Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 320 miliard. Podle opozice neodráží realitu

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 11. 2020 18:09
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila sněmovna. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová ve sněmovně.
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová ve sněmovně. | Foto: ČTK

V dokumentu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě sněmovna neschválila. Opozice rozpočet a jeho schodek kritizovala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) k rozpočtu nevystoupil.

Vládní návrh počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Předpokládá růst ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek propad o 6,6 procenta. Česká národní banka v nejnovější prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta.

Schválený schodek pro letošní rok byl původně 40 miliard korun. Vláda ho ale postupně zvyšovala až na 500 miliard korun. Důvodem byla podle ní nutnost reagovat na ekonomické dopady pandemie koronaviru, která rozpočet připravila o část jeho příjmů, a naopak si vyžádala neplánované výdaje.

Schodkem 320 miliard korun stát podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně i příští rok zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky. "Stát tedy významně překompenzovává reálné ztráty ekonomiky, navíc rozhoduje o penězích zcela jinak, než by o nich rozhodli daňoví poplatníci. To je v příkrém rozporu s ostatními zeměmi EU, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již příští rok," uvedl.

Vrátit vládě rozpočet k dopracování navrhla TOP 09, Piráti i Václav Klaus (Trikolóra). Podle šéfa poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je návrh nepravdivý, neodráží ekonomickou realitu. Vláda podle něj měla přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Klaus navrhoval snížit schodek na 200 miliard.

Výhrady k rozpočtu měl i sociální demokrat Roman Onderka, který ho ale podpořil. Řekl, že návrh je pro něj téměř nepřijatelný, ale je to podle něj lepší než hrozba rozpočtového provizoria.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že komunisté budou o některých věcech v rozpočtu ještě jednat s vládou. Týkat se to podle něj bude třeba platů ve školství, zdravotní péče nebo malých obcí. Připomněl snahu komunistů odebrat deset miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a přesunout je do rozpočtové rezervy. Odmítl, že by to ohrozilo bojeschopnost armády.

Opoziční politici vytýkali vládě například to, že nešetří. Vadilo jim také, že návrh rozpočtu nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do kterého by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu. Příjmy by pak byly nižší a schodek by mohl být vyšší. S návrhem na zrušení daně ze superhrubé mzdy přišel jak premiér Babiš, tak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i opoziční ODS. Babiš uvádí, že jeho návrh by měl negativní dopad na příjmy státního rozpočtu asi 52 miliard korun.

Ministryně Schillerová připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. "Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?" ptala se.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy