reklama
 
 

Jak dobrý je váš penzijní fond? Velké porovnání výsledků

20. 5. 2014 6:42
Až na jedinou výjimku loni penzijní společnosti splnily svůj základní úkol - porazit inflaci. Také v dlouhodobém pohledu od roku 1995 se to nedaří jen jedinému fondu.

Praha – Většina penzijních společností loni splnila svůj základní úkol. Klientům se „starým“ penzijním připojištěním zhodnotila jejich úspory v transformovaném fondu o více než inflaci, která v roce 2013 klesla na 1,4 procenta.

Pod nízkou inflací skončil loni pouze jeden z osmi transformovaných fondů. Jde o fond od Penzijní společnosti České spořitelny, který téměř milionu svých klientů připsal zhodnocení (bez započtení státního příspěvku) ve výši 1,3 procenta.

Výpočty online deníku Aktuálně.cz ukazují, že penzijní fond České spořitelny zůstává jediným fondem, který inflaci neporáží ani v dlouhodobém pohledu od roku 1995, od kdy v Česku penzijní připojištění existuje.

Loňské výsledky celého trhu jsou tak zcela odlišné od roku 2012, kdy inflace - hlavně kvůli zvýšení DPH - dosáhla 3,3 procenta. Nad inflaci se tehdy nedostal ani jeden fond.

Loňskou jedničkou je Axa

Loňské výnosy transformovaných penzijních fondů, v nich si spoří necelých pět milionů lidí, ukazuje první tabulka. Nejlépe tentokrát dopadl fond Axa.

Rok 2013 byl první, kdy v přehledu samostatně nevystupuje penzijní fond Generali, jehož klienti přešli v rámci skupiny Generali pod Penzijní společnost České pojišťovny.

Dodejme, že celkovou výkonnost penzijního připojištění je nutné posuzovat včetně výnosu ze státního příspěvku. Ten přináší průměrný roční výnos zhruba na úrovni tří procent.

Tabulka: Výnosy transformovaných fondů za rok 2013

Penzijní společnost Výnos za rok 2013
Axa 2,29 %
Conseq (dříve Aegon) 2,17 %
Česká pojišťovna (+ Generali) 2,1 %
ČSOB 1,7 %
Allianz 1,6 %
Komerční banka 1,44 %
ING 1,41 %
Česká spořitelna 1,3 %

Krizová pětiletka

Další tabulka hodnotí průměrné výnosy transformovaných fondů v posledních pěti letech. Dobře ukazuje, že po vypuknutí finanční krize a následném poklesu tržních úrokových sazeb mají fondy problém porážet inflaci.

Průměrné roční zhodnocení nad průměrnou inflací za období posledních pěti let tak svým klientům přinesly jen dva fondy - Allianz a Conseq (dříve Aegon).

Rozdíl mezi průměrnou inflací a průměrným výnosem penzijního fondu s nejhorším výsledkem činí 0,33 procentního bodu. Po připsání státního příspěvku tedy čistý roční výnos na smlouvách se státním příspěvkem přesahuje dvě procenta - což je přesně tolik, kolik lze střízlivě očekávat od konzervativního spoření, jakým penzijní připojištění je.

Tabulka: Průměrné výnosy za posledních pět let (2009 - 2013)

Penzijní společnost Průměrné roční zhodnocení
Allianz 2,45 %
Conseq (dříve Aegon) 2,04 %
Inflace 1,82 %
Česká pojišťovna 1,8 %
Česká spořitelna 1,72 %
Axa 1,69 %
ČSOB 1,62 %
Generali * 1,62 %
Komerční banka 1,5 %
ING 1,49 %

* od roku 2013 sloučen s fondem České pojišťovny

Dlouhodobě nad inflací

Poslední tabulka ukazuje průměrný čistý roční výnos od doby, kdy penzijní fondy v Česku působí. Vyplývá z ní, že většina penzijních fondů svůj hlavní úkol - porážet inflaci - zvládá.

Průměr inflace nepřekonává pouze průměrný výnos fondu ze skupiny České spořitelny. I u něj ale platí, že inflaci neporáží jen těsně a po započtení státního příspěvku překračuje čistý roční výnos dvě procenta.

Tabulka ukazuje, jak si jednotlivé penzijní fondy vedly v porovnání s inflací za dobu, kdy působí na trhu. Vítězem s čistým průměrným výnosem 0,99 procenta je paradoxně fond Progres od ČSOB, který v rámci možností investoval agresivněji než druhý z fondů od ČSOB Stabilita, pod nějž byl přitom po vypuknutí krize v roce 2010 sloučen.

