Česko už zase dohání Evropu. Nové porovnání HDP

Tereza Holanová Tereza Holanová
21. 6. 2014 15:19
Čerstvá čísla Eurostatu: Český hrubý domácí produkt na hlavu se pohybuje na osmdesáti procentech unijního průměru. Podle kupní síly jsme ale sedmí od konce.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: CPA Eduard Erben

Lucemburk - Česká republika byla loni sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Alespoň pokud to posuzujeme podle hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS). Podle čerstvých čísel Eurostatu se loni pohybovala na osmdesáti procentech průměru EU.

Česko se tak alespoň symbolicky vrátilo k "dohánění Evropy" - v roce 2012 se totiž český HDP na hlavu pohyboval jen na 79 procentech EU. Nejlepšího výsledku zatím Česko dosáhlo v roce 2009, kdy se HDP dostal na 83 procent unijního průměru.

Pokud se ale zaměříme na to, kolik zboží a služeb si lidé mohou ze své výplaty skutečně koupit, tak patří České republice až 22. místo. Níže v unijním žebříčku skončily už jen Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a nejslabší Bulharsko.

Dohánění Evropy? Kdeže

Loňské zlepšení o jeden procentní bod ale ještě neznamená, že se Česko v nejbližších letech dostane na úroveň Německa nebo Rakouska. Leda že by se změnila struktura tuzemské ekonomiky.

"Příkladem je kdysi chudé Irsko, kdysi hlavně zemědělsky orientovaná země. Jeho HDP na hlavu nyní i přes nedávnou krizi převyšuje průměr EU," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Standard kupní síly (PPS) je měřítko, které se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.

"Osobně si myslím, že Česko může dohánět Evropu, blížit se jí. Ale nečekejme v nejbližších dvaceti letech, že budeme na stejné úrovni, jako je Německo," vysvětluje analytik HomeCredit Michal Kozub.

"Pokud bude česká ekonomika v nadcházejících letech stabilně růst, tak předpokládám další přiblížení ČR k průměru Evropské unie. Pokud však Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," upřesňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Slovinsko i přes krizi dopadlo lépe

Ze skupiny "starých" patnácti členů EU loni skončily níže Řecko a Portugalsko. Ze zemí, které vstoupily do Unie až po roce 2000, se naopak stejně jako v minulých letech dostaly před Českou republiku Slovinsko, Kypr a Malta.

"Pokud Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," říká Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

Slovinsko i Kypr přitom nedávno prošly silnou bankovní krizí, která si v obou zemích vyžádala tvrdé rozpočtové škrty a vedla k ekonomickému poklesu. Například Slovinsko vyšla sanace bankovního sektoru na přibližně desetinu HDP, země se přesto udržela na 83 procentech evropského průměru.

"Slovinsko sice prošlo krizí, ale mezi zeměmi střední a východní Evropy patřilo vždy mezi premianty. Teď těží z dřívějších úspěchů," vysvětluje Kozub. "Obě země měly vyšší srovnávací základnu, to znamená, že HDP na hlavu byl před krizí vyšší než v Česku," souhlasí Novák.

V kupní síle Češi pokulhávají

Statistici ovšem zdůrazňují, že samotný ukazatel HDP informuje pouze o tom, co se na daném trhu produkuje (přičemž zdaleka nevypovídá o všech ekonomických aktivitách). Vůbec ale nepopisuje, co si mohou domácnosti a firmy ze svého příjmu skutečně pořídit. K tomu slouží AIC, neboli ukazatel "skutečné individuální spotřeby".

V tomto žebříčku se Česko nachází až na 22. místě. Výše se dostaly například Slovensko, Polsko, Litva i Řecko. Útěchou je, že meziročně se spotřeba v Česku nepatrně zvýšila, konkrétně o tři procenta.

Za nízkou kupní sílu Čechů může podle Nováka hlavně hospodářská recese v letech 2012 a s ní spojená neochota utrácet.

Míra nejvyšší a nejnižší individuální spotřeby v EU se lišila téměř trojnásobně, v nejchudším Bulharsku činila 49 procent průměru EU, v nejbohatším Lucembursku 138 průměru.

Srovnání zemí podle skutečné individuální spotřeby (AIC) v roce 2013

Průměr EU = 100 %

Země AIC HDP na hlavu
1. Lucembursko 138 % 264 %
2. Německo 125 % 124 %
3. Rakousko 119 % 129 %
4. Švédsko 118 % 127 %
5. Dánsko 115 % 125 %
6. Belgie 114 % 119 %
7. Finsko 114 % 112 %
8. Francie 113 % 108 %
9. Velká Británie 113 % 106 %
10. Nizozemsko 108 % 127 %
11. Irsko 97 % 126 %
12. Itálie 97 % 98 %
13. Kypr 92 % 86 %
14. Španělsko 91 % 95 %
15. Malta 83 % 87 %
16. Řecko 82 % 75 %
17. Litva 78 % 74 %
18. Slovinsko 77 % 83 %
19. Portugalsko 76 % 75 %
20. Polsko 74 % 68 %
21. Slovensko 73 % 76 %
22. Česká republika 72 % 80 %
23. Lotyšsko 67 % 67 %
24. Estonsko 63 % 72 %
25. Maďarsko 63 % 67 %
26. Chorvatsko 61 % 61 %
27. Rumunsko 54 % 54 %
28. Bulharsko 49 % 47 %

Co pomáhá Lucembursku?

Na prvním místě se trvale drží Lucembursko, které loni mělo o 164 procent větší HDP na hlavu, než je evropský průměr.

"Vysoké HDP na hlavu malého Lucemburska bude vysvětleno velmi specifickou skladbou HDP, kdy větší množství lidí pracuje v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, například ve finančnictví," říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Kromě toho může být vysoké číslo částečně dané tím, že v zemi pracuje řada lidí ze sousedních států, kteří svojí činností přispívají k tvorbě tamního HDP. Statistici při přepočtu na PPS tyto zaměstnance následně neberou v úvahu, zahrnují sem pouze domácí obyvatele. Oficiální produkce se tak dělí mezi menší počet osob, než kolik na ni přispělo.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy