reklama
 
 

Praha má od Dánů první návrhy, jak zklidnit magistrálu. Změny chce začít co nejdříve

AKTUALIZOVÁNO 12. 5. 2017
Pražští politici a plánovači veřejného prostředí se tento týden sešli v Kodani s dánským urbanistou Janem Gehlem. Představil jim analýzu, která ukazuje nejpalčivější problémy severojižní magistrály. Zmínil také několik možných úprav, které by vedly ke zklidnění frekventované ulice. Na konci června bude pro radu hlavního města připraven materiál. Pokud jej politici schválí, proměna magistrály může brzy odstartovat. Začne se drobnými úpravami na zkoušku.
Doporučujeme

Praha - Severojižní magistrála by se mohla začít již brzy měnit k lepšímu. Na návrhu, jak dopravní tepnu procházející centrem města proměnit, pracovali od loňského října odborníci na urbanismus z dánské kanceláře Gehl Architects. Tento týden se s nimi v Kodani setkali zástupci pražského magistrátu.

Celosvětově uznávaný dánský urbanista Jan Gehl už dříve prohlásil, že se jedná o jeden z nejtěžších úkolů, které kdy řešil.

Praha by podle studia Gehl Architects měla začít s menšími změnami. Do nich se pražští politici chtějí pustit co nejdříve. Koncem června by měli radní schvalovat materiál, který určí další postup.

"V první vlně opatření nemusíme řešit přímo úpravu samotné magistrály, ale jejího bezprostředního okolí," říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ). Dodává, že cílem je vytvořit z dopravní tepny místo, které nerozděluje lidi.

Právě to odborníci z Gehl Architects označili za jeden z největších problémů současného stavu. Cílem proměny podle nich nemá být snaha za každou cenu snižovat množství aut, ale především zpřístupnit magistrálu i pro ostatní.

"Dominance aut je v současné době hlavním problémem magistrály. Není zde prostor pro jiný způsob dopravy," vysvětluje ředitelka architektonického studia Henriette Vambergová.

Úkolem Prahy by podle ní mělo být především zlepšit pohyb chodců, kteří v některých úsecích nemají šanci se přes magistrálu dostat a zlepšit bezprostřední okolí několikaproudé silnice. Podle odhadů přitom magistrálu denně přejde zhruba 100 tisíc chodců.

"Přímo u magistrály se nachází několik velmi významných kulturních míst a domů, jako je například budova Národního muzea či Státní opera. Kvůli magistrále jsou však tato místa velmi těžko přístupná," popisuje Vambergová.

Město v minulosti vypracovalo několik návrhů proměny magistrály, uvažovalo se mimo jiné o jejím částečném zahloubení pod zem. Žádný z plánů se však dosud nepodařilo naplnit. Podle dánských urbanistů je proto důležité, aby město mělo vizi a dlouhodobou strategii, podle níž se bude řídit. Právě tuto strategii by měli radní schvalovat koncem června.

Podle urbanistů existuje řada takzvaných krátkodobých opatření, které může Praha provést takřka okamžitě. Podle Solveg Reigstad, která je společníkem Gehl Architects, lze na magistrále například vybudovat další semafory, přechody, vytvořit novou autobusovou linku či změnit rychlost na některých úsecích.

Vedení metropole se musí na konkrétních opatřeních ještě shodnout. Podle Kolínské je však pravděpodobné, že opatření, která by se přímo mohla dotknout plynulosti provozu, bude město dělat na zkoušku. Ve chvíli, kdyby tak například nové semafory zkomplikovaly dopravu, město by je po několika týdnech mohlo z místa odstranit.

Velké změny, v jejichž rámci by mohlo dojít i k částečné přestavbě magistrály, a to především v úseku mezi náměstím I. P. Pavlova a Florencí, bude město řešit poté, co rada schválí dlouhodobou strategii proměny magistrály.

Gehlovo studio představilo i dlouhodobější vizi. Pražští politici by podle ní měli zvážit, zda výrazně nezainvestovat do přestavby úseku mezi hlavním nádražím a Hlávkovým mostem, kde je velká část magistrály umístěná na pilířích. Podle Dánů by město mělo mostní konstrukci zbourat a ulici doslova položit na zem.

To by umožnilo vytvořit další přechody pro chodce a cyklisty, kteří se dnes na mnoha místech nemají jak přes magistrálu dostat. Současně by zmizely některé nájezdové rampy, což by umožnilo na jejich místě vytvořit nová náměstí či parcely pro developery. Zda se však město pro tuto nákladnou změnu rozhodne, není zatím jasné. Museli by se na ní shodnout zástupci města napříč politickým spektrem.

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy není až tolik důležité, do jak velkých změn se město nyní pustí. Klíčové je, aby celá věc nevyšuměla. "Shodujeme se, že je třeba začít teď, byť půjde zatím o malé změny," říká Pavla Melková z Kanceláře veřejného prostoru IPR. S jejími slovy souhlasí i politici.

Otázkou však zůstává, jak se shodnou na konkrétních úpravách. Na ty mohou mít jednotlivé partaje různý pohled. Velkým tématem v tomto ohledu zůstává do budoucna především otázka snižování počtu automobilů na severojižní magistrále.

Severojižní magistrála byla postavena v 70. letech jako hlavní silniční tah středem města. Denně po ní projede okolo sta tisíc automobilů.

autor: Adam Váchal

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama