Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než 10 000. Nezaměstnaných meziročně skoro 44 000 přibylo.
"S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací," sdělil k meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. "Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech," doplnil.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pomohly i státní příspěvky na mzdy z programu Antivirus. "Vývoj na trhu práce ukazuje, jak důležitá je v době krize efektivní ochrana pracovních míst," sdělila v pátek.
Nezaměstnanost mírně klesla! Jsme na 4,1 %, o 0,1 p. b. méně než v březnu! V dubnu ÚP evidoval 297 876 uchazečů. Pandemie nám ukázala, kde máme na trhu práce mezery. Dočasně je ucpal Antivirus, ale do budoucna potřebujeme řešení pro změny, které nás čekají, hlavně robotizaci.
— Jana Maláčová (@JMalacova) May 7, 2021
Pandemie nemoci covid-19, kvůli níž byly v Česku od loňského března opakovaně omezovány služby, obchod, kultura, sport či cestování, se podle Úřadu práce na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. "Ta dosahuje přibližně polovičních hodnot oproti nejvyšší nezaměstnanosti z doby poslední hospodářské krize," sdělila mluvčí úřadu Kateřina Beránková. V letech 2010 a 2011, kdy se celý svět potýkal s hospodářskou krizí, byla v dubnu česká nezaměstnanost na číslech kolem devíti procent.
"V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat," sdělil ředitel úřadu Najmon. "Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství totiž zaměstnavatelé vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet prostřednictvím Úřadu práce ČR volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře," uvedl.
Průměrný věk nezaměstnaných letos v dubnu činil 42,9 roku. Bez práce byli nejčastěji lidé se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Struktura nezaměstnaných se oproti loňsku výrazněji nezměnila.
Zaměstnavatelé u naprosté většiny nabízených volných míst poptávají nyní právě lidi s nižším vzděláním. Podle úřadu nejčastěji hledají pracovníky v oblasti výroby a výstavby. Zájem mají o stavební či montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocné pracovníky, uklízeče, řidiče nebo zedníky.
Nezaměstnanost poklesla v dubnu meziměsíčně ve všech krajích kromě Ústeckého, kde stagnovala. Právě v Ústeckém kraji a také v Karlovarském je nyní podíl nezaměstnaných nejvyšší z celého Česka, a to shodně šest procent. Nejnižší je naopak nadále nezaměstnanost v Pardubickém kraji, kde v dubnu klesla na 2,8 procenta. Podle úřadu se ve srovnání s loňskem rozdíly mezi regiony prohloubily. Zatímco letos je mezi kraji s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností rozdíl 3,2 procentního bodu, loni v dubnu činil rozdíl jen 2,6 bodu.
Mezi jednotlivými okres byla v dubnu nezaměstnanost nejnižší na Pelhřimovsku a Rychnovsku s 1,9 procenta. Nejvyšší zůstává dlouhodobě na Karvinsku, kde dosáhla v dubnu 9,3 procenta. Na Karvinsku je také největší konkurence na pracovním trhu, když na jedno volné místo připadá v průměru 12,5 uchazeče. Nejméně uchazečů na jedno pracovní místo je v okresech Tachov a Praha-východ, a to 0,1.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):
| Březen 2021 | Duben 2021 | |
| Praha | 3,7 | 3,6 |
| Středočeský kraj | 3,7 | 3,6 |
| Jihočeský kraj | 3,5 | 3,2 |
| Plzeňský kraj | 3,5 | 3,3 |
| Karlovarský kraj | 6,1 | 6,0 |
| Ústecký kraj | 6,0 | 6,0 |
| Liberecký kraj | 4,4 | 4,3 |
| Královéhradecký kraj | 3,2 | 3,1 |
| Pardubický kraj | 3,0 | 2,8 |
| Vysočina | 3,4 | 3,1 |
| Jihomoravský kraj | 4,6 | 4,4 |
| Olomoucký kraj | 4,4 | 4,2 |
| Zlínský kraj | 3,4 | 3,3 |
| Moravskoslezský kraj | 5,9 | 5,8 |
| ČR | 4,2 | 4,1 |
Zdroj: Úřad práce ČR
