Domácí průmysl se v květnu začal vzpamatovávat z útlumu, do kterého se dostal kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem. "Výroba ve většině podniků začala postupně pozvolna nabíhat," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Data jsou očištěná o vliv počtu pracovních dní.
"Výroba motorových vozidel se obnovila zhruba z poloviny," dodal. V době vrcholící koronavirové krize zastavily výrobu všechny tři velké automobilky v ČR.
Pokračoval pokles výroby v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. V gumárenském a plastikářském průmyslu se produkce v květnu snížila meziročně o 38,6 procenta, v kovodělném průmyslu téměř o čtvrtinu. Meziměsíčně byla ale průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 13,8 procenta.
"I když jsou květnové výsledky potvrzením 'postkoronového' restartu, nejsou nijak extra přesvědčivé. Zvlášť, když se podíváme na statistiky nových zakázek, které jsou ve srovnání s loňským rokem o více než třetinu slabší," sdělil analytik ČSOB Petr Dufek.
Hodnota nových zakázek v květnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 34,7 procenta, výrazněji se snížily objednávky ze zahraničí než z ČR. Tržby v průmyslu meziročně klesly o 28,8 procenta, větší pokles byl u tržeb z přímého vývozu než u domácích tržeb.
"Drastický pokles nových zakázek znamená dvojí: květnové oklepání průmyslu z nejhoršího je dočasné a další poklesy přijdou, neboť nové kontrakty jsou na ještě menší výkon průmyslu než dnes. A znovu se nám nevyplatí naše evropsky druhá nejvyšší závislost průmyslu na výrobě automobilů," uvedl k číslům hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Ani podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera počet zakázek příliš optimismu nepřináší. "Květen tak z pohledu průmyslu zůstal ještě citelně ovlivněn koronavirovou krizí, navazujícími opatřeními a slabší zahraniční poptávkou," dodal obecně k datům ČSÚ.
Zaměstnanců v průmyslu v květnu meziročně ubylo o 3,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se snížila o 6,1 procenta. Pokles počtu zaměstnanců i jejich mezd proti dubnu zrychlil.
Stavebnictví utrpělo zřejmě nejméně
V případě stavební výroby opět kleslo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostlo, ale již výrazně menším tempem než v předchozích měsících.
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému květnu snížila o 11 procent, tedy zhruba stejně jako o měsíc dříve. V inženýrském stavitelství byla v květnu meziročně vyšší o 1,2 procenta, v dubnu ale stoupla o 13,5 procenta.
Stavební úřady vydaly meziročně o 2,8 procenta stavebních povolení méně, tedy 7625. V meziročním srovnání se ale začalo s výstavbou více bytů a více jich bylo i dokončeno. Počet zahájených bytů se zvýšil o 0,8 procenta na 3376 a dokončených bytů o 15,3 procenta na 2943.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 2,9 procenta.
"Stavebnictví utrpělo ze všech odvětví v době koronakrize asi nejmenší šrámy, a pokud se podaří udržet investiční výdaje veřejného sektoru, tak může pokračovat s minimálními ztrátami produkce i nadále. Soukromá (nebytová) výstavba je však s ohledem na pravděpodobné investiční škrty firem s velkým otazníkem," domnívá se analytik ČSOB Petr Dufek.
Čtvrtina dovozu se rozplynula
ČSÚ v úterý informoval také o stavu zahraničního obchodu ČR. Ten v květnu skončil přebytkem 1,3 miliardy korun, který byl meziročně o 22 miliard Kč nižší. Podstatný vliv na výsledek měly opět dopady opatření proti šíření koronaviru. Největší propad bilance zaznamenal obchod s motorovými vozidly, jejich vývoz v květnu klesl téměř o polovinu. V dubnu vykázal zahraniční obchod schodek 25,3 miliardy korun.
"Mírně přebytková bilance zahraničního obchodu se zbožím za měsíc květen by mohla budit určitý optimismus. Meziročně je to však výrazně horší výsledek. Rozplynula se čtvrtina dovozu a necelá třetina vývozu," uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
