Až do prosince nezaměstnanost loni od března víceméně klesla. Podle pracovního úřadu situace na pracovním trhu v prosinci ale odpovídala dlouhodobému stavu, ročnímu období a běžnému vývoji na konci, kdy nezaměstnanost pravidelně roste.
Ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že s příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství nebo stavebnictví a do evidence se hlásí větší počet lidí, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost.
Nezaměstnanost během celého loňského roku pak podle ředitele kopírovala klasickou vývojovou křivku, která zohledňuje sezonní vlivy. "Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Proti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst," uvedl ředitel.
V meziročním srovnání byla prosincová nezaměstnanost o 0,5 bodu nižší, uchazečů o práci meziročně ubylo o téměř 34 000.
Mezi regiony byla v prosinci nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, kde shodně dosáhla 5,1 procenta. Následoval Karlovarský kraj s 4,2 procenta. Podle úřadu práce měly tyto regiony nejvyšší podíl nezaměstnaných i v prosinci 2020, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, na konci loňského roku tam činila 2,4 procenta.
Na úrovni okresů nejnižší nezaměstnanost vykázal v prosinci okres Praha-východ, a to 1,3 procenta. Jen o něco vyšší, 1,7 procenta, byla v okresech Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov. Na druhé straně žebříčku skončilo Karvinsko s nezaměstnaností 8,5 procenta. Přes šest procent se dostala nezaměstnanost i v okresech Bruntál a Most.
Z EU zůstává nezaměstnanost nejnižší v Česku
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v listopadu podle dat Eurostatu meziměsíčně o dvě desetiny procentního bodu na 6,5 procenta. Nejméně lidí bez práce je podle něj i nadále právě v Česku, kde nezaměstnanost činila 2,2 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech. V případě Česka Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR.
Ve srovnání s předloňským listopadem, kdy už bylo hospodářství pod vlivem omezení spojených s pandemií, se situace mírně zlepšila. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,4 procenta, zatímco v eurozóně 8,1 procenta.
V zemích eurozóny se nezaměstnanost proti desátému měsíci roku snížila o desetinu procentního bodu na 7,2 procenta.
