"Pokud jsou jakákoliv prohlášení společnosti v rozporu s oficiálním stanoviskem, nepublikujte je, nesdílejte je, necitujte zahraniční média," píše v pokynech podle The Financial Times (FT) propagandistické oddělení vlády, kterými se mají tamní média od konce prosince řídit.
Právě tehdy regulační úřady v Číně nařídily vyšetřování internetové firmy Alibaba, někdy přezdívané jako "čínský Amazon", za údajné porušení antimonopolních pravidel.
O několik dní později pak úřady vyzvaly její finančnětechnologickou divizi Ant Group k takové úpravě úvěrových operací a dalších aktivit, která by zajistila plnění regulačních požadavků. Kroky úřadů jsou součástí širší kampaně proti monopolistickým praktikám v prostředí internetu.
Nejenže se nemá zpravodajství při informování o vyšetřování Alibaby odchylovat od oficiální linie výkladu, média se také například bez svolení nesmí pouštět do vlastních hlubších analýz.
"Takové nařízení je přísné a nezvyklé," míní výzkumný pracovník z Kalifornské univerzity v Berkeley Siao Čchiang.
"Tento jazyk se podobá direktivám, které se týkají 'velmi důležitých politických událostí', jako byl soud s Po Si-lajem," připomněl Siao proces s někdejším členem stranického politbyra, který byl v roce 2013 odsouzen na doživotí za zneužití moci a korupci. Jeho případ bývá označován za největší politický skandál v Číně za desítky let.
Bankovnictví s mentalitou zastaváren
Alibabu, která čítá přes deset divizí včetně zmiňované Ant Group či firmy AliExpress, založil v roce 1999 podnikatel a čínský miliardář Jack Ma. Ten se koncem loňského října na konferenci v Šanghaji opřel do čínského regulačního systému, který podle něj brání inovacím. Kritiky neušetřil ani čínské bankovnictví, jež má podle Maa mentalitu zastaváren, které se bojí půjčit komukoliv, u koho by to mohlo představovat riziko.
Teď už to jsou více než dva měsíce, co se neobjevil na veřejnosti, aktivní nebyl ani na sociálních sítích. Média tak začala spekulovat, zda Peking, který utlačuje kritiky režimu, nemá jeho zmizení na svědomí.
Diváci ho nakonec neviděli ani v listopadu na televizních obrazovkách, kde se měl opět objevit jako porotce africké televizní show Afričtí hrdinové podnikání. Mluvčí Alibaby pro server BBC uvedl, že Ma do křesla porotce nemohl usednout údajně z časových důvodů.
Siao připomněl, že investice společností, které Ma vlastní, jsou přímo spojeny s některými z politicky nejmocnějších čínských rodin. "Konflikt s čínským státem znamená, že v pozadí stojí pravděpodobně vysoká politika. Nejde pouze o jeden projev, který se dotkl Siho (čínského prezidenta Si Ťin-pchinga) nebo nějakého jiného aparátčíka," domnívá se Siao.
List The Wall Street Journal (WSJ) na konci prosince informoval, že za antimonopolním vyšetřováním Alibaby může stát snaha Pekingu oslabit finanční a technologickou říši čínského miliardáře a také získat větší podíl v jeho firmách. Podle WSJ to tvrdí nejmenovaní čínští úředníci a vládní poradci obeznámení se situací.
S tímto tvrzením koresponduje i prohlášení nejmenovaného čínského státního zaměstnance, které citovaly FT. "Myslím, že Peking se Alibaby do jisté míry bojí. Vláda v této společnosti vidí konkurenta," uvedl anonymní zdroj.
Graf zachycuje vývoj cen akcií firmy Alibaba od prosince 2019 do letošního ledna. Upozorňuje také na loňský říjen, kdy Ma vystoupil s projevem kritizujícím čínský režim. Ceny jsou uvedeny v hongkongském dolaru. Autorem grafu jsou Financial Times.
Vlastní výklad událostí
Kritika, které se zakladatel Alibaby v říjnu dopustil, vedla také ke zrušení primární veřejné nabídky (IPO) akcií Ant Group.
Podle zahraniční korespondentky televize CNN Seliny Wangové zmizel Ma právě hned po zrušení IPO. Podle zdrojů Wangové si Peking přeje, aby se podnikatel držel zpátky a veřejný prostor chce ohledně antimonopolního vyšetřování ovládnout vlastním výkladem událostí.
V širším kontextu podle Wangové ztrácí Peking trpělivost s přílišným vlivem technologických gigantů, jako jsou Alibaba, Ant či Tencent. Běžný Číňan se bez nich v každodenním životě neobejde. Jsou nezbytné mimo jiné pro komunikaci, nákupy na internetu, investice na akciovém trhu či pro uzavření pojištění. Tyto firmy jsou ale režimem čím dále více vnímány jako ohrožení politické stability země.
