Letošní laureáti "významně zlepšili naše pochopení role bank v ekonomice, zejména v průběhu finanční krize", uvádí se v tiskové zprávě. Důležitým zjištěním v jejich výzkumu je to, proč je klíčové vyhnout se jejich kolapsu.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 10, 2022
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel to Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond and Philip H. Dybvig “for research on banks and financial crises.”#NobelPrize pic.twitter.com/cW0sLFh2sj
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
A tak je tomu i letos. Ben Bernanke, narozený v roce 1953, je známý americký ekonom a bývalý šéf americké centrální banky (Fed) z let 2006 až 2014. Ve stejném roce narozený Američan Douglas W. Diamond je profesorem financí na University of Chicago Booth School of Business. Philip H. Dybvig (1955) je rovněž profesorem bankovnictví a financí, a to na Washingtonské univerzitě.
Práce trojice ekonomů měla mimo jiné ukázat, "proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank". Diamond a Dybvig vytvořili teoretické modely, které vysvětlují, proč banky existují, do jaké míry jsou zranitelné vůči fámám ohledně jejich blížícímu se kolapsu a jakými způsoby lze tuto zranitelnost omezit.
Bernanke skrze statistickou analýzu a historický výzkum zjišťoval, jak velkou roli krachující banky sehrály v celosvětové krizi 30. let minulého století. Kolaps bankovního systému ukázal, proč byla nakonec krize nejen hluboká, ale také dlouhodobá.
"Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili," upřesnil člen výboru John Hassler.
Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To "může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru", uvedl výbor. "Této nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance," dodal. "Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením," uzavřel.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně výzkum letošních laureátů ukázal, že banky nejsou jen instituce pro uložení či vypůjčení peněz, ale mají svou roli i při vyhodnocování kvality podnikatelských záměrů.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 22,6 milionu korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).
Ocenění za výzkum o významu bank v souvislosti s finanční krizí přichází jen pár dní poté, co Česko rozhodlo o uvalení mimořádné daně právě na tyto instituce. Česká vláda totiž potřebuje získat do státního rozpočtu peníze pro boj s drahými energiemi. Zdanění minulý týden získalo konkrétní obrysy, oslovení analytici je ovšem označují za krátkozraké a nesystémové. Opakovaně varují, že se firmy "zařídí" a své zisky v příštích letech raději co nejvíce omezí.
