Patnáct tisíc za nic. Finsko začne testovat základní příjem, dostanou ho nezaměstnaní

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
28. 12. 2016 14:38
Peníze budou vylosovaní nezaměstnaní dostávat dva roky a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, říkají autoři experimentu.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Helsinky – Finsko spustí sociální experiment, který chce zjistit, zda základní příjem může nezaměstnané motivovat k práci. Od ledna tam bude 2000 náhodně vybraných lidí, kteří jsou nyní bez práce, pobírat 560 eur (zhruba 15 400 korun).

Peníze budou dostávat po dobu dvou let a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nikdo jejich využití kontrolovat nebude. Základní příjem se nebude danit, i kdyby si lidé, kteří ho budou pobírat, našli dobře placenou práci.

Organizátoři experimentu, který zaplatí státní pokladna, si chtějí ověřit tezi, že nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, protože pak třeba přicházejí o část podpory.

"Tímto testovacím balonkem na národní úrovni bude Finsko první zemí světa, která nepodmíněný příjem začne vyplácet," cituje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung Marjukku Turunenovou z finské správy sociálního zabezpečení Kela, která experiment zajišťuje.

Lidé, kteří se budou testování účastnit, teprve budou vybráni a dozví se to těsně před Silvestrem. Účast v experimentu přitom nemohou odmítnout. Dva tisíce vyvolených úřad vylosuje z lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti v listopadu a je jim mezi 25 a 58 lety.

Jak již bylo řečeno, autoři experimentu si od základního příjmu ve finské variantě slibují, že bude nezaměstnané motivovat i k práci, kterou by dříve odmítali. "Myslíme si, že to bude velká motivace k tomu, aby lidé začali pracovat alespoň na poloviční úvazek," říká Turunenová.

A od novinky si slibuje také výrazně méně byrokracie. Zatímco když chce člověk podporu, musí vyplňovat formuláře nebo pravidelně docházet na úřad práce, u základního příjmu úředníci nebudou dále potřeba. "Lidé také získají finanční jistotu. Mohou se spolehnout na to, že peníze jim vždy a pravidelně přijdou. Co s nimi udělají, je jejich věc," dodává šéfka projektu.

Finsko s 560 eury pro nezaměstnané testuje jiný systém nepodmíněného příjmu, než jaký v červnovém referendu odmítli Švýcaři. Ve Švýcarsku se hlasovalo o základní příjem pro všechny obyvatele, Finsko míří zatím jen na nezaměstnané. Švýcarští iniciátoři referenda chtěli pro všechny Švýcary také více peněz – 2500 franků (zhruba 64 tisíc korun).

Průměrná mzda ve Finsku je podle dat Eurostatu z roku 2014 více než 3,5násobně vyšší než v Česku. Základní příjem ve výši 560 eur je tak hluboko pod tím, co si Finové běžně vydělávají. Podpora v nezaměstnanosti činí ve Finsku přibližně 550 eur měsíčně.

Myšlence základního příjmu jsou přitom Evropané nakloněni. Podle průzkumu výzkumného institutu Dalia Research mezi desetitisíci obyvateli všech 28 zemí EU by v referendu pro nějakou formu základního příjmu hlasovalo 64 procent Evropanů.

Podle zastánců nabízí základní příjem lidem větší svobodu, jistotu a spravedlnost. Nejenže by si mohli rozhodnout o tom, zda a hlavně v jaké profesi pracovat. Měli by také více prostoru ke vzdělávání, zmírnila by se platová nerovnost mezi pohlavími, zvýšila míra porodnosti a prodloužila doba strávená doma s dětmi. Bez strachu o dostatek financí by se lidé stali kreativnějšími a produktivnějšími, domnívají se zastánci modelu. A argumentují také výrazným úbytkem byrokracie.

Ekonomové ale nad základním příjmem většinou kroutí hlavou. "Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení," řekl například ekonom z ženevské univerzity Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že "lidé budou méně dělat".

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy