Lucemburk – Dohoda o volném obchodu Evropské unie s Kanadou je čím dál nejistější. K protestům valonského parlamentu se přidalo i Rumunsko a Bulharsko, které chtějí podmínit podpis dohody bezvízovým stykem s Kanadou.
Dohodu známou pod zkratkou CETA měli dnes na mimořádné schůzce v Lucemburku podepsat ministři obchodu a umožnit tak spuštění alespoň předběžného plnění smlouvy.
V plném znění může dohoda začít platit až poté, co ji schválí přes 30 národních a regionálních parlamentů členských zemí EU. Zatím to ale vypadá, že se ani základ dohody, která má zvýšit hrubý domácí produkt (HDP) Unie o přibližně 12 miliard eur ročně, neuzavře do konce října, jak bylo plánováno.
Obavy z nadnárodních korporací
Minulý týden odmítl dohodu podpořit belgický regionální parlament Valonska, který se obává, že dohoda dává až příliš velký vliv nadnárodním korporacím. Dnes naplno vyjádřily své podmínky Rumunsko a Bulharsko.
„Rumunsko a Bulharsko čekají na písemný slib o zrušení víz do Kanady. Belgie musí přemluvit Valonsko,“ napsal na svůj twitterový účet ze schůzky český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že ministři dohodu dnes nepodepíší. Najít řešení tak budou muset na summitu v Bruselu na konci týdne až premiéři a prezidenti členských zemí.
Kanadská ministryně obchodu Chrystia Freelandová včera přitom znovu upozornila, že pokud nebude co podepisovat, nepřijede kanadský premiér Justin Trudeau na summit EU-Kanada plánovaný na 27. října.
Evropští úředníci ji zatím neustále ujišťují, že se vše stihne. „Doufám, že do summitu stihneme dát věci do pořádku, tak aby mohlo vše pokračovat, jak má,“ uvedl před dnešní schůzkou belgický ministr zahraničí Didier Reynders.
Nejvíce ambiciózní obchodní dohoda v historii EU
Podnikatelé, analytici i někteří politici upozorňují, že problémy se schválením dohody mohou velmi poškodit nejen obchodní vztahy mezi Unií a Kanadou, ale i evropskou obchodní politiku jako celek.
Dohoda s Kanadou je totiž nejvíce ambiciózní obchodní dohoda, kterou kdy Unie uzavřela. Do budoucna by mohla sloužit jako vzor moderní obchodní dohody, například pro vyjednávání se Spojenými státy americkými a dalšími partnery.
Dohoda má přinést liberalizaci 98 procent cel a celních překážek. Zvýší také dostupnost pracovních sil a služeb zjednodušením vzájemného uznávání kvalifikací. Kanada také zpřístupnila pro evropské dodavatele trh veřejných zakázek i na regionální úrovni, což nedovolila ani Spojeným státům. Jen tyto zakázky mohou přinést Unii desítky miliard eur ročně.
„Chci být konstruktivní. Pokud budeme vyslyšeni a oni zvýší ochranu životního prostředí, sociálních norem a ochranu našich farmářů, rádi najdeme společné řešení,“ uvedl pro belgickou televizi RTL šéf valonského parlamentu Paul Magnette. Jako jednu z možností uvedl například právně závaznou vysvětlující deklaraci, která by obavy regionu ukončila.
Evropská komise se už dříve snažila obavy Valonů mírnit a vydala společně s Kanadou vysvětlující deklaraci. V ní mimo jiné popisuje, že dohoda nijak neovlivní právo národních parlamentů a samospráv rozhodovat o poskytování sociálních služeb, jako je zdravotnictví, sociální bydlení a podobně.
V deklaraci zároveň ujišťují, že nový způsob řešení sporů mezi investorem a státem nijak neochromí pravomoci státu měnit zákony, i v těch případech, že by měla změna negativní dopad na očekávaný zisk investorů. Případné spory má řešit podle dohody nový nezávislý tribunál.
