Praha - Tisíce lidí přijdou na konci letošního roku o investiční strategii, kterou si zvolili při podpisu smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. O "penzijní připojištění" podle nových pravidel totiž není tak velký zájem, aby v každém z 31 fondů v osmi penzijních společnostech bylo do konce roku 2014 potřebných 50 milionů korun, které požaduje zákon.
Problém splnit tuto podmínku bude mít podle zjištění online deníku Aktuálně.cz zhruba polovina takzvaných účastnických fondů. Penzijní společnosti je tedy sloučí. S výjimkou jedničky na trhu ze skupiny České pojišťovny se tato komplikace může týkat všech penzijních společností, i když otevřeně to přiznávají jen některé.
Zdůrazněme, že uložené peníze klientů „nového penzijního připojištění“ nejsou nijak ohroženy. Penzijní společnosti samy o sobě jsou v dobré kondici, nehrozí ani žádné "znárodnění". Slučování penzijních fondů v rámci jednotlivých společností bude znamenat „pouze“ menší výběr fondů, tedy investičních strategií.
Ohroženy přitom jsou ty "nejagresivnější", tedy nejodvážnější strategie, o které zatím mají lidé nejmenší zájem. V takzvaných vyvážených nebo dynamických fondech, jež podstatnou část prostředků investují do akcií, je "uloženo" jen zhruba 300 milionů korun. Pro srovnání: V konzervativních (nejméně odvážných) fondech, které lidem umisťují peníze především do dluhopisů a na bankovní vklady, bylo na začátku června zhruba 1,8 miliardy korun.
Allianz, ČSOB i KB
„Vzhledem k dosavadnímu vývoji lze očekávat, že samostatně u Allianz dynamického fondu a fondu Selection potřebnou hranici 50 milionů korun nepřekročíme. Zákon ale umožňuje sloučení fondů, aby tato podmínka byla splněna. Zároveň však nesmí být ohroženy zájmy účastníků,“ potvrdila online deníku Aktuálně.cz Dagmar Koutská, mluvčí Allianz.
Právě v dynamickém fondu Allianz je přitom uloženo nejvíce peněz ze všech ohrožených fondů - ke konci června zhruba 19 milionů korun.
Také ČSOB očekává, že zákonem požadované hodnoty nesplní u dvou účastnických fondů. "V současné době řešíme veškeré možnosti tak, aby nabídka jednotlivých fondů odpovídala klientské poptávce. O případných transformacích tedy uvažujeme. Změny mohou nastat již v tomto roce,“ říká mluvčí finanční skupiny Pavla Hávová. Případné sloučení se může týkat dynamického a vyváženého fondu, v nichž měla penzijní společnost ČSOB na začátku června dohromady zhruba deset milionů korun.
„Předpokládáme, že zákonnou hranici nepřekročí Zajištěný účastnický fond, u ostatních fondů očekáváme její splnění,“ potvrzuje i šéf KB Penzijní společnosti Pavel Racocha.
Nejhůře je na tom nováček
V ohrožení jsou však i fondy konkurence, která zatím nemluví stejně otevřeně jako zástupci zmíněných tří společností (Allianz, ČSOB a KB).
Ve smíšeném fondu od Axa bylo na začátku června 15 milionů korun, stejně jako v dynamickém fondu penzijní společnosti České spořitelny. Obě společnosti ale předpokládají, že podmínky na konci roku splní. „Zatím očekáváme, že podmínky uvedené v zákoně splníme. Pokud by k tomu nedošlo, přistoupili bychom ke sloučení fondů. Určitě by ale nedošlo ke zrušení fondu,“ říká mluvčí Axa Karel Žyla.
ING penzijní společnost může slučovat hned tři fondy. Zákonnou podmínku už nyní splňuje - tak jako u většiny konkurenčních penzijních společností - jen povinný konzervativní fond, kde ING na začátku června spravovala 72 milionů korun. U dalších fondů je to ale horší: fond světových akcií má osm milionů, fond Penze 2030 má 3,7 milionu, fond Penze 2040 jen 3,3 milionu korun. Podle zástupců společnosti je však zatím předčasné odhadovat stav na konci roku.
Nejhůře je na tom nováček mezi penzijními společnostmi z loňského roku Conseq. Ten měl na začátku června v celkem pěti účastnických fondech dohromady jen zhruba osm milionů korun. Přesto je ředitel prodeje Richard Siuda přesvědčený, že se fondy Consequ na konci roku slučovat nebudou. Firma chce ve druhém pololetí velmi aktivně přesvědčovat zhruba 100 tisíc účastníků transformovaného fondu Conseq (což je bývalý penzijní fond Aegon s prostředky přes pět miliard korun) k přestupu do nových fondů.
ČNB: Obcházení zákona pohlídáme
Zákon o doplňkovém penzijním spoření říká, že hodnota majetku v účastnickém fondu musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu dosahovat nejméně 50 milionů korun. Výslovně uvádí, že při nesplnění Česká národní banka toto povolení odejme. Penzijní společnosti přitom povolení pro jednotlivé fondy dostaly na konci roku 2012, těsně před startem důchodové reformy tehdejší Nečasovy vlády, která kromě zavedení druhého pilíře systému také měnila právě pravidla penzijního připojištění (tedy třetího pilíře).
Česká národní banka potvrzuje, že v případě nesplnění této podmínky nemá jinou možnost než povolení odejmout. „ČNB je povinna postupovat podle zákona,“ říká Kateřina Bartůšková z tiskového oddělení. Penzijní společnosti ale předpokládají, že k takto razantnímu kroku nebude muset centrální banka přistupovat, pokud samy v předstihu a v souladu se zákonem samy sloučí své penzijní fondy tak, aby spojený fond měl více jak 50 milionů korun.
Krajní variantou, k níž může ČNB přistoupit, je převod obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost. I v takovém případě by platilo, že lidé by o své peníze nepřišli, jen by jim byly převedeny pod správu jiné společnosti.
Mohou penzijní společnosti ihned po sloučení fondů založit fond nový, který by přesně kopíroval investiční strategii zaniklého fondu? „Takový postup zákon nezakazuje. V konkrétních případech by však bylo nutné zkoumat, zda cílem žádosti není pouhé obcházení zákona a pravidel pro naplnění účastnického fondu do určité doby,“ odpovídá Bartůšková.
Conseq má málo klientů
Conseq penzijní společnost může mít na konci letošního roku ještě další nepříjemné starosti. Zákon o doplňkovém penzijním spoření totiž penzijním společnostem nařizuje mít alespoň 10 tisíc účastníků do dvou let od získání povolení pro povinný konzervativní fond (tedy opět do konce roku 2014).
Conseq má nyní v účastnických fondech zhruba 1100 klientů a ředitel prodeje Richard Siuda připouští, že na konci roku jich může mít jen zhruba 6000. Problém to ale podle něj nebude, protože podle právníků Consequ se mezi potřebné účastníky počítají i klienti společnosti v transformovaném fondu, kde má Conseq téměř 100 tisíc účastníků.
Centrální banka má ale na věc jiný pohled. „Zastáváme názor, že paragraf 36 odstavec 3 zákona směřuje k počtu 10 000 účastníků penzijního spoření, tedy smluv o doplňkovém penzijním spoření. Jde pouze o doplňkový požadavek k požadavku v § 36 odst. 4 vyžadujícím minimální výši kapitálu ve výši 50 milionů korun v účastnickém fondu, který má z pohledu ochrany zájmů účastníků vyšší relevanci,“ vzkazuje Consequ Bartůšková.
Zákon už ovšem (na rozdíl od podmínky týkající se 50 milionů korun v jednotlivých fondech) neříká, jak přesně má ČNB postupovat v případě, že penzijní společnost podmínku na 10 tisíc účastníků nesplní. Centrální banka zatím předjímat nechce. „Dohledová ingerence ohledně nižšího než stanoveného počtu účastníků je podle zákona přípustná pouze v rovině opatření k nápravě, které by směřovalo proti konkrétnímu možnému nepříznivému dopadu nižšího počtu účastníků na tyto účastníky. Postup ale závisí vždy na konkrétních okolnostech,“ říká Bartůšková.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
