Nezaměstnaní dostanou méně peněz než dosud. Polepší si jen ti, kdo odpracují veřejnou službu

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
1. 2. 2017 14:28
Dlouhodobě nezaměstnaní lidé si budou muset vystačit s nižšími dávkami. Místo životního minima dostanou po půl roce jen existenční minimum – tedy nejnižší dávku, kterou stát vůbec vyplácí. Kdo bude chtít víc, musí si zajistit a odpracovat takzvanou veřejnou službu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: město Kladno, www.mestokladno.cz

Praha – Člověk, který je dlouhodobě nezaměstnaný, dostane po půl roce bez práce od státu jen 2200 korun na měsíc místo dosavadních 3410 korun. Tedy pouze částku existenčního, nikoliv životního minima.

Pro to, aby dosáhl na státní pomoc alespoň v dosavadní výši, bude muset odpracovat 20 hodin takzvané veřejné služby za měsíc. Pokud k nim přidá dalších deset, může si oproti dosavadnímu stavu polepšit a získá 4000 korun.

Novela, kterou prosadila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), začíná platit ode dneška. Prvních nezaměstnaných se dotkne až po půl roce.

Novinka se ale nevztahuje na všechny dlouhodobě nezaměstnané. "Nebude se to týkat lidí nad 68 let a starobních důchodců, invalidů druhého a třetího stupně, rodičů na rodičovské dovolené nebo třeba osob pečujících o postiženého příbuzného," ujišťuje Marksová.

Kolika lidem dávka po půl roce automaticky klesne, zatím prý úřady práce nemají spočítané. "V tuto chvíli dávku v hmotné nouzi pobírá 66 tisíc lidí. Na kolik z nich se bude vztahovat výjimka, nedokážeme v tuto chvíli odhadnout," říká ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. 

Povinnost zajistit si veřejnou službu přitom nebudou mít úřady práce, ale přímo žadatelé o dávku. "Na nich bude, aby si nějakou veřejnou práci sehnali," potvrzuje Marksová.

Pokud v okolí žádné místo nenajdou, mají tedy teoreticky smůlu. Návrh poslankyně Zuzany Kailové (ČSSD), aby v takovém případě lidé o peníze nepřišli, totiž sněmovnou neprošel. Marksová ale ujišťuje, že v praxi by k takové situaci měly úřady práce přihlížet. 

Mezi veřejné práce, které si lidé můžou vybrat, nepatří zdaleka jen úklidy chodníků nebo sněhu. "Jejich síly můžou využívat kromě obcí i neziskové organizace nebo charita. Lze třeba vozit starým lidem obědy, pomáhat jim v domácnosti s nákupem, drobnými opravami. Nezaměstnaní můžou uklízet ve školách, dělat úřednické práce pro městské úřady," vyjmenovává Sadílková.

Žádný seznam prací, které v rámci veřejné služby jde nebo nejde dělat, prý podle ní neexistuje. "Budeme se snažit přihlédnout k tomu, jakou kvalifikaci člověk má. Pokud je třeba vyučený knihovníkem, může mu obec nabídnout právě práci v knihovně," upřesňuje Marksová.

O veřejně prospěšné práce v souvislosti s dávkami v hmotné nouzi se vedly v minulosti spory. V roce 2012 je tehdejší ministr práce Jaromír Drábek z TOP 09 zavedl pro nezaměstnané povinně – tehdy už po dvou měsících v evidenci. Pokud odmítli, úřady práce je vyřadily z evidence. Ještě v témže roce se ale část sociálních demokratů obrátila na Ústavní soud a ten povinnost zrušil s tím, že jde o obdobu nucených prací. 

 

Právě se děje

Další zprávy