Praha - Měnové intervence České národní banky oslabují i výhodnost státních spořicích dluhopisů. V letošní "vánoční emisi" jich ministerstvo financí během listopadu prodalo celkem za 21,3 miliardy korun.

Oslabená koruna má podle prognózy České národní banky zvýšit inflaci v roce 2014 z původně předpovídaných 0,6 procenta na 1,3 procenta. To by stále byla třetí nejmenší průměrná roční inflace od dob samostatného Česka - rozdílných sedm desetin procentního bodu ale znamená, že reálný výnos spořicích dluhopisů v prvním roce této investice klesne z minus 0,1 na minus 0,8 procenta.

Výjimku tvoří protiinflační dluhopisy, které vložené prostředky zhodnocují právě o míru inflace a o bonusových 0,5 procenta.

U zbývajících tří typů dluhopisů - tříletý prémiový, pětiletý kuponový a pětiletý reinvestiční - roste výnos v čase a vyšší inflace pro jejich držitele znamená, že jsou ještě více nuceni držet dluhopis po celou dobu jeho splatnosti. V prvním roce se totiž u všech tří připisuje jen půl procenta, a pokud tedy inflace vystoupí na prognózovaných 1,3 procenta, bude reálný výnos v minusu 0,8 procenta.

Na každých sto tisíc tak reálně přijde ztráta 800 korun. Na stranu druhou, kdyby peníze ležely na běžném účtu v bance, bude hypotetická ztráta celých 1300 korun.

Pokud se inflace v příštích letech "neutrhne ze řetězu" a bude pokračovat jen ve velmi mírném růstu, pak by každopádně na konci splatnosti dluhopisů mělo platit, že inflaci za celou dobu spoření porazí a že tedy reálně peníze mírně - v souladu s konzervativní povahou státních dluhopisů - zhodnotí. Tříletý prémiový dluhopis slibuje před zdaněním průměrný roční výnos 2,30 procenta, pětiletý kuponový 2,73 procenta a pětiletý reinvestiční 2,98 procenta.

Deset milionů ze státní kasy navíc

Pro státní rozpočet má vyšší inflace ten nepříjemný dopad, že mu zvýší náklady, když bude muset na protiinflačních dluhopisech zaplatit za rok 2014 více peněz.

Protiinflačních dluhopisů ministerstvo financí v poslední "vánoční" emisi prodalo za 1,4 miliardy korun, z dřívějších emisí mají lidé a neziskové organizace mezi sebou protiinflační dluhopisy za zhruba 2,5 miliardy korun. Při růstu inflace o prognózovaných 0,7 procentního bodu navíc to znamená, že za intervence ČNB státní kasa v roce 2014 připlatí zhruba 27 milionu korun.

Analytici přitom ministerstvu financí vyčítají, že za dluhopisy pro občany platí vyšší cenu, než za jakou by svůj dluh mohlo financovat na finančním trhu.

"Stát pokračuje v dotování úroku z kapsy daňového poplatníka. Pro srovnání, tržní výnos pětiletého dluhopisu se nyní pohybuje kolem jednoho procenta ročně, tříletý je dokonce hluboko pod procentem," řekl například analytik poradenské firmy Partners Aleš Tůma. Na celkovém státním dluhu se spořicí dluhopisy podílejí už zhruba čtyřmi procenty.