V kauze nerovného odměňování pracovníků proti sobě stojí Česká pošta a řidič, který pro státní podnik pracuje v Olomouci. Zaměstnanec poukazoval na to, že jeho mzda na Moravě byla nižší asi o 3500 korun měsíčně než u kolegy v Praze na typově stejné pozici a tarifním stupni. Označoval to za nerovné zacházení.
Pošta ale argumentovala tím, že do výše mzdy se promítají jednak předpoklady a požadavky pro výkon práce, jednak podmínky jednotlivých pracovišť. Práci šoféra v Praze považuje za složitější, odpovědnější a namáhavější, například kvůli velikosti regionu a rozmístění provozu do několika částí.
Poukazovala také na to, že v různých regionech jsou odlišné životní náklady, což by se mělo promítat ve mzdě. Ústavní soud ale namítl, že vyšší příjmy měli pouze pražští řidiči.
"Jen stěží lze přitom učinit závěr, že nezbytné životní náklady jsou výrazně vyšší pouze 'v Praze a přilehlém okolí'," stojí v usnesení. "Ani při porovnání Brna a Olomouce se například náklady na pořízení bydlení neshodují a mezi jinými krajskými městy bude rozdíl ještě podstatně výraznější," píše dál Ústavní soud.
Případ olomouckého řidiče nejdříve řešily pražský okresní a městský soud, které mu daly za pravdu. Loni v srpnu názor obou pražských soudů potvrdila nejvyšší instance a letos na podzim také Ústavní soud.
Mluvčí České pošty Matyáš Vitík na otázku, zda pošta na základě rozhodnutí soudů dorovnala platy, odpovídá, že se jedná o individuální spor. "Soudy řešily okolnosti konkrétního případu zaměstnance, a nemají tak přímý dopad do sféry zaměstnavatele jako celku," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz.
Podle serveru iRozhlas.cz už přitom na podnik zamířila žaloba dalšího řidiče. "Problém se stále nevyřešil. Je to nefér situace," zdůvodnil pro web šofér, který chce zůstat v anonymitě.
Vitík doplnil, že pošta také nepředpokládá, že by v souvislosti s případem mezd měla cokoliv platit, protože podle něj k žádným pochybením nedošlo. Advokát a zakladatel služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss ale upozornil, že pokud firma nebude respektovat rozhodnutí soudu, účastník řízení se může domáhat svého nároku a pošta může čelit peněžním sankcím.
Limitující zákoník práce
Preuss ovšem dodává, že se s postojem Ústavního soudu neztotožňuje. "To, že existují v jednotlivých regionech jiné podmínky, životní náklady a odlišná nabídka a poptávka na trhu práce, je skutečnost, ke které by měl mít zaměstnavatel právo přihlížet. Soud tohle nerozporuje, pouze odkazuje na případnou nutnost zásahu zákonodárce," uvedl.
Advokát David Šupej z kanceláře Sedláková Legal už dříve pro Aktuálně.cz vysvětlil, že podle zákoníku práce náleží lidem stejný plat za práci stejné hodnoty z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, ale externí náklady zaměstnance se do žádného z paragrafů nepromítají. Podle něj tak soudy nemohly rozhodnout jinak, protože legislativa je zkrátka taková.
Za Českou poštu se také postavila Hospodářská komora ČR. Názor Nejvyššího soudu označila za nebezpečný experiment. Její viceprezident Tomáš Prouza Aktuálně.cz sdělil, že rozhodnutí považuje za zmatečné a odtržené od reality.
"Stejná práce řemeslníka stojí jinak v Praze a jinak na malém městě. Stejně tak musí mít zaměstnavatel právo reflektovat místní podmínky na trhu práce, stejně jako je promítají živnostníci nebo podnikatelé. Snaha předstírat, že v Česku neexistují regionální rozdíly, je popíráním reality a snahou vracet se někam do centrálně plánovaného hospodářství," řekl.
Přetlak nebo nedostatek pracovníků
Advokát Preuss dodává, že rozhodnutí soudu neznamená, že by se jím teď měli řídit i jiní zaměstnavatelé. Ti podle něj musejí především sami zvážit, zda je u nich totožná právní a skutková situace jako u České pošty.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa doplnil, že pokud by musela pošta platit za tutéž práci stejnou mzdu v obou městech, vedlo by to buď k přehnaně vysoké mzdě a přetlaku zájemců o práci v Olomouci, nebo naopak k nedostatečné mzdě a nedostatku uchazečů o práci v Praze.
Stejně to vidí i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Pro Českou poštu by to nepochybně mělo ekonomické dopady, vzrostly by jí mzdové náklady. V případě, že by se mzdy u zaměstnanců odvíjely od 'chudších' regionů, tak by bylo pro změnu těžší sehnat zaměstnance v regionech s vyšší průměrnou mzdou, tedy třeba v Praze nebo Brně," řekl.
