Po neúspěšných pokusech Ukrajiny domluvit se s Ruskem dnes ukrajinský prezident Viktor Juščenko oznámil, že se jeho země bude spoléhat na Turkemnistán.

Právě Turkmenistán je podle prezidenta zemí, která má odvrátit hrozbu, že se Ukrajina od Nového roku ocitne bez ruských dodávek zemního plynu.

"Turkmenistán dodá 40 miliard krychlových metrů při nízké ceně 50 dolarů za 1000 metrů krychlových," řekl dnes ve večerních zprávách domácí televize Juščenko.

Prezident upřesnil, že dohodnutý objem dodávek představuje více než polovinu ukrajinské roční spotřeby. Rusko dodává Ukrajině asi 25 miliard kubíků ročně.

Ukrajina vs. Gazprom

Dnešní dohoda by ukazovala, že Ukrajina zase tak naléhavě ruský plyn nepotřebuje, avšak odporuje tomu, co sdělil ve čtvrtek ruský plynárenský kolos Gazprom. Ten oznámil, že zvýší příští rok nákupy plynu od Turkmenistánu na 30 miliard krychlových metrů z letošních sedmi miliard.

Přitom jen v prvním čtvrtletí údajně mají Rusové koupit 15 miliard kubíků, což představuje téměř všechen turkmenský export.

Turkmenistán měl letos dodat Ukrajině 35 až 37 miliard kubíků plynu. Zvýšené nákupy Gazpromu by podle analytiků omezily turkmenské dodávky pro Ukrajinu na 14 až 15 miliard kubíků.

Ukrajinští činitelé vysvětlili, že Gazprom se dohodl jen na odběru dodatečných objemů turkmenského plynu. Turkmenistán však předpověděl, že příští rok zůstane jeho produkce beze změny na 60 miliardách kubíků a domácí spotřeba dosáhne 16 miliard metrů krychlových. Turkmenský plyn proudí na Ukrajinu ruskými plynovody.

Gazprom požaduje od Ukrajiny novou dohodu, která by zvýšila cenu z dosavadních 50 dolarů za 1000 kubíků na 230 dolarů, které účtuje západním zemím. Jinak hrozí, že 1. ledna zastaví dodávky.

Pokusy domluvit se

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko již dříve navrhl, aby Rusko zmrazilo cenu za své dodávky zemního plynu až do 10. ledna, aby experti měli čas na řešení sporu o ceny.

Ruský plynárenský monopol Gazprom to však okamžitě odmítl a nadále hrozí odpojením Ukrajiny od dodávek od Nového roku.

Spor ohrožuje i dodávky plynu do střední a západní Evropy, protože 80 procent ruských dodávek dále na západ, včetně Česka, prochází přes Ukrajinu.

 Do celé věci se proto začala vkládat i Evropská unie. Dnes svolala na 4. ledna schůzku, kde se má rusko-ukrajinská kontroverze projednávat. "Záměrem je přichystat se na všechny eventuality a shodnout se na společném přístupu," řekl mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj Tardio.

Dodal však, že většina ohrožených zemí má na zimu dostatečné rezervy.

Slova prezidentů

"Prezident Ukrajiny navrhuje, aby jednání byla uzavřena a smlouva podepsána v prvních deseti dnech ledna. Během těchto jednání a do podpisu kontraktu se navrhuje moratorium na ceny a sazby," uvádí se v telegramu, který podle webové stránky ukrajinského prezidenta poslal Juščenko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Juščenko předtím řekl, že Ukrajina je připravena platit za ruský plyn evropské ceny a zrušit nynější systém, kdy má ceny nižší o své náklady tranzitu dále na západ. Chce však, aby obě země dohodly několikaleté přechodné období.

Prezident Putin, který trvá na požadavku zformulovaném Gazpromem, ve čtvrtek nabídl Kyjevu úvěr 3,6 miliardy dolarů, aby se mohl adaptovat na tržní ceny. Putin také řekl, že Rusko již nadále nemůže subvencovat Ukrajinu levným plynem a že Kyjev musí platit tržní ceny.