Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva letos stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl pak činit 48,2 procenta. Podle pravidel EU by přitom dluh za standardní situace neměl přesáhnout 60 procent HDP.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v dubnu pro ČT zopakovala, že Česko narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ta stanovuje hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Tato hranice je stanovená na úrovni 55 procent HDP. Ještě loni v listopadu přitom rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance o rok později.
"Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v Konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o zhruba dva procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6 procenta HDP, ale 52,8 procenta HDP," uvedla podle agentury ČTK Schillerová k dokumentu.
Podle ní úřad plánuje komplexní revizi daňového systému - včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a také redukce daňových výjimek.
Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů či snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent.
Národní rozpočtová rada by se zaměřila na alkohol. "Nemáme vůbec zdaněné takzvané tiché víno. Za úvahu by stálo i zvýšení spotřební daně u piva, které je v Česku jedno z nejlevnějších v Evropě," uvedla podle zpravodajského serveru E15 Zamrazilová.
Dalších pět miliard korun očekává ministerstvo od nové pětiprocentní digitální daně pro globální internetové společnosti. Peníze by státnímu rozpočtu mohla dodat i nová ekologická daň z plastů připravovaná EU.
Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.