Opoziční poslanci přišli se stovkami pozměňovacích návrhů. Například předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura přinesl celkem 750 pozměňovacích návrhů, které by z EET vyloučily všechny profese a obory, na něž má třetí a čtvrtá vlna dopadnout.
O vyjmutí každé jednotlivé profese se v závěrečném čtení bude hlasovat zvlášť. Dá se tedy čekat, že schvalování novely opět zabere několik hodin. "Pouze chceme, aby každý poslanec věděl, kdo všechno má být zahrnutý do EET," vysvětluje Stanjura.
Většina opozičních návrhů pravděpodobně nemá šanci projít. Podporu naopak mají některé nápady, které by v budoucnu měly snížit náklady spojené s EET především těm, pro něž je podnikání jen občasným zdrojem přivýdělku.
Pro menší podnikatele se nabízí off-line režim
Podnikatelé, kteří za rok utrží nejvýše 600 tisíc korun v hotovosti a zároveň nezaměstnávají více než dva pracovníky, si budou moci vybrat, jestli budou tržby evidovat elektronicky, nebo v takzvaném off-line režimu. Novinku podpořila i Schillerová. A to i přesto, že původně navrhovala hranici tržeb pouze 200 tisíc korun ročně.
Podnikatel, který provozuje třeba menší stánek s občerstvením a jehož tržby měsíčně nepřekročí 50 tisíc korun, by tak už příští rok nepotřeboval pokladnu s přístupem k internetu. Údaje o tržbách by nemusel finanční správě posílat okamžitě, stačilo by mu sbírat papírové účtenky a ty pak berním úředníkům poslat jednou za tři měsíce.
Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který stál od roku 2010 v čele Asociace malých a středních podniků, vyšší hranici vítá, sám dříve navrhoval půlmilionový limit. Zároveň ale připouští, že nejmenším živnostníkům změna příliš nepomůže. Stejně jako dnes budou muset shromažďovat účtenky, jen je finančnímu nebudou posílat jednou ročně, ale každé čtvrtletí. "Podle mého názoru té práce nebudou mít méně," říká Havlíček. "Uznávám však, že někdo, kdo prodá pár drobností měsíčně, k tomu nepotřebuje elektronický přístroj."
Vyšší hranici pro papírové EET pro menší podnikatele podporuje i Hospodářská komora. "Poctivé živnostníky EET neochrání před těmi, kteří neplatí daně a jsou vůči nim zvýhodněni," míní mluvčí komory Miroslav Diro. Kontrola nepoctivých živnostníků je podle něj daleko těžší než třeba v případě restaurací nebo obchodů.
"Doporučili jsme proto státu, aby režim pro drobné podnikatele co nejvíce připodobnil tradičně vnímanému osvobození od nějaké povinnosti," dodává Diro. Hospodářská komora, která v Česku zastupuje přes 15 tisíc firem, požadovala zvýšení ročního limitu hotovostních tržeb až na 750 tisíc korun.
Změny doprovodí snížení daní
Spolu s rozšířením EET by se měly snížit některé daně. Z 21 procent na 10 má klesnout daň z přidané hodnoty (DPH) na elektronické knihy a audioknihy. Do desetiprocentní sazby se přesunou například také stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby či vodné a stočné. Ve hře je i možnost, že by se evidence tržeb netýkala předvánočního prodeje kaprů, poslanec Mikuláš Ferjenčík (piráti) zase navrhuje výjimku pro prodejce burčáku.
Třetí a čtvrtá vlna EET odstartuje sedm měsíců poté, co novelu podepíše prezident Miloš Zeman. Od prosince roku 2016 už musejí tržby elektronicky evidovat hotely, penziony či restaurace, o tři měsíce později se přidaly velkoobchody a maloobchody. Od spuštění EET stát evidoval celkem 9,67 miliardy tržeb od více než 182 tisíc poplatníků.
Právníci, lékaři, účetní nebo prodejci na farmářských trzích měli původně své tržby elektronicky evidovat už od loňského března. V červnu se k nim měli přidat také řemeslníci. Zatím se tak ale nestalo. Takzvanou třetí a čtvrtou vlnu EET v prosinci roku 2017 zastavil Ústavní soud. Novela, která je aktuálně ve sněmovně, se snaží na výtky soudců reagovat.
