Nejdůležitější zákon roku: Podle expertů je Babišovo zdanění platů dárkem pro bohaté

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
5. 11. 2020 6:09
Poslanci budou rozhodovat o novém zdanění mezd zaměstnanců. Jeden návrh předkládá premiér Andrej Babiš, druhý pak ministr Jan Hamáček. Existuje ale ještě třetí návrh daňové reformy, a to od odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Ten ovšem vláda smetla ze stolu. Šlo o variantu, která počítá s nižším zásahem do veřejných rozpočtů a přidává víc lidem s nízkými příjmy.
Peníze. Ilustrační foto
Peníze. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Zrušení takzvané superhrubé mzdy a nové sazby na zdanění výdělků jsou tématem už dlouho. Jde totiž tak trochu o anomálii, kdy se daň z příjmů platí nejenom z výdělku, ale i z pojistného. Jejím zrušením zůstane pouze hrubá mzda, která se bude zdaňovat ve dvou pásmech a zaměstnancům zbyde z výplaty více peněz.

Jaké ale bude konkrétní zdanění, ještě není jasné. Poslanci budou teprve rozhodovat, který ze dvou návrhů podpoří - zda ten, který hraje do karet spíše bohatším, nebo ten, který myslí více na lidi s průměrnou či nižší mzdou.

Návrh premiéra Babiše (ANO) počítá se zrušením superhrubé mzdy a jejím nahrazením dvěma sazbami daně: příjmy do necelých 140 tisíc měsíčně by se danily 15 procenty a výdělky nad tuto částku 23 procenty. Při této variantě bude zásah do veřejných rozpočtů zhruba 80 až 90 miliard korun.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) navrhuje jinou výši daňových sazeb - 19 procent do necelých 140 tisíc korun měsíčně a nad tuto částku ponechává 23 procent. Zároveň ale chce, aby se zvýšila základní roční daňová sleva na poplatníka z nynějších 24 840 na 27 240 korun. Hamáček ve své důvodové zprávě uvádí, že jeho variantou přijdou veřejné rozpočty "jen" o 15 miliard.

A právě proto svůj návrh podal - kritizoval totiž návrh vládního kolegy, že jde o nezodpovědný zásah do státního rozpočtu i do rozpočtu krajů a obcí.  

Důvod, proč se v době koronavirové krize a extrémního propadu státního rozpočtu má změnit zdanění mezd, které z rozpočtu další peníze ukrojí, je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jednoduchý. Víc peněz u více než čtyř milionů zaměstnanců na výplatních páskách podpoří jejich chuť utrácet. A to podle ní pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky. 

Bohatí moc neutrácejí, chce to dát víc peněz chudším, říkají experti

Schillerová podporuje premiérův návrh s tím, že na tom lidé budou finančně lépe než v případě Hamáčkova návrhu, a budou tedy více utrácet.

Její tvrzení ovšem vyvrací studie expertů z Vysoké školy ekonomické s názvem Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností. Tato studie upozorňuje na to, že k navýšení spotřeby vlivem úspor na příjmové dani dojde pouze u zaměstnanců, kteří pobírají mzdu nejvýše na úrovni průměrné mzdy. 

"U zaměstnanců s vyšší než průměrnou mzdou se významná část prostředků ušetřených na dani přelije do úspor, přičemž pro zaměstnance nad hranicí zhruba 60 tisíc korun je již navýšení spotřeby vlivem nižších zaplacených daní prakticky zanedbatelné," uvádějí autoři studie Jakub Fischer, Petr Mazoucha a Savina Finardi.

Celkové navýšení přímé spotřeby domácností odhadují na zhruba 48 miliard korun. Stále tedy budou veřejné rozpočty v minusu více než 30 miliard ročně. Ekonomové vedle vlastních výpočtů využívají ve studii i oficiální data ze statistiky rodinných účtů, statistiky příjmů a životních podmínek a z Informačního systému o průměrném výdělku. 

Podle nich návrh Andreje Babiše znamená výrazné daňové úspory pro domácnosti s vysokými příjmy a dokládají to výpočty: pro zaměstnance s průměrnou měsíční mzdou 135 tisíc korun se jedná o roční úsporu přes 80 tisíc korun. Jenže ti utrácet nebudou. 

"Je-li cílem ministerstva financí podpořit spotřebu domácností pomocí změn daně z příjmů fyzických osob, je mnohem vhodnější podpořit nízkopříjmové zaměstnance, kteří mají příjmovou elasticitu spotřeby výrazně vyšší," uvádějí experti. 

Modelují také různé alternativy podobné návrhu ministra Hamáčka. Podle jejich výpočtů by při základní sazbě daně z příjmů 19 procent a zvýšení základní slevy na poplatníka na 30 tisíc korun ročně (Hamáček navrhuje na 27 240) došlo k poklesu příjmů veřejných rozpočtů pouze o 24 miliard při současném navýšení spotřeby domácností o 27 miliard. Ekonomové se shodují v tom, že spotřebu domácností mnohem více "roztočí" Hamáčkův návrh.

Konzervativní varianta neprošla

Nové zdanění mezd nabídli vládě také odborníci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Centru pro ekonomický výzkum CERGE-EI. I jejich návrh počítal s větší podporou nízkopříjmových zaměstnanců navýšením slevy na poplatníka. 

