Solárníkům hrozí sankce kvůli recyklaci panelů

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
21. 8. 2013 7:00
K recyklaci solárních panelů se nepřihlásila až čtvrtina majitelů elektráren
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - I přes hrozbu vysokých sankcí se mnoho majitelů solárních elektráren doposud, téměř dva měsíce po vypršení zákonné lhůty, nepřihlásilo ke kolektivnímu systému, který se má v budoucnu postarat o vysloužilé solární panely. Hrozí jim v některých případech pokuta k 50 milionům korun.

K povinnému systému recyklace se přihlásilo zhruba 16 tisíc z celkových 22 tisíc solárníků, vyplývá z údajů zmíněného systému. Jde o firmy či domácnosti, které získaly licenci od ministerstva životního prostředí a své elektrárny uvedly do provozu před rokem 2013. Znamená to tedy, že svoji povinnost nesplnila až čtvrtina z nich.

Odhady České fotovoltaické asociace jsou o něco střízlivější. Podle jejího předsedy Michaela Schmida se k žádnému systému nepřihlásila desetina majitelů elektráren. Tento odhad počítá s tím, že někteří z nich se mohli předběžně přihlásit k systémům, které ještě čekají na udělení opožděné licence od ministerstva.

Proč se někteří nepřihlásili? Důvodem může být skutečnost, že ministerstvo životního prostředí solárníkům na registrace dalo prakticky jen dva dny, oproti zákonem stanovenému půl roku. U řady z nich ale může jít podle expertů z odvětví o protest proti tomu, že mají platit poplatek za recyklaci minimálně dvacet let před jeho použitím.

"Jedná se o nesplnění zákonné povinnosti. Vystavují se tedy nebezpečí sankce ze strany České inspekce životního prostředí," varuje ty, kteří se nezaregistrovali, mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Zástupci solárníků však od ministerstva očekávají shovívavost. "Předpokládám, že zatím nehrozí, že by Česká inspekce životního prostředí začala v nejbližší době rozdávat pokuty," myslí si Schmid.

Také samo ministerstvo připustilo, že kvůli pozdnímu vydání vyhlášky zatím prověrky striktně požadovat nebude. Finální seznam těch, kteří se k recyklaci nepřihlásili, bude znát až během příštího roku.

Stát nestihl, co sám stanovil

Zákon sice platil od ledna, ale potřebnou prováděcí vyhlášku vydalo ministerstvo životního prostředí až 28. června, přičemž nejzazší termín pro registraci ke kolektivnímu systému byl 30. června.

Cenu za recyklaci jednoho kilogramu panelů stanovila vyhláška na 8,50 korun. "To je skutečně mnoho. My bychom navrhovali nulu. Technologie půjdou určitě dopředu, takže recyklace panelů bude za dvacet let výrazně levnější. Navíc značná část komponentů bude moci sloužit k dalšímu využití," říká k výši poplatku Schmid.

Podle odhadů asociace má tak například elektrárna na střeše rodinného domu s dvaceti panely a hmotností 400 kilogramů zaplatit za recyklaci 680 korun ročně. Během pěti let, po které má být recyklační poplatek hrazen, tak provozovatel vynaloží 3400 korun. Peníze budou ale ve skutečnosti použity až mezi lety 2030 a 2040.

Přihlásit se lze i nyní

Vypršení zákonné lhůty není pro kolektivní systémy překážkou. Registrace například i nadále přijímá největší kolektivní systém Asekol, který eviduje 5180 uzavřených smluv s majiteli elektráren o výkonu 618 MW. 

"Registrace pokračují a budou pokračovat nadále, byť již místo stovek týdně jen v desítkách," potvrzuje také ředitel kolektivního systému Retela Jaroslav Vladík. Tento systém v současné době eviduje 4215 podepsaných smluv.

Dalším systémem, registrovaným u ministerstva životního prostředí, je Rema PV Systém s 3500 klienty, jejichž instalovaný výkon představuje zhruba čtvrtinu trhu.

V systému ReSolar je pak zatím přihlášeno 2685 provozovatelů solárních elektráren v součtu s instalovaným výkonem 603 megawattů. "Očekáváme, že registrace budou probíhat ještě do konce tohoto roku," říká Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, která je jedním ze zakládajících členů tohoto kolektivního systému.

Licenci pro provozování kolektivního systému k recyklaci solárních panelů získala i společnost PV Recovery - k ní se přihlásily stovky elektráren o celkovém výkonu kolem 100 MW. Šestý licencovaný kolektivní systém - FitCraft Recyklace - pak eviduje 75 registrací pro elektrárny s výkonem 75 MW. 

Zatím poslední kolektivní systém, který získal licenci předminulý týden, je Electrowin. Ten podle ředitelky zákaznického oddělení Taťány Pokorné eviduje zhruba stovku smluv pro elektrárny s celkovým výkonem 6 MW.

Podle ministerstva životního prostředí se o licenci ale ještě ucházejí firmy Ecopartner, OFO-recycling a Recycling Systems.

Už jsme jednou zaplatili

Samotný poplatek za recyklaci panelů mají provozovatelé platit od roku 2014, hradit jej budou - i přes minimálně dvacetiletou životnost panelů - jen do roku 2019.

Přestože většina solárníků se k systému přihlásila, čímž v podstatě přislíbila hradit recyklační poplatek, s jeho zavedením nesouhlasí.

Již v době, kdy se o možné povinnosti platit za recyklaci solárních panelů jen hovořilo, oborová sdružení, jako je třeba Česká fotovoltaická a průmyslová asociace nebo Aliance pro energetickou soběstačnost, podotýkala, že majitelé elektráren budou v tomto případě za recyklaci platit podruhé. Většina výrobců solárních panelů (zhruba 85 procent všech světových výrobců) totiž náklady na recyklaci zahrnuje do konečné ceny panelů.

Povinnost zajistit si recyklaci panelů se vztahuje na provozovatele solárních elektráren, uvedených do provozu před rokem 2013. Za likvidaci panelů, které byly na trh uvedeny od začátku roku 2013, pak zodpovídá sám výrobce. Ten si musí zajistit pozdější recyklaci panelů buď vlastní technologií, nebo se taktéž obrátit na kolektivní systém. Recyklace bude už ale oficiálně na jeho náklady.

 

Právě se děje

Další zprávy