Byla to zatím naposledy menšinová vláda Miloše Zemana, která v letech 1999 a 2000 poznala, co to je, když poslanci odmítnou schválit vládní návrh státního rozpočtu. Od té doby už několikrát hrozilo dalším vládám, že jim také rozpočet neprojde, ale nakonec se vždy většina pro schválení našla. Až letos není úplně vyloučeno, že by rozpočet napoprvé nemusel projít.
"Ať si vláda hledá podporu jinde," prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip na dotaz Deníku N, zda komunisté podpoří státní rozpočet. Přiživil tím spekulace, že by komunisté - dosud věrní podporovatelé vlády ANO a ČSSD - tentokrát "ucukli".
"Menšinové vlády v českých poměrech často vyjednávaly o podpoře rozpočtu dlouho a většinou úspěšně. Ale tentokrát není vyloučeno, že by jednání mohlo skončit tak, že komunisté by skutečně rozpočet nepodpořili a platilo by rozpočtové provizorium," říká Aktuálně.cz politolog Lubomír Kopeček.
Stejně jako další odborníci argumentuje současným postavením komunistů, kteří prožívají patrně největší krizi za poslední léta. Od chvíle, kdy tolerují vládu Andreje Babiše, přicházejí o značné množství voličů, což potvrdily tento měsíc i výsledky krajských a senátních voleb. Komunisté nevyhráli ani v jednom senátním obvodu a v horní komoře tak nemají žádného zástupce. V krajských volbách ztratili přes sto mandátů, získali pouhých 17 krajských zastupitelů a v několika krajích nemají zastoupení vůbec.
"Komunističtí poslanci i další politici této strany vědí, že jim ve volbách do Poslanecké sněmovny reálně hrozí, že by se KSČM nemusela dostat přes pětiprocentní hranici. Proto by jim dávalo smysl, kdyby se v nějaké podobě distancovali od současné vlády," uvádí Kopeček s tím, že není ani vyloučeno to, že nakonec přece jen komunisté na rozpočet kývnou.
Komunisté chtějí snížení rozpočtu armády
Aktuálně.cz se snažilo získat od minulé středy nejčerstvější vyjádření předsedy KSČM Filipa, ale ten na otázky nereagoval a stanovisko se nepodařilo získat ani přes mluvčí strany. "Pan předseda se omlouvá s tím, že je zaneprázdněný," sdělila mluvčí. Filip tento týden jako první místopředseda sněmovny často řídil jednání poslanců, protože předseda Radek Vondráček je v domácí karanténě kvůli kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem.
Další komunističtí zákonodárci ale upozorňují, že stanovisko strany k rozpočtu zatím není konečné. A to ani přes páteční stanovisko Výkonného výboru KSČM, který doporučil poslancům hlasovat pro rozpočet v prvním čtení. To ještě neznamená definitivní schválení rozpočtu, po prvním čtení totiž teprve následuje debata o jednotlivých položkách rozpočtu. A komunisté především požadují po vládě snížit rozpočet armády.
"Já upřednostňuji spíše lidi před nákupem různých děl," prohlásila Miloslava Vostrá z KSČM, která i za komunistickou podporu vlády získala vlivný post předsedkyně rozpočtového výboru. "Pro mne, pokud nedojde k nějaké úpravě tak, jak jsme požadovali, začíná být tento návrh zákona o státním rozpočtu nepřijatelný a opravdu zvažuji návrh na jeho vrácení vládě k přepracování," sdělila. Deset miliard chce nechat ve vládní rozpočtové rezervě například na boj proti koronaviru.
"Vůle k tomu, že by se z ministerstva obrany převedlo deset miliard do vládní rozpočtové rezervy, není," reaguje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jako mnohokrát dříve se ale chystá s komunisty vyjednávat, v minulosti se s nimi nakonec vždy domluvila. "V tuto chvíli se musíme pokusit najít shodu. Buď ji najdeme v rámci sněmovny, nebo budeme jednat o jiných podmínkách, případně jsme otevřeni jednat o podpoře rozpočtu napříč Poslaneckou sněmovnou. Cest je několik, nedám teď jednoznačnou odpověď," říká Schillerová.
Ministerstvo obrany letos získalo 75,5 miliardy korun, ovšem necelé tři miliardy vrátilo do státní pokladny právě na boj proti koronaviru. V roce 2021 má podle nynějšího návrhu rozpočtu dostat 85,4 miliardy korun. Náčelník Generálního štábu Aleš Opata i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) už proti požadavku KSČM protestovali.
"S velkými obavami sledujeme pro nás tak známou situaci. Armáda splní úkoly, ale hned se stane obětí škrtů. K politice se nikdy nevyjadřujeme, a proto naši frustraci není slyšet. Poslední pokus sebrat armádě 10 miliard je ale přímý útok na bezpečnost země!" napsal Opata na Facebooku.
Vláda ví, kde nás najde, nabízí se Rakušan
Když se Schillerová zmínila o jednání napříč sněmovnou, mohla už myslet na jiné strany, konkrétně na Starosty a nezávislé. Ti dali najevo, že jsou ochotni vyjednávat o podpoře rozpočtu, protože jeho neschválení považují za nejhorší variantu.
"Máme k současné podobě (návrhu rozpočtu) výrazné výhrady, ale jsme ochotni s ministryní financí o podpoře návrhu jednat, pokud přistoupí na nutné změny rozpočtu. Konstruktivním přístupem chceme zabránit rozpočtovému provizoriu," sdělila členka rozpočtového výboru za STAN Věra Kovářová, podle které by neschválení rozpočtu bylo za nynější situace nejhorší variantou.
"Ve finále by na to doplatili všichni. Od státního aparátu, samospráv až po firmy, důchodce i rodiny s dětmi. Jsme připraveni s vládou diskutovat o podpoře rozpočtu za jasně stanovených podmínek a změn současné podoby návrhu, který představila ministryně financí," uvedla Kovářová.
Stanovisko STAN podpořil také předseda tohoto hnutí Vít Rakušan. "Nabízíme vstřícný a konstruktivní přístup ve prospěch občanů naší země. Naším cílem je připravit státní rozpočet pro rok 2021, který bude reagovat na krizovou situaci, ale zároveň bude odrážet potřeby 21. století," avizoval.
Pokud jde o to, co by starostové za svou podporu chtěli, Rakušan hlavně zmiňuje více peněz na investice a úspory ve státních výdajích. "Tak abychom za každou vynaloženou korunu dostali za pár let dvě koruny zpátky. Pokud se vláda nebude chtít nechat vydírat komunisty a tvrdohlavě trvat na současných parametrech návrhu, ví, kde nás najde," prohlásil Rakušan.
Je to v krátké době už podruhé, kdy Starostové a nezávislí volí vstřícnější přístup k vládě než například ODS. Když před několika dny vedení ODS oznámilo, že po skončení nouzového stavu musí vláda opětovně požádat o důvěru sněmovny, předseda Rakušan vzápětí řekl, že STAN se k ODS nepřipojí.
"Nevyloučil bych takovou podporu od STAN, protože toto hnutí se ve své celostátní politice nevymezuje proti vládě jako nějaký superradikální kritik," podotýká politolog Kopeček. "Nikdo nedokáže odhadnout, co atraktivního by vláda nabídla starostům, aby rozpočet podpořili," řekl.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu 19. října s tím, že sněmovna ho teprve začne projednávat, hlasování lze čekat v prosinci. Návrh je sestavený se schodkem 320 miliard korun a vláda v něm počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví i s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů ale návrh kritizují. Na návrhu se neshodlo ani jednání tripartity.
