňuje, že tento trend souvisí s oživením zájmu o obchodní schůzky spíše u manažerských pozic.

Stravenkový paušál má už čtvrtina firem

Kromě toho, že řada zaměstnanců stále ještě pracuje na home officu a stravuje se doma, může podle šéfa Edenredu Eicha za menší zájem o restaurace také absence vlny euforie, která přišla loni při prvním rozvolnění. Tehdy lidé vyrazili ve velkém restaurace podpořit, což se nyní tolik neděje.

"Vliv má také zavedení stravovacího paušálu, který na rozdíl od stravenek nemotivuje lidi k návštěvám restaurací," domnívá se Eich. S tím souhlasí i Sodexo. "Protože dle průzkumů jen šest procent lidí by peníze navíc k výplatě utratilo za oběd v restauraci," připomíná Knířová.

Stravenkový paušál, kolem kterého se rozpoutala rozsáhlá debata, byl zavedený od roku 2021 jako součást takzvaného daňového balíčku. Umožňuje zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům daňově zvýhodněný příspěvek na stravování v penězích, které nepodléhají odvodům a daním.

Podle společnosti LemonPay se tento paušál projevuje v nákupech v supermarketech více než ve využití prostředků v restauracích především u lidí s nižšími příjmy. "Řada klientů využívá LemonPay také jako platformu pro stravenkový paušál a velká část prostředků, zhruba 70 procent, je využívaná na nákup potravin v supermarketech či on-line a jenom menší část je využívaná v gastropodnicích, převážně v kavárnách," upřesňuje Sechovcová. 

Podle v červnu zveřejněného průzkumu Hospodářské komory ČR pro ministerstvo financí mezi více než 600 zaměstnavateli tento paušál nabízí svým lidem už 38 procent zaměstnavatelů. Je to přibližně stejně jako těch, kteří jako benefit poskytují závodní stravování.

"Zatímco závodní stravování nabízejí větší či velké podniky a spíše v průmyslu,
stravenkový paušál začaly využívat nejčastěji mikro- a malé firmy podnikající ve
službách zákaznicky orientovaných na jiné podniky," upřesnil výsledky průzkumu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

 

Právě se děje

Další zprávy