Může vám šéf zakázat dovolenou v rizikové oblasti? Lhát každopádně určitě nezkoušejte

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 7. 2020 11:56
Letošní dovolená zaměstnanců bude pro firmy trochu “oříšek”. Jestliže se totiž rozhodnou odjet do rizikové oblasti postižené koronavirovou pandemií, nemůže je šéf za případné komplikace po návratu postihnout. Co dalšího platí pro čerpání dovolených po pandemii vysvětluje Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
Dovolená u moře. Ilustrační foto
Dovolená u moře. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

S uvolňováním možnosti cestování se řada Čechů chystá na dovolenou do zahraničí. Může mi zaměstnavatel zakázat destinaci, která je považována za rizikovou? 

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci v žádném případě nařídit či ho omezovat v tom, kde a jak bude dovolenou trávit. Zjišťovat, kam jede zaměstnanec na dovolenou, se ale logicky v dnešní době nabízí. Zvlášť, když bude mít jeho návrat za následek karanténu. V takovém případě je samozřejmě rozdíl mezi rizikem z dovolené na Lipně a ve Španělsku.

Mám z praxe zkušenosti, že dovolenkové destinace řeší i kolegové, kteří pak mohou mít obavu z toho, že se jim na pracoviště vrátil někdo z místa, které je v médiích označováno jako rizikové.

Právní úprava ale zaměstnavatele v této obezřetnosti nepodporuje a jeho pátrání tímto směrem může snadno narazit na limity ochrany soukromí zaměstnance. 

Teď se šéfové více než kdy jindy ptají, kde kdo bude trávit volno. 

Je to pochopitelné. Obecně se připouští dotaz zaměstnavatele na to, zda zaměstnanec bude trávit dovolenou v některé z rizikových destinací, zejména v oblastech označených oranžově a červeně na "Covid semaforu" nebo mimo Evropskou unii. Má totiž povinnost vytvářet "bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a pracovní podmínky". Pokud by zaměstnanec zalhal, vystavuje se kázeňskému postihu, riziku odpovědnosti za způsobenou škodu a v případě zavlečení nákazy i riziku trestního stíhání.

A co když lhát nebudu a otevřeně přiznám, že jedu do rizikové oblasti?

Současná právní úprava zákoníku práce komplikuje zaměstnavatelům bránit se riziku zavlečení a šíření koronaviru na pracovišti. Na druhou stranu by se mohlo stát pravidlem, že by zaměstnavatelé neschvalovali dovolené mimo bezpečné oblasti, a tím by fakticky limitovali možnost zaměstnance si volit jak a kde bude trávit volný čas. Volba mezi těmito variantami je otázkou politickou.

Pojedu tedy do rizikové oblasti a náhodou se nakazím. Co pak? 

Návrat z dovolené může skončit pokud ne nákazou, tak dvoutýdenní karanténou. Ta do konce prázdnin nemusí zaměstnance bolet finančně, protože ji hradí stát v rámci programu Antivirus. Ale řada firem si stěžuje, že budou mít z důvodu karantén nedostatek zaměstnanců pro udržení provozu.

Těžší mají situaci firmy, které z obavy z šíření nákazy nařizují rizikovým zaměstnancům po návratu povinně home office nebo dokonce překážku s plnou náhradou mzdy. Řada z nich se pak ptá, proč mají doplácet na lehkovážnost zaměstnance a ještě mu platit za to, že cestoval do rizikové oblasti.

Takže firmy nemají žádnou oporu v zákoně?

Teoreticky existuje možnost požadavku k náhradě škody vzniklé z důvodu porušení prevenční povinnosti zaměstnance, který si musí počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatelé takové nároky uplatní, bude zajímavé, jak k řešení přistoupí soud.

Jak je to s náhradou mzdy, když budu v karanténě? 

Karanténa většinou pro zaměstnavatele, pokud nedosáhne na podporu z programu Antivirus, není dobrým řešením. Přijde o něj na 14 dní a ještě mu musí uhradit za prvních 14 kalendářních dní trvání karantény náhradu mzdy ve výši 60 % denního redukovaného vyměřovacího základu. V případě nákazy, a tedy nemocenské, platí to samé. Od 15. dne pak zaměstnanci přísluší dávky nemocenského pojištění. 

Jsem přesvědčen, že poskytovat zaměstnancům v takové situaci nemocenské nebo náhradu mzdy není správné, ať už je to na účet zaměstnavatele nebo státu - tedy nás všech.

Pokud se zaměstnanec svobodně rozhodne vycestovat do rizikové oblasti a půjde do karantény, měl by si důsledky takového rozhodnutí nést sám. Současná právní úprava ale s takovou možností nepočítá. Vypadá to, že každý má právo na dva týdny placené karantény jen proto, že si vyrazil na víkend do ohniska nákazy.

Po návratu z dovolené z rizikové oblasti podstoupím test, který je negativní. Můžu jít hned do práce? 

Povinný test si musí zaměstnanec uhradit sám a při negativním výsledku může nastoupit zpět do zaměstnání. Pokud se zaměstnanec nenechá otestovat, musí absolvovat karanténu, kterou je zaměstnavatel povinen respektovat. Myslím, že ale raději nabídne zaměstnanci uhrazení testu za něj, aby o něj nepřišel. 

Někteří zaměstnanci si už dovolenou vybrali v době, kdy provoz řady podniků a firem byl vzhledem k pandemii omezen. Mohou požádat o nějaké náhradní volno? 

Ano, o neplacené volno. Jeho poskytnutí však zcela záleží na vůli zaměstnavatele. Poskytnutí neplaceného volna firmy řeší negativní dopady pandemie, kdy neměly nebo nemají pro zaměstnance dostatek práce v rozsahu jeho pracovní doby. Navíc to pro něj znamená finanční úlevu, protože nevyplácí mzdu.

Neplacená dovolená má však řadu negativních dopadů na zaměstnance, protože o tuto dobu je zkrácen jeho nárok na řádnou dovolenou a kromě toho si musí hradit po dobu volna zálohy na zdravotní pojištění. Zaměstnanec sice za dobu neplaceného volna není povinen hradit sociální pojištění, ale zároveň mu nenáleží dávky nemocenského pojištění a doba strávená na neplaceném volnu se nezapočítává do důchodu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy