Za "offshore" je považována společnost se sídlem v daňovém ráji, tedy v místě, kde neexistují daně nebo jsou jen minimální. Nezdaněné podnikání ale není jedinou devizou vlastnictví takové společnosti. Proč si lidé zakládají offshore firmy?
Hlavním důvodem pro převádění kapitálu do společností v daňových rájích nemusí být samotná výše zdanění, ačkoliv ta je v mnoha ohledech pro zájemce stále lákavá. Jde i o ochranu majetku, protože majetek společnosti může být oddělen od majetku určeného k podnikání, čímž podléhá riziku jen ten. Svou roli našly například při držení obchodních podílů, uchování know-how či majetku.
Stále atraktivní je také nižší administrativní náročnost podnikání a stabilní právní prostředí v offshore destinacích. Výhodou je také určitá anonymita - v dnešních podmínkách je velmi obtížné najít banku, která se neúčastní výměny informací o svých klientech s dalšími finančními institucemi. A lze je také využít na ukrytí majetku před místními orgány v případě konkurzu či exekuce.
U nás jsou registrovány desítky tisíc offshore firem, které ale vznikly hlavně v minulosti. Jaký je o ně zájem v současné době?
Zájem klesá. Důvodem mohou být stupňující se regulace i přístup bank - dnes je velký problém otevřít účet na offshore společnost. Navíc díky bankovním účtům dochází k významnější výměně informací mezi institucemi a finančními úřady, což odrazuje zájemce, kteří vyhledávali offshore pro anonymitu vlastnictví.
Regulace offshore společností začala v USA daňovým zákonem FACTA (Foreign Account Tax Compliance Act), následně se inspirovalo OECD a zavedlo nový standard pro automatickou výměnu daňových a finančních informací na mezinárodní úrovni - GATCA.
Další "hřebíček do rakve" zasadila Evropská komise zavedením takzvaného Anti Money Laundering Law (AML), jímž chce posílit pravidla proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Významnou roli hraje též několik let známý dotazník KYC (Know Your Customers), kdy poskytovatelé finančních služeb mají povinnost identifikovat své zákazníky, uchovávat záznamy o identifikaci a předávat je státním orgánům.
Regulace offshore firem není nepochopitelná. Daňové ráje trápí všechny státy světa, protože jim snižují daňové příjmy. Nedávno o nich mluvili zástupci zemí G7, kteří navrhovali jednotné sazby korporátní daně na celém světě, která by mohla do budoucna daňové ráje zrušit.
Ano, čeká nás očista trhu se zakládáním offshore firem. Nemalou roli hrají právě legislativní změny vedoucí k větší transparentnosti struktur společností a zároveň další právní a daňové omezení. Založení firmy je teď totiž pouhých 10 procent z celku, zbytek je vysoce odborná práce pro právníky, daňové poradce a další experty.
Každý, kdo pracuje s offshore strukturami, offshore nadacemi nebo svěřeneckými fondy, by měl provést právní a daňovou revizi. Možná pak zjistí, že mu banka, kde měl 10 let účet, už dávno vše zmrazila a poslala report k příslušným úřadům. A pro mnohé lákadlo v podobě anonymity může být na druhou stranu příčina, proč může mít společnost problém například při získávání veřejných zakázek, s čímž se dnes pojí menší důvěryhodnost společnosti na trhu.
Kolik stojí dnes založení offshore firmy a co to obnáší?
Je to individuální, poplatky se liší v každé jurisdikci, tedy podle místa. Cena se pohybuje od 20 tisíc až do 100 tisíc korun za založení. Klient musí počítat také s doplňkovými službami, jako je sídlo, místní agent, bankovní účet či roční obnova, což jsou opět tisíce korun.
Pro založení offshore společnosti je stěžejní znalost legislativního prostředí v místě, kde ji chcete mít. Firma, která se zakládáním těchto společností zabývá, musí mít zpravidla k dispozici výpisy z veřejných rejstříků, přihlášení společnosti k paušální dani z příjmu, popřípadě i jiným daním, informace o jednateli, akcionáři a benefičním vlastníkovi.
Musí být zajištěné sídlo a obchodní adresa, i statutární zástupce společnosti. Podmínkou je také mít místního registrovaného agenta. Seznam je ale podstatně delší a zahrnuje mnoho ověřování a papírování.
Nechci být viditelným majitelem offshore firmy, jak to uděláte?
Tento princip se využívá například v případě nemovitostí, které vlastní offshore společnost, a skutečný vlastník je držitelem akcií této společnosti. Ta je formálně vedena jako vlastník. Skutečný vlastník drží akcie společnosti a nemovitost de facto kontroluje. V případě akcií na doručitele je pak úroveň anonymity vysoká.
Benefiční vlastník, tedy fyzická osoba, která o založení offshore společnosti žádá, tak může být současně akcionář. V případě využití instrumentu "nominee služeb" se však benefiční, tedy skutečný vlastník, ředitel či akcionář od toho formálního liší. Styk s místními úřady zajišťuje místní agent, kterého musí ustanovit každá společnost.
Jaké jsou modely využití offshore firem v praxi?
Je možné obchodování mezi dvěma navzájem propojenými subjekty. Ve většině případů se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská offshore společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti sídlící v tuzemsku. Tímto procesem dochází k odčerpání prostředků do zahraničí bez nutnosti plnit daňovou povinnost, protože tuzemská firma si sníží daňový základ. Zahraniční společnost obdržené prostředky nedaní, nebo velmi nízkou sazbou.
Tomuto modelu se snaží zabránit OECD, který zavádí "Arm´s length standard", tedy že se transakce oceňují v obvyklých tržních cenách. Zároveň jsou bedlivě sledovány místními finančními úřady, které mohou v případě podezření provést kontrolu a případně daň doměřit.
Častěji však dochází k tomu, že jsou offshore společnosti využívány přímo v mezinárodním obchodu, nehodí se tedy pro tuzemský maloobchod a velkoobchod, realitní a další činnosti.
Jaký daňový ráj byste mi nyní doporučil, pokud bych si chtěla offshore firmu založit?
Mezi nejoblíbenější destinace patří tradičně exotické destinace, například Kajmanské ostrovy, Panama. Ale daňové ráje jsou také na území USA, Asie a Evropy. Druhým nejvyhledávanějším daňovým rájem českých firem hned po Nizozemsku byl například v uplynulém desetiletí Kypr. Výhodou je výše zdanění pohybující se na úrovni 12,5 procenta, což tento ostrovní stát řadí k evropské zemi s jednou z nejnižších daňových sazeb.
Možná překvapivě je oblíbené také Irsko nebo Lucembursko či některé země západního Balkánu. Vždy se ale výběr daňového ráje odvíjí od konkrétních požadavků zájemce.
Evropská unie také vede seznam problematických zemí, u kterých má pochybnosti ohledně daňové transparentnosti a spravedlivého zdanění. Je na něm v současnosti devět zemí - Americká Samoa, Fidži, Guam, Palau, Panama, Samoa, Trinidad a Tobago, Americké Panenské ostrovy a Vanuatu. Nově totiž byly ze seznamu vyškrtnuty tři státy - Seychely, Dominika a Anguilla. Dostaly se do lépe hodnocené skupiny států, které sice nesplňují všechny mezinárodní daňové standardy, ale slíbily zlepšení.
