Může vám šéf zakázat dovolenou v rizikové oblasti? Lhát každopádně určitě nezkoušejte

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 7. 2020 11:56
Letošní dovolená zaměstnanců bude pro firmy trochu “oříšek”. Jestliže se totiž rozhodnou odjet do rizikové oblasti postižené koronavirovou pandemií, nemůže je šéf za případné komplikace po návratu postihnout. Co dalšího platí pro čerpání dovolených po pandemii vysvětluje Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
Dovolená u moře. Ilustrační foto
Dovolená u moře. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

S uvolňováním možnosti cestování se řada Čechů chystá na dovolenou do zahraničí. Může mi zaměstnavatel zakázat destinaci, která je považována za rizikovou? 

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci v žádném případě nařídit či ho omezovat v tom, kde a jak bude dovolenou trávit. Zjišťovat, kam jede zaměstnanec na dovolenou, se ale logicky v dnešní době nabízí. Zvlášť, když bude mít jeho návrat za následek karanténu. V takovém případě je samozřejmě rozdíl mezi rizikem z dovolené na Lipně a ve Španělsku.

Mám z praxe zkušenosti, že dovolenkové destinace řeší i kolegové, kteří pak mohou mít obavu z toho, že se jim na pracoviště vrátil někdo z místa, které je v médiích označováno jako rizikové.

Právní úprava ale zaměstnavatele v této obezřetnosti nepodporuje a jeho pátrání tímto směrem může snadno narazit na limity ochrany soukromí zaměstnance. 

Teď se šéfové více než kdy jindy ptají, kde kdo bude trávit volno. 

Je to pochopitelné. Obecně se připouští dotaz zaměstnavatele na to, zda zaměstnanec bude trávit dovolenou v některé z rizikových destinací, zejména v oblastech označených oranžově a červeně na "Covid semaforu" nebo mimo Evropskou unii. Má totiž povinnost vytvářet "bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a pracovní podmínky". Pokud by zaměstnanec zalhal, vystavuje se kázeňskému postihu, riziku odpovědnosti za způsobenou škodu a v případě zavlečení nákazy i riziku trestního stíhání.

A co když lhát nebudu a otevřeně přiznám, že jedu do rizikové oblasti?

Současná právní úprava zákoníku práce komplikuje zaměstnavatelům bránit se riziku zavlečení a šíření koronaviru na pracovišti. Na druhou stranu by se mohlo stát pravidlem, že by zaměstnavatelé neschvalovali dovolené mimo bezpečné oblasti, a tím by fakticky limitovali možnost zaměstnance si volit jak a kde bude trávit volný čas. Volba mezi těmito variantami je otázkou politickou.

Pojedu tedy do rizikové oblasti a náhodou se nakazím. Co pak? 

Návrat z dovolené může skončit pokud ne nákazou, tak dvoutýdenní karanténou. Ta do konce prázdnin nemusí zaměstnance bolet finančně, protože ji hradí stát v rámci programu Antivirus. Ale řada firem si stěžuje, že budou mít z důvodu karantén nedostatek zaměstnanců pro udržení provozu.

Těžší mají situaci firmy, které z obavy z šíření nákazy nařizují rizikovým zaměstnancům po návratu povinně home office nebo dokonce překážku s plnou náhradou mzdy. Řada z nich se pak ptá, proč mají doplácet na lehkovážnost zaměstnance a ještě mu platit za to, že cestoval do rizikové oblasti.

Takže firmy nemají žádnou oporu v zákoně?

Teoreticky existuje možnost požadavku k náhradě škody vzniklé z důvodu porušení prevenční povinnosti zaměstnance, který si musí počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatelé takové nároky uplatní, bude zajímavé, jak k řešení přistoupí soud.

Jak je to s náhradou mzdy, když budu v karanténě? 

Karanténa většinou pro zaměstnavatele, pokud nedosáhne na podporu z programu Antivirus, není dobrým řešením. Přijde o něj na 14 dní a ještě mu musí uhradit za prvních 14 kalendářních dní trvání karantény náhradu mzdy ve výši 60 % denního redukovaného vyměřovacího základu. V případě nákazy, a tedy nemocenské, platí to samé. Od 15. dne pak zaměstnanci přísluší dávky nemocenského pojištění. 

Jsem přesvědčen, že poskytovat zaměstnancům v takové situaci nemocenské nebo náhradu mzdy není správné, ať už je to na účet zaměstnavatele nebo státu - tedy nás všech.

Pokud se zaměstnanec svobodně rozhodne vycestovat do rizikové oblasti a půjde do karantény, měl by si důsledky takového rozhodnutí nést sám. Současná právní úprava ale s takovou možností nepočítá. Vypadá to, že každý má právo na dva týdny placené karantény jen proto, že si vyrazil na víkend do ohniska nákazy.

Po návratu z dovolené z rizikové oblasti podstoupím test, který je negativní. Můžu jít hned do práce? 

Povinný test si musí zaměstnanec uhradit sám a při negativním výsledku může nastoupit zpět do zaměstnání. Pokud se zaměstnanec nenechá otestovat, musí absolvovat karanténu, kterou je zaměstnavatel povinen respektovat. Myslím, že ale raději nabídne zaměstnanci uhrazení testu za něj, aby o něj nepřišel. 

Někteří zaměstnanci si už dovolenou vybrali v době, kdy provoz řady podniků a firem byl vzhledem k pandemii omezen. Mohou požádat o nějaké náhradní volno? 

Ano, o neplacené volno. Jeho poskytnutí však zcela záleží na vůli zaměstnavatele. Poskytnutí neplaceného volna firmy řeší negativní dopady pandemie, kdy neměly nebo nemají pro zaměstnance dostatek práce v rozsahu jeho pracovní doby. Navíc to pro něj znamená finanční úlevu, protože nevyplácí mzdu.

Neplacená dovolená má však řadu negativních dopadů na zaměstnance, protože o tuto dobu je zkrácen jeho nárok na řádnou dovolenou a kromě toho si musí hradit po dobu volna zálohy na zdravotní pojištění. Zaměstnanec sice za dobu neplaceného volna není povinen hradit sociální pojištění, ale zároveň mu nenáleží dávky nemocenského pojištění a doba strávená na neplaceném volnu se nezapočítává do důchodu.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy