Čtyřdenní pracovní týden je realitou. Firmy zkouší prodloužit víkend, vydělají na tom

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 3. 2019 22:32
Osmdesát procent běžné pracovní doby za plnou mzdu. To, co bylo před pár lety nemyslitelné, se pomalu stává na trhu práce skutečností. Přibývá firem, které nabízejí svým zaměstnancům práci na čtyři dny v týdnu a víkend se jim tak protahuje na tři dny.
Pohovor. Ilustrační foto
Pohovor. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Nedostatek lidí na trhu práce přiměl firmy k tomu, aby vedle mnoha bonusů nabídly zaměstnancům napříč obory alternativní způsoby práce. Vedle možnosti práce z domova, zkrácených pracovních úvazků, je teď horkou novinkou čtyřdenní pracovní doba za plnou mzdu. Jaké jsou důvody takové lákavé nabídky? Firmy chtějí efektivnější a spokojenější zaměstnance.

Inspirací jsou do jisté míry zkrácené úvazky, které se začaly více využívat během posledních let a které potvrdily, že lidé jsou při nich ve své práci výkonnější. Zkrácená doba nutí pracovníky dobře organizovat práci a vyhovět kolegům v kratší době. Nový model uspořádání práce během čtyř dnů v týdnu by mohl přinést podobný efekt. Možná ještě větší, neboť lidem mnohem lépe umožní skloubit práci s rodinou a volným časem bez zásahu do peněženky. 

"Rozhodli jsme se od léta nabídnout všem našim zaměstnancům napříč pozicemi čtyřdenní pracovní týden. Chceme všem, kteří efektivně fungují a plní nastavené cíle, zkvalitnil život. Část agendy je dnes již nahraditelná technologiemi, a tak lze nabízet tento způsob práce, aniž by to mělo vliv na výši mezd či celkový výkon společnosti," říká Radomír Lapčík, zakladatel nejmladší české banky Trinity Bank.

Doplňuje, že na volbě každého zaměstnance bude, zda upřednostní čtyři pracovní dny, nebo pětidenní pracovní týden v celkovém rozsahu 32 hodin, tedy v průměru 6,5 hodiny v práci denně. Podmínkou bude roční působení ve firmě. "Před přibližně padesáti lety byl pracovní týden zkrácen z šesti dnů na pět, ale dalších padesát let neproběhla žádná změna a pětidenní pracovní týden je dnes pro každého běžný. Přitom technologický pokrok je nesmírně rychlý a jsme úplně jinde než před padesáti lety, tak proč nepokročit dál," říká Radomír Lapčík.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC je podobných příkladů na trhu už více. "Je dost firem, které o tom uvažují, zkouší, jak to nastavit, ale ještě o tom veřejně nemluví. Trh k tomu spěje. Je to budoucnost. Před pěti lety se také tvrdilo, že práce na dálku není možná například pro call centra. Dnes díky technologiím se právě tam na dálku běžně pracuje. Stejné to bude se zkráceným týdnem," říká odborník na pracovní trh.

Podle nedávného průzkumu LMC má už dnes 36 % zaměstnanců možnost rozvrhnout si čas v práci. A právě to je podle Tomáše Dombrovského počet lidí, kteří by v budoucnu mohli využívat zkrácený pracovní týden.

Co na to zákazníci? Musí si zvyknout

Úskalí vidí Dombrovský především v přechodu na takový systém práce. "Musí se to velmi dobře nastavit. Musí to fungovat ve firmách, kterým to nesmí ovlivnit výsledky. Musí to sednout zaměstnancům, z nichž řada má svou práci stále nastavenou podle času. Ale také to musí přijmout zákazníci té firmy. Přece jenom jsme zvyklí na to, že se pracuje od pondělí do pátku," doplňuje Tomáš Dombrovský. 

Podobně to vidí i psycholog Tomáš Vašák. "Každý je něčí dodavatel a něčí zákazník. Nebude úplně jednoduché partnerským firmám oznámit, že se v pátek u nás nepracuje. Takže to přinese velké nároky na manažery a organizaci práce. Zavedení čtyřdenního pracovního týdne bude určitě limitováno právě takovými okolnostmi," říká psycholog Vašák.

Podle něj je ovšem tato novinka obrovským motivačním lákadlem pro nové zaměstnance. "Z výzkumu víme, že pro drtivou většinu zaměstnanců je volno mnohem větší odměnou než ekvivalentní finanční odměna. Někteří zaměstnanci například uvádějí, že půl dne volna jim udělá dvojnásobně větší radost než odměna odpovídající půldennímu výdělku," tvrdí psycholog.

Není to revoluce, ale evoluce

Vašák se zamýšlí také nad tím, jaký bude mít novinka psychologický dopad. "Když v sedmdesátých letech došlo ke zkrácení šestidenního na pětidenní pracovní týden, mělo to masivní dopad na životní styl. Lidé mohli více cestovat, plánovat rozsáhlejší aktivity a uvádí se do souvislosti i prudký rozvoj chalupaření. Čtyřdenní pracovní týden umožní další takový posun. Nebude to už revoluce, spíše evoluce. Domnívám se, že by to mohlo vytvořit prostor pro rekreační, ale i seberozvojové nebo komunitní aktivity," míní psycholog.

Bude snazší se věnovat sobě i skupinám stejně zaměřených lidí. "Představte si, že třeba jezdíte amatérské závody na kole. Každý takový závod vám zabere celý víkend. Rodina to může vnímat negativně. Najednou tu však máte den navíc, ve kterém se jí můžete věnovat. Nebo jiný příklad, jarní úklid obce, vlastně byste chtěli jít pomoci, ale vaše zahrada si vás také žádá. Ve třech dnech volna je mnohem snazší najít čas na takovou akci. Lidi to posune dál," míní Tomáš Vašák.

Podle personalisty Tomáše Surky ze společnosti Devire jde o téma velmi atraktivní, o kterém se mluví a bude mluvit stále víc. Reálněji o něm uvažují některé technologické firmy nebo ty, které u zaměstnanců potřebují využít hlavně kreativitu.

"Jenže v České republice je velká část pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, kde je spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností v současnosti zavádění něčeho takového utopie," mírní nadšení Tomáš Surka. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V muzeu ve Francii se zabarikádoval muž a vyhrožoval lidem, policie ho zadržela

V archeologickém muzeu v jihofrancouzském městě Saint-Raphaël se ve středu ráno zabarikádoval muž. Po několika hodinách jej zásahová jednotka francouzské policie zadržela, informovala agentura AFP. Muž z budovy vykřikoval výhrůžky a na zdi objektu se našly "znepokojivé" nápisy v arabštině. Podle serveru France Bleu policie předpokládá, že muž má psychické problémy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy