Z Hradu zní kritika vlády: Regiony stále víc zaostávají, obcí je zbytečně moc

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
27. 2. 2024 7:59
Přestože prezident Petr Pavel vládu příliš často nekritizuje, neznamená to, že k ní nemá výhrady. Jedna z největších se podle zjištění Aktuálně.cz týká přístupu k zaostávání regionů. Podle Hradu nezvládá stát zamezit tomu, aby se rozdíly mezi kraji neprohlubovaly. "Příliš se také soustředí na tři nejpostiženější kraje, ale problémy mají i jinde," říká šéf politického odboru prezidenta.
Prezident Petr Pavel při setkání s finalisty Vesnice roku 2023, na kterém byli i někteří členové vlády a šéfka Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová (ODS).
Prezident Petr Pavel při setkání s finalisty Vesnice roku 2023, na kterém byli i někteří členové vlády a šéfka Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová (ODS). | Foto: foto: Zuzana Bönisch

"Propastné rozdíly mezi některými částmi republiky vedou k tomu, že trochu zaostáváme za státy, se kterými bychom se rádi měřili. Přestože jinak na to, abychom byli s nimi ve stejné skupině, máme," prohlásil prezident minulý týden, když na Pražském hradě uvítal starosty nejúspěšnějších obcí v soutěži Vesnice roku.

Foto: EU

Mluvil o tom, jak za necelý rok ve funkci hlavy státu projel celé Česko a poznal, že v některých částech země se vůbec nežije lehce. Starostům vzápětí poděkoval za to, že oni naopak přispívají k tomu, aby se úroveň regionů pozvedla. "Budu moc rád, když budete inspirovat i ty ostatní," dodal.

To, co řekl Petr Pavel diplomaticky, rozvedl otevřeněji a kritičtěji ředitel jeho politického odboru Tomáš Lebeda na semináři v Poslanecké sněmovně. Účastnil se debaty o nerovnostech ve vzdělávání, na které byli i ředitelé škol z problémových míst, kde část dětí do školy nechodí nebo nemá doma podporu.

"V České republice dlouhodobě chybí účinná regionální politika, která by alespoň zpomalovala trend, který už vidíme dlouho. Mladí vzdělaní lidé odcházejí z regionů do center a my nedokážeme vytvářet motivaci pro to, aby se po určité době vrátili a založili rodinu," řekl Lebeda. Podle něj chybí základní podmínky, aby i v okrajových oblastech žili lidé "s vyšším ekonomicko-sociálním statusem", tedy vzdělanější a bohatší.

"Řekl bych, že paradoxně tolik proklínaná Evropská unie je dnes jediná instituce, která se snaží o nějakou regionální soudržnostZdá se mi, že česká vláda dělá přesně pravý opak. Absence komplexní regionální politiky je možná největší dlouhodobý problém České republiky, protože zakládá řadu dalších potíží," prohlásil ředitel hradního odboru.

V rámci EU řeší snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů tzv. kohezní politika neboli politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Realizuje se prostřednictvím strukturálních, investičních a dalších fondů EU. Například pro období let 2021 až 2027 byla v jejím rámci Česku vyčleněna podpora přes půl bilionu korun.

Šest tisíc obcí je luxus

Lebeda také kritizoval současný způsob přerozdělování peněz z daní, kdy více na obyvatele dostávají čtyři největší města - Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Podle Lebedy to je regionální politika naruby.

V Česku jsou navíc nastaveny některé programy a dotace i podle toho, že za strukturálně postižené jsou považované tři kraje - Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Zmíněné tři kraje mohou například čerpat unijní finance z dotačního programu Spravedlivá transformace, který se soustředí na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí.

Fond pro spravedlivou transformaci disponuje částkou 42,7 miliardy korun (pro období let 2021 až 2027) a soustředí se na širokou škálu projektů, jako je výzkum a inovace, digitalizace, malé a střední podniky, čistá energie nebo rekvalifikace obyvatel. 

Spravedlivá transformace

Uhelné regiony si finanční prostředky z operačního programu Spravedlivá transformace rozdělí podle pěti ukazatelů, které odráží aktuální stav jednotlivých krajů a jejich budoucí potřeby pro úspěšný přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

  • Karlovarský kraj - 6,3 miliardy korun
  • Moravskoslezský kraj - 18,9 miliardy korun
  • Ústecký kraj - 15,8 miliardy korun

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

"Ale i v rámci těchto regionů jsou velmi bohatá centra, takže pokud nastavíme programy pro celé tyto kraje, kdo si sáhne na dotace? Ten, kdo má nejlepší podmínky pro využití, což jsou bohatá centra," uvedl šéf politického odboru. Volal po tom, aby se Česko při řešení nesoustředilo na celé regiony, ale na hospodářsky a strukturálně ohrožené oblasti, která se nachází i mimo tři uvedené kraje.

Nejmenší obce v EU

Za problém považuje také enormní rozdrobenost země. "Mít přes šest tisíc obcí je prostě příliš velký luxus. Všechny země v zahraničí s výjimkou Francie prošly bolestivým procesem slučování obcí, u nás se tato neefektivita propisuje do řady oblastí, nejen do vzdělávání," prohlásil Lebeda.

Česko má nejmenší průměrnou velikost obcí v celé EU, čtvrtina obcí nemá ani 200 obyvatel a existují i samostatné obce s dvacítkou lidí. S tím souvisí vysoké výdaje na samosprávu a její často nedostatečná kvalita. Národní ekonomická rada vlády nedávno oprášila myšlenku na spojování menších obcí, ministerstvo vnitra to ale odmítá. Nelíbí se to ani obcím, mnohé prošly násilným slučováním za komunismu.

Že prezidenta Petra Pavla téma regionů trápí, potvrzují také jeho opakované schůzky s ministrem pro místní rozvoj a šéfem Pirátů Ivanem Bartošem.

Když se potkali loni v létě, Bartoš při odchodu z Hradu sdělil, že se bavili právě o regionálních nerovnostech v Česku. Pochvaloval si přitom, že se prezident o téma intenzivně zajímá a spolupracuje s jeho ministerstvem. "Mluvili jsme také o dostupném bydlení, zrychlení stavebního řízení, podpoře regionů, dotačních programech či digitalizaci," řekl Bartoš.

Zatím poslední schůzka Pavla s Bartošem proběhla letos v lednu. A opět byla řeč o problémech v regionech. "Hlavním tématem setkání byla debata o kvalitě života lidí v Česku a v jednotlivých regionech," prozradil ministr.

 

Právě se děje

Další zprávy