Tabulka: Průměrné roční čisté výnosy v celé historii fondů

Penzijní společnost Průměrný čistý výnos Průměrný výnos celkem Průměrná inflace Na trhu od
ČSOB (fond Progres) * 0,99 % 4,66 % 3,67 % 1996
Generali ** 0,91 % 4,86 % 3,95 % 1995
ING 0,72 % 4,67 % 3,95 % 1995
Axa 0,64 % 4,59 % 3,95 % 1995
Allianz 0,53 % 3,90 % 3,36 % 1997
Česká pojišťovna 0,38 % 4,33 % 3,95 % 1995
ČSOB (fond Stabilita) 0,37 % 4,32 % 3,95 % 1995
Komerční banka 0,35 % 4,30 % 3,95 % 1995
Conseq (dříve Aegon) 0,00 % 2,60 % 2,60 % 2007
Česká spořitelna -0,22 % 3,73 % 3,95 % 1995

* od roku 2010 sloučen s ČSOB fondem Stabilita

** od roku 2013 sloučen s fondem České pojišťovny

Zkusíte to odvážněji?

I nejnižší výnosy na trhu jsou zřejmě důvodem, proč penzijní společnost České spořitelny bude jako jedna ze dvou penzijních společností na trhu letos aktivně přesvědčovat své klienty o výhodách nových fondů. Tedy aby přestoupili z transformovaného fondu (ze smlouvy o penzijním připojištění, kterou bylo možné uzavřít naposledy v listopadu roku 2012) do některého z nových účastnických fondů ve třetím pilíři, tedy v doplňkovém penzijním spoření (pozměněné penzijní připojištění).

„Vytipovali jsme skupinu klientů, kterým postupně nabízíme převod z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Jde o klienty, kteří jsou na začátku spoření a před sebou mají dostatečně dlouhý časový horizont, který jim umožňuje využít potenciálu investování do vyvážené a dynamické strategie,“ říká Aleš Poklop, předseda představenstva ČS penzijní společnosti.

Setrvání ve "starém" penzijním připojištění přináší jistotu, že majitelé starých smluv každoročně dosáhnou nejhůře nulového zhodnocení. „Tato jistota je ale naprosto zásadní překážkou toho, abychom jim z dlouhodobého hlediska mohli přinést atraktivní výnos,“ vysvětluje Poklop.

Rekordman s 19 procenty

Zejména na mladší klienty se chce zaměřit také penzijní společnost Conseq. Nováček na trhu na sebe loni upozornil i tím, že koupil penzijní společnost od Aegonu se sto tisíci klienty. A především pak zaujal na konci roku, když se hodnotily výnosy nových účastnických fondů ve třetím pilíři. Jen jedenáct z pětadvaceti fondů překonalo podle analýzy poradenské společnosti Swiss Life inflaci, nejvýkonnější s 19% zhodnocením byl právě jeden z dynamických fondů od Consequ.

I když minulý výnos neříká nic o tom budoucím, zajistil si tím Conseq dobrý argument pro přesvědčování klientů, že se jim přestup ze starého do nového systému může vyplatit. „Již několik let se snažíme veřejnost přesvědčit o tom, že při dlouhodobém spoření na penzi není vhodnou variantou transformovaný fond, jehož investiční horizont je jeden rok, protože v každém jednotlivém roce musí přinést nezáporné zhodnocení. A v souvislosti s aktuálními velmi nízkými výnosy na dluhopisových trzích získává tento argument ještě vyšší váhu,“ říká Richard Siuda, ředitel prodeje a člen představenstva společnosti Conseq Investment Management.

Představitelé dalších penzijních společností tvrdí, že rozhodnutí o případném přestupu do nových fondů nechají na klientech. „Nepovažoval bych z naší strany za optimální snažit se je oslovovat. Jsem přesvědčen o tom, že pro drtivou většinu těch lidí jejich volba spořit si v transformovaném fondu víceméně kopíruje jejich konzervativní náturu,“ říká například Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny.

Pět milionů smluv

Zatímco v transformovaných fondech zůstává na konci prvního čtvrtletí 4,8 milionu lidí, v nových účastnických fondech třetího pilíře je zatím 120 tisíc lidí. Tím, jak do nového systému (účastnické fondy fungují od ledna 2013) přibývají postupně lidé a hlavně jejich peníze, slibují si penzijní společnosti, že budou moci naplno využít možnosti dynamičtějších strategií (tedy odvážnějšího investování) a že jejich výnosy porostou.

„Díky růstu objemu aktiv ve fondech dochází v letošním roce k postupnému naplňování cílové investiční strategie. To by mělo vést v delším horizontu k vyšším výnosům, ale také k vyšší volatilitě u dynamičtějších fondů,“ upozorňuje i na možné riziko znehodnocení úspor v nových fondech Pavel Racocha, šéf KB Penzijní společnosti.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Jiří Hovorka | 20. 5. 2014 6:42

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama