Jen v Japonsku má sršeň mandarínská na svědomí 30 až 40 úmrtí lidí ročně − mnohem více než žraloci všech oceánů. Pro jejich rozměry (královna může mít rozpětí křídel až 7,5 centimetru) jim tam říkají suzumebači, což znamená vrabčí včela. Další desítky mrtvých zůstávají po jejich útocích v Číně a ostatních zemích jihovýchodní Asie. To je řadí na špici žebříčku vražedných predátorů naší planety.
Na americký kontinent se sršeň mandarínská patrně poprvé dostala s lodním nákladem v srpnu loňského roku, kdy byla spatřena v kanadské Britské Kolumbii. Odtud brzy zamířila do vnitrozemí a podél hranice USA s Kanadou se její populace šířily tak rychle, že už v prosinci téhož roku se objevily na druhé straně kontinentu ve státu Washington.
Naproti tomu sršeň čínskou lidé zavlekli v kontejneru s bonsajemi do francouzského Bordeaux roku 2004, odkud rychle postupuje všemi směry. Je sice o něco menší a méně agresivní než její mandarínská sestra, ale i tak nebezpečnější než jakýkoliv jiný evropský zástupce říše hmyzu.
Úspěšné tažení Evropou
Naše původní sršeň obecná člověka napadne, jen pokud se ocitne v těsné blízkosti jejího hnízda, nebo jinak ohrozí kolonii. Názory na bezpečnou vzdálenost od hnízda se dramaticky liší od 30 centimetrů do tří metrů.
Sršeň dokáže vyčistit okolí svého hnízda od vos, stejně tak likviduje mouchy, komáry a další obtížné hmyzí druhy − za den kolonie dokáže spořádat až kilogram těchto nepříjemných společníků. Pokud si postaví hnízdo v blízkosti úlů, tak se včely sice také mohou stát součástí jejího jídelníčku, ale není to pravidlem. Navíc je poměrně vzácná, takže ji některé země řadí mezi chráněné druhy.
Další články z Ekonomu číslo 23 si můžete přečíst on-line:
Názory
Jan Štětka: Milí voliči v krajích aneb zoufalé vzkazy od ANO
Jakub Rákosník: Morové epidemie a vznik kapitalismu
Téma čísla
Průmysl se začne vracet do Evropy. Zboží kvůli tomu podraží
Rozhovor
Petr Smutný: Bojím se, že silní zneužijí situace
Další témata
Smyslem byznysu nemá být jen zisk. Zákazníci po firmách chtějí i jiné hodnoty
I v Česku už existují zákony podporující odpovědné podnikání
Na zbrojení jde nejvíce peněz od konce studené války
Auta podražují koronaviru navzdory. Slevu lze vyjednat jen u skladových vozů
V Česku se po vzoru Číny rozšiřují mobilní platby přes QR kódy
Stanley Ho: Mandarín, který se stal symbolem čínského hazardu
Invaze zabijáckých sršní z Asie představuje pohromu pro včely a nebezpečí pro lidi
Ze světa práva
Rodinné podniky mají novou definici. Na podporu rozvojové banky dosáhne více podniků
Moje Energie
Martina Kočařová: Jednou se dám k cirkusu
Auto
Suzuki Swift se řidiče snaží přesvědčit, že se nic nezměnilo
Kalendárium
Naproti tomu pro asijské invazivní druhy sršní je včela hlavní cíl jejich náletů. Na včelstva tak dopadá další v řadě pohrom, které je už několik desetiletí decimují.
Sršeň čínská podle studie Francka Courchampa z Univerzity Paříž-Saclay postupuje napříč kontinentem rychlostí 60 až 80 kilometrů za rok. Už roku 2010 se tak vetřelcům podařilo obsadit Španělsko, následujícího roku Portugalsko a Belgii, roku 2011 Itálii. Problém pro ně neznamenal ani Lamanšský průliv.
V Německu se asijští vetřelci poprvé objevili roku 2014, loni v září je vědci našli v Hamburku a podle posledních pozorování míří Bavorskem k české hranici. Franck Courchamp upozorňuje na nepříjemnou skutečnost, že jim v šíření nebrání ani horská pásma a klimaticky nepříznivé podmínky. "Ve své asijské vlasti je sršeň čínská rozšířená od Himálaje až po Borneo," vysvětluje Gavin Broad, kurátor hmyzích sbírek Přírodopisného muzea v Jižním Kensingtonu.
Malá, ale zlá
Sršeň čínská je o něco menší než naše sršeň obecná: královna dorůstá maximální velikosti tří centimetrů, dělnice okolo 25 milimetrů. I když se dospělí jedinci živí především nektarem květin, mízou a šťávami z ovoce, pro své larvy ve velkém loví včely. Strategie čínského vetřelce spočívá v tom, že číhá u úlů na včelí dělnice vracející se z pastvy. Svým obětem sršně mohutnými kusadly odkusují hlavy a zadečky, aby mohly do hnízda svým potomkům odnést hruď bohatou na živiny.
V jejich asijské vlasti měly včely dost času se evolučně adaptovat a jsou schopné se ubránit. Jedna z jejich metod například spočívá v tom, že sršeň obalí svými těly a buď udusí, nebo chvěním těl vyvinou tolik tepla, že ji prakticky upečou. Naproti tomu evropská včela medonosná je proti jejich útokům bezbranná. Sršeň obecná se sice ubránit dokáže, a dokonce může asijského vetřelce napadnout, přesto by nemělo překvapit, kdyby agresivnější a početnější invazivní druh převálcoval neútočnou a méně početnou domácí konkurenci.
Faktorem násobícím škody způsobené sršní čínskou je početnost kolonií a jedinců v nich. V Asii mohou její hnízda obsahovat až desítky tisíc jedinců. Pro srovnání: v koloniích sršně obecné u nás obvykle bývá nanejvýš 1000 až 1700 jedinců. Z toho vyplývá mnohem výraznější vliv zavlečeného druhu na celý ekosystém.
Sršeň čínská je i vůči lidem mnohem agresivnější než náš původní druh sršně. Většina odborníků její chování přirovnává k vose útočné: nevaruje a nespokojí se s odehnáním vetřelce od hnízda, ale pronásleduje ho, dokud nebodne. Navíc může bodnout opakovaně, především je ale snadné vyprovokovat k útoku celý roj − a to může být smrtelné.
Příliš drahá bitva
Nezanedbatelným problémem invaze sršně čínské jsou ekonomické aspekty boje s ní. "Roku 2006, jen dva roky po prvním pozorování sršně čínské ve Francii, již byly napadeny tři departementy a náklady na ničení hnízd jsme odhadli na 408 tisíc eur," říká profesor Courchamp. "Od té doby se náklady na ničení hnízd každoročně zvyšují o 450 tisíc eur, protože sršeň se dál šíří."
Náklady na ničení hnízd ve Francii tak brzy přesáhnou hranici 10 milionů eur ročně. Podobné výdaje se očekávají i v dalších zasažených evropských státech. Údaje z Asie, kde je vetřelec odjakživa doma, tyto odhady potvrzují. Například v Japonsku ročně na likvidaci hnízd vydají 19,5 milionu eur, v Jižní Koreji 11,9 milionu eur.