"Jako alternativu k poslaneckým návrhům předkládáme 'konzervativní variantu', která jen mírně snižuje sazby danění zaměstnanců, ale výrazně navyšuje slevu na dani a převádí ji do daňového bonusu, aby ji vyčerpali i nízkopříjmoví," píšou v úvodu studie. 

Graf ze studie IDEA CERGE-EI k reformě zdanění mezd
Graf ze studie IDEA CERGE-EI k reformě zdanění mezd | Foto: IDEA

Navrhují mírné snížení současných sazeb, a to 20 procent z hrubé mzdy plus 27 procent od čtyřnásobku průměrné mzdy, což je právě necelých 140 tisíc korun. Slevu na poplatníka zvyšují o zhruba 10 tisíc korun na 34 700 Kč ročně. Výpadek z veřejných rozpočtů předpokládají kolem 40 miliard, tedy polovinu toho, co očekává premiérův návrh.

Ve studii, za kterou stojí Štěpán Jurajda, Klára Kalíšková, Daniel Prokop a Michal Šoltés, se nabízí i srovnání se sousedním Německem.

"Tam se u zaměstnance bez speciálních slev na manželku či děti sráží z nízkých mezd jen okolo 26 procent z celkových nákladů práce. V ČR je to okolo 38 procent. V Německu pak zdanění roste s rostoucími příjmy a u zaměstnance s trojnásobkem průměrné mzdy je zdanění stejné jako u nás, zhruba 47 procent nákladů práce," konstatuje studie. V Německu tak podle výzkumníků stát mnohem méně zatěžuje nízké mzdy.

Graf ze studie IDEA CERGE-EI k reformě zdanění mezd
Graf ze studie IDEA CERGE-EI k reformě zdanění mezd | Foto: IDEA

Dále uvádí, že jejich návrh má potenciál snižovat chudobu pracujících, pomáhat chudším regionům a více podporovat spotřebu, protože nízkopříjmoví z ušetřených peněz větší díl utratí.

Stejně jako ekonomové z VŠE tvrdí, že z varianty Andreje Babiše budou těžit více vysokopříjmoví. "Ve vládní variantě získají první tři kvintily, tedy spodních 60 procent zaměstnanců, jen 36 procent z celkového objemu úspor na daních. V naší konzervativní variantě získají 57 procent. Ve vládní variantě získají 39 procent vysokopříjmoví, tedy nejvyšší pětina zaměstnanců. V naší variantě je to jen 22 procent z celkových úspor na daních," uvádí studie. 

Autoři z IDEA CERGE-EI navrhli ještě úspornější variantu, a to zrušení slevy na manžela/manželku s nízkými příjmy a možnost odpočtu úroků z hypotéky od daňového základu. Tyto slevy čerpají ze státního rozpočtu mnoho miliard korun ročně a plně je vyčerpají jen středně- a vysokopříjmoví.

Navíc jsou podle autorů selektivní a zároveň mají negativní dopady, například v motivaci žen nevracet se na trh práce nebo ve vychýlení trhu s bydlením. Zrušením těch dvou slev by se propad rozpočtu snížil podle výpočtů o zhruba 10 miliard korun.

Tento návrh ekonomové předložili vládě, ta ho ale smetla ze stolu. V tuto chvíli jsou tak ve hře návrhy předsedů dvou vládních stran ANO a ČSSD. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny podpořil ve středu Babišův návrh. Daňové změny budou ve třetím čtení schvalovat poslanci na svém jednání zřejmě v polovině listopadu.  

V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální (6,5 procenta) a zdravotní (4,5 procenta) pojištění, tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 a devět procent.

Pokud tyto dvě částky připočteme k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu. A teprve z té se vypočítává 15procentní daň z příjmů. Jestliže se zruší superhrubá mzda, bude se daň stanovená podle velikosti příjmu počítat jen z hrubé mzdy. Ve dvoupásmovém zdanění bude hrát roli částka 139 340 tisíc korun, což je nyní čtyřnásobek průměrné mzdy. Právě od této hranice nastupuje vyšší zdanění. 

 

Právě se děje

před 56 minutami

Dámský gambit na Netflixu vidělo 62 milionů lidí, v Česku je druhý

Minisérii z šachového prostředí Dámský gambit, ve které hlavní roli ztvárnila Anya Taylor-Joyová, na platformě Netflix vidělo 62 milionů lidí. Firma čísla sledovanosti obvykle nezveřejňuje, činí tak jen v případě mimořádných úspěchů. Netflix zveřejnil 23. října všech sedm dílů Dámského gambitu, které od té doby patří do desítky nejsledovanějších pořadů v USA, Velké Británii, Argentině nebo Izraeli. Momentálně je minisérie druhou nejžádanější položkou Netflixu v Česku, hned za čtvrtou řadou seriálu Koruna.

Podle Netflixu dále Dámský gambit obecně posílil zájem o šachy. Hledání tohoto slova na Googlu stouplo dvojnásobně, uživatelé serveru eBay.com dvakrát častěji hledají předměty související s šachami a webu Chess.com se pětinásobně zvýšil počet zaregistrovaných uživatelů.

Další zprávy