Česko už zase dohání Evropu. Nové porovnání HDP

Tereza Holanová Tereza Holanová
21. 6. 2014 15:19
Čerstvá čísla Eurostatu: Český hrubý domácí produkt na hlavu se pohybuje na osmdesáti procentech unijního průměru. Podle kupní síly jsme ale sedmí od konce.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: CPA Eduard Erben

Lucemburk - Česká republika byla loni sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Alespoň pokud to posuzujeme podle hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS). Podle čerstvých čísel Eurostatu se loni pohybovala na osmdesáti procentech průměru EU.

Česko se tak alespoň symbolicky vrátilo k "dohánění Evropy" - v roce 2012 se totiž český HDP na hlavu pohyboval jen na 79 procentech EU. Nejlepšího výsledku zatím Česko dosáhlo v roce 2009, kdy se HDP dostal na 83 procent unijního průměru.

Pokud se ale zaměříme na to, kolik zboží a služeb si lidé mohou ze své výplaty skutečně koupit, tak patří České republice až 22. místo. Níže v unijním žebříčku skončily už jen Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a nejslabší Bulharsko.

Dohánění Evropy? Kdeže

Loňské zlepšení o jeden procentní bod ale ještě neznamená, že se Česko v nejbližších letech dostane na úroveň Německa nebo Rakouska. Leda že by se změnila struktura tuzemské ekonomiky.

"Příkladem je kdysi chudé Irsko, kdysi hlavně zemědělsky orientovaná země. Jeho HDP na hlavu nyní i přes nedávnou krizi převyšuje průměr EU," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Standard kupní síly (PPS) je měřítko, které se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.

"Osobně si myslím, že Česko může dohánět Evropu, blížit se jí. Ale nečekejme v nejbližších dvaceti letech, že budeme na stejné úrovni, jako je Německo," vysvětluje analytik HomeCredit Michal Kozub.

"Pokud bude česká ekonomika v nadcházejících letech stabilně růst, tak předpokládám další přiblížení ČR k průměru Evropské unie. Pokud však Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," upřesňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Slovinsko i přes krizi dopadlo lépe

Ze skupiny "starých" patnácti členů EU loni skončily níže Řecko a Portugalsko. Ze zemí, které vstoupily do Unie až po roce 2000, se naopak stejně jako v minulých letech dostaly před Českou republiku Slovinsko, Kypr a Malta.

"Pokud Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," říká Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

Slovinsko i Kypr přitom nedávno prošly silnou bankovní krizí, která si v obou zemích vyžádala tvrdé rozpočtové škrty a vedla k ekonomickému poklesu. Například Slovinsko vyšla sanace bankovního sektoru na přibližně desetinu HDP, země se přesto udržela na 83 procentech evropského průměru.

"Slovinsko sice prošlo krizí, ale mezi zeměmi střední a východní Evropy patřilo vždy mezi premianty. Teď těží z dřívějších úspěchů," vysvětluje Kozub. "Obě země měly vyšší srovnávací základnu, to znamená, že HDP na hlavu byl před krizí vyšší než v Česku," souhlasí Novák.

V kupní síle Češi pokulhávají

Statistici ovšem zdůrazňují, že samotný ukazatel HDP informuje pouze o tom, co se na daném trhu produkuje (přičemž zdaleka nevypovídá o všech ekonomických aktivitách). Vůbec ale nepopisuje, co si mohou domácnosti a firmy ze svého příjmu skutečně pořídit. K tomu slouží AIC, neboli ukazatel "skutečné individuální spotřeby".

V tomto žebříčku se Česko nachází až na 22. místě. Výše se dostaly například Slovensko, Polsko, Litva i Řecko. Útěchou je, že meziročně se spotřeba v Česku nepatrně zvýšila, konkrétně o tři procenta.

Za nízkou kupní sílu Čechů může podle Nováka hlavně hospodářská recese v letech 2012 a s ní spojená neochota utrácet.

Míra nejvyšší a nejnižší individuální spotřeby v EU se lišila téměř trojnásobně, v nejchudším Bulharsku činila 49 procent průměru EU, v nejbohatším Lucembursku 138 průměru.

Srovnání zemí podle skutečné individuální spotřeby (AIC) v roce 2013

Průměr EU = 100 %

Země AIC HDP na hlavu
1. Lucembursko 138 % 264 %
2. Německo 125 % 124 %
3. Rakousko 119 % 129 %
4. Švédsko 118 % 127 %
5. Dánsko 115 % 125 %
6. Belgie 114 % 119 %
7. Finsko 114 % 112 %
8. Francie 113 % 108 %
9. Velká Británie 113 % 106 %
10. Nizozemsko 108 % 127 %
11. Irsko 97 % 126 %
12. Itálie 97 % 98 %
13. Kypr 92 % 86 %
14. Španělsko 91 % 95 %
15. Malta 83 % 87 %
16. Řecko 82 % 75 %
17. Litva 78 % 74 %
18. Slovinsko 77 % 83 %
19. Portugalsko 76 % 75 %
20. Polsko 74 % 68 %
21. Slovensko 73 % 76 %
22. Česká republika 72 % 80 %
23. Lotyšsko 67 % 67 %
24. Estonsko 63 % 72 %
25. Maďarsko 63 % 67 %
26. Chorvatsko 61 % 61 %
27. Rumunsko 54 % 54 %
28. Bulharsko 49 % 47 %

Co pomáhá Lucembursku?

Na prvním místě se trvale drží Lucembursko, které loni mělo o 164 procent větší HDP na hlavu, než je evropský průměr.

"Vysoké HDP na hlavu malého Lucemburska bude vysvětleno velmi specifickou skladbou HDP, kdy větší množství lidí pracuje v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, například ve finančnictví," říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Kromě toho může být vysoké číslo částečně dané tím, že v zemi pracuje řada lidí ze sousedních států, kteří svojí činností přispívají k tvorbě tamního HDP. Statistici při přepočtu na PPS tyto zaměstnance následně neberou v úvahu, zahrnují sem pouze domácí obyvatele. Oficiální produkce se tak dělí mezi menší počet osob, než kolik na ni přispělo.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy