Dva roky fungování EET: malé prodejny zavírají, velkých supermarketů je o něco více

Martina Marečková
24. 1. 2019 16:13
Tradiční maloobchodní trh klesá dlouhodobě, vlivem elektronické evidence tržeb však tempo zavírání prodejen zrychlilo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ahold

Od zavedení EET před téměř dvěma lety se snížil počet maloobchodních prodejen do velikosti 400 metrů čtverečních o osm procent. Na čtvrtečním kongresu Samoška v Olomouci to uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.

"EET měla negativní dopad na počty obchodníků na tradičním trhu, na hypermarkety a supermarkety to zásadní vliv nemělo," řekl Mechura. Tradiční prodejny jsou takové, jejichž velikost nepřesahuje 400 metrů čtverečních. Před zavedením EET jich v Česku bylo přes 13 tisíc, loni v červenci už méně než 12 tisíc. Naopak hypermarketů byl stejný počet a supermarketů v mezidobí několik přibylo.

Mechura zároveň uvedl, že obraty prodejen ve sledovaném období rostly. EET je podle něj krok správným směrem. Venkovští podnikatelé s tím ale nesouhlasí.

"Vláda mluví o podpoře venkova, já jsem zavřel kvůli EET restauraci a ze stejných důvodů v okolních vesnicích zavřelo několik obchodů a restaurací, protože jejich provozovatelé řekli, že už do toho nebudou investovat peníze," říká Petr Stefanides. Tento podnikatel se svou manželkou provozuje už 28 let prodejnu potravin v Obořišti na Příbramsku. "Z malých obchodníků neznám nikoho, komu by EET přineslo něco pozitivního," dodal.

Jiří Fojtík, ředitel sekce metodiky a výkonu daní na Generálním finančním ředitelství, to odmítl. "Nemyslím si, že hlavní příčinou toho, že na vesnicích zanikají prodejny, je EET," řekl na kongresu.

Zavíraní prodejen na venkově se nelíbí ani Zdeňkovi Juračkovi, předsedovi Asociace českého tradičního obchodu. Podle něj ale může být důvodem přesycenost trhu.

Novela zákona o evidenci tržeb

EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. V plánu jsou další dvě fáze.

Loni v červnu vláda schválila novelu zákona o evidenci tržeb. Její ambicí je ulevit nejmenším podnikatelům, kteří spadají do 3. a 4. fáze náběhu na EET. Jedná se například o řemeslníky a další podnikatele, kteří mají maximálně dva zaměstnance a nejsou plátci DPH a jejichž hotovostní tržby dosahují maximálně 200 tisíc korun. Ministryně financí Alena Schillerová očekává tlak poslanců na zvýšení této hranice.

Pokud novela projde, menší podnikatelé by měli mít možnost volby - evidovat své tržby v offline režimu. "Jsme rozhodnuti novelu prosadit, je to pro nás klíčová věc," řekla na kongresu v Olomouci ministryně financí Schillerová a dodala, že pokud budou v Poslanecké sněmovně pokračovat obstrukce při projednávání této novely, tak přijde na řadu svolání mimořádné schůze. "Dávám si cíl, aby to prošlo celým legislativním procesem a účinnost nastala někdy v podzimních měsících tohoto roku," dodala.

Elektronická evidence tržeb v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnosy 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více, než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Němečtí sociální demokraté mají nové vedení, předsedy se stali Eskenová a Walter-Borjans

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se v pátek stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodl o tom sjezd SPD v Berlíně, který tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy