


Využívání generativní umělé inteligence (AI) na pracovišti postupně oslabuje klíčové dovednosti zaměstnanců, i když jim přináší pocit vyšší odbornosti a produktivity.

Vyplývá to ze studie Work AI Institute technologické společnosti Glean připravené s akademiky z Harvardovy univerzity nebo z Notredamské univerzity.
Nejzranitelnější jsou podle autorů pracovníci na začátku kariéry, protože přicházejí o tradiční model učení praxí. Jde například o juniorní zaměstnance v IT, marketingu nebo na analytických pozicích, kteří se běžně učili od zkušenějších kolegů. Nyní ale část práce přebírá AI.
„Pokud jsou tyto úkoly automatizovány nebo při nich začínající pracovníci zcela spoléhají na AI, nemusejí si nikdy osvojit základní dovednosti, které potřebují k postupu,“ řekla spoluautorka studie Rebecca Hindsová serveru Business Insider.
Rizika jsou podle ní nejviditelnější v kreativních a znalostních profesích. Zaměstnanci využívají AI k překonání „syndromu prázdné stránky“ a generování prvních návrhů textu, čímž ale přeskakují zásadní proces promýšlení nápadů. „Ta neefektivní fáze je ve skutečnosti velmi zdravá,“ dodala Hindsová. Pokud lidé tento krok přeskočí a spoléhají na AI jako na zkratku, jejich dovednosti začnou zakrňovat.
Některé firmy navíc podle Hindsové hodnotí zaměstnance na základě toho, kolikrát kliknou na příslušný nástroj AI, tedy jak často AI v práci využívají. Tato čísla se pak využijí i při hodnocení výkonu. To podle ní vede k povrchnímu využívání AI, které nemá skutečný přínos a nezlepšuje pracovní procesy. Firmy by se místo toho podle Hindsové měly ptát, zda AI v konkrétních případech skutečně zlepšuje kvalitu práce, spokojenost zákazníků nebo inovace.
Řešení podle autorů nespočívá v odmítání AI, ale v jejím uváženém a promyšleném používání. Pracovníci i manažeři by měli definovat úkoly, které mají zůstat „hluboce lidské“, využívat AI hlavně v oblastech svých odborných znalostí a měřit výsledky podle skutečného přínosu, nikoli podle frekvence použití.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2038 nebo 2040. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Postup prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech je reakcí na to, že se v některých politických oblastech zašlo až příliš daleko. V panelové debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu večer řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Hlasitý nesouhlas s jeho názorem vyjádřila bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.



S lídrem maďarské opozice Péterem Magyarem, který v dubnových volbách vyzve svého rivala Viktora Orbána, se v Mnichově na okraj bezpečnostní konference sešli předsedové vlád Německa, Polska, Chorvatska i Rakouska. Na schůzky ho doprovázela Anita Orbánová, kterou si Magyar vybral za případnou ministryní zahraničí a jejíž příjmení vyvolalo menší rozruch. Sám Orbán do Mnichova nepřijel.



Čtvrtá sezona právnického seriálu Advokát, jejíž deset epizod je k vidění na Netflixu, se pokouší o riskantní obrat. Hlavního hrdinu usazuje tam, kam dosud posílal své klienty – na lavici obžalovaných. I přes občasné zakolísání v tempu přináší trefnou úvahu o vysoké ceně za dobrou obhajobu.



Eteri Tutberidzeová, nechvalně proslulá trenérka ruských krasobruslařských zázraků, která před čtyřmi lety na olympiádě v Pekingu svým autoritativním chováním znepokojila i tehdejšího prezidenta Mezinárodního olympijského výboru, je zpět pod pěti kruhy. A to navzdory vážnému podezření, že hrála roli v organizovaném ruském dopingu. V Itálii její přítomnost vyvolává negativní reakce.