Rusko omezí dovoz krmiv z Česka. Výsledky inspekce byly neuspokojivé, tvrdí úřad

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 6. 2021 16:53
Ruská Federální veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor zakázala dovoz krmiv a přísad do krmiv z Česka, oznámila ruská tisková agentura TASS. Samotný úřad ve svém prohlášení informuje o dočasném omezení dovozu těchto produktů od 21. června. Podle českého ministerstva zemědělství (MZe) jsou krmiva v tuzemsku vyráběna v souladu s předpisy Evropské unie a jsou bezpečná.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Toto rozhodnutí úřad učinil na základě neuspokojivých výsledků inspekce českých podniků, které mají oprávnění dodávat krmiva a doplňkové látky do Ruska," uvedl Rosselchoznadzor.

Ruský úřad ve své zprávě píše, že kontroly se zaměřovaly na potvrzení záruk, ke kterým se zavázala česká Státní veterinární správa (SVS), aby relevantní podniky splňovaly požadavky Eurasijské ekonomické unie.

"Výsledky společné práce Rosselchoznadzoru a veterinární a potravinářské služby Běloruské republiky ukázaly, že příslušný orgán České republiky neprovádí systematické kontroly podniků, které vyvážejí krmiva a přísady do krmiv do Eurasijské ekonomické unie, a také vyráběná produkce nesplňuje požadavky Eurasijské ekonomické unie," píše dále úřad.

Češi podle ruské veterinární a fytosanitární služby rovněž mimo jiné "neprovádějí plnohodnotné vyšetřování odhalených nesrovnalostí" a rusko-běloruská inspekce shledala v podnicích, které posuzovala, "řadu porušení". Úřad své rozhodnutí přezkoumá poté, co mu česká strana poskytne požadované záznamy a vyjádří se k "odhaleným problémům".

Agentura TASS minulý týden s odvoláním na šéfa Rosselchoznadzoru Sergeje Dankverta napsala, že by úřad mohl zakázat dovoz krmiv pro zvířata z Česka kvůli porušení pravidel registrace geneticky modifikovaných organismů (GMO). V současném prohlášení však ruská veterinární a fytosanitární služba GMO nezmiňuje. Dankvert tehdy agentuře rovněž sdělil, že jeho úřad nyní kontroluje výrobu krmiv v celé Evropě.

Zákaz bude řešit EU

Podle českého ministerstva zemědělství jsou krmiva v tuzemsku vyráběna v souladu s předpisy Evropské unie a jsou bezpečná. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podle resortu dlouhodobě a pravidelně kontroluje výrobu krmiv i jejich uvádění na trh a neshledal žádné problémy.

"Naši producenti vyrábějí krmiva špičkové kvality, která vyvážejí do celého světa," řekl mluvčí MZe Vojtěch Bílý. 

Rusko už zavedlo zákaz dovozu krmiv z Estonska, Litvy, Německa, Nizozemska a Španělska a lze očekávat podobné pokračování i v dalších členských státech. Mluvčí SVS Petr Vorlíček uvedl, že je proto příští středu na úrovni EU k tématu svoláno jednání. Bílý doplnil, že zákaz se týká také Spojených států.

SVS podle Vorlíčka dostala o plánované inspekci od služby Rosselchoznadzor zprávu 3. května. Dopis obsahoval také žádost o poskytnutí řady informací k vybraným výrobním firmám a dotazy určené dozorovým orgánům. Podle Vorlíčka následovala narychlo a bez bližších informací zorganizovaná videoinspekce v podnicích, uskutečnila se mezi 31. květnem a 4. červnem. Zkontrolováno bylo pět z 12 společností, které dodaly požadované informace. Inspekce se účastnili zástupci SVS i ÚKZÚZ.

Čekali jsme to, zní z české firmy

Firma Vafo Praha, největší český výrobce prémiových krmiv pro psy, kočky a další drobná domácí zvířata, v reakci na vyhlášený zákaz uvedla, že to očekávala. Ruský trh se na firemním obratu podílí asi ze sedmi procent, řekl majitel Vafo Praha Pavel Bouška.

"Na nás to má samozřejmě dopad, jsme velcí exportéři. Již delší dobu jsme předjímali, že se to stane, bohužel se to stalo, to znamená, že od pondělí nevozíme. Je to nepříjemná ztráta, kterou přežijeme, ale projeví se to minimálně v letošním roce negativně na našich výsledcích, to je logické. Ten zákaz není jenom Česká republika, připadlo tam víc evropských zemí, je to trend uzavírání se toho trhu," řekl Bouška.

Čeští výrobci loni vyvezli krmiva za 20,5 miliardy korun, z toho do Ruska 23 428 tun krmiv v hodnotě 1,15 miliardy korun, uvedl Bílý s tím, česká krmiva mají špičkovou kvalitu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy