Patnáct tisíc za nic. Finsko začne testovat základní příjem, dostanou ho nezaměstnaní

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
28. 12. 2016 14:38
Peníze budou vylosovaní nezaměstnaní dostávat dva roky a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, říkají autoři experimentu.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Helsinky – Finsko spustí sociální experiment, který chce zjistit, zda základní příjem může nezaměstnané motivovat k práci. Od ledna tam bude 2000 náhodně vybraných lidí, kteří jsou nyní bez práce, pobírat 560 eur (zhruba 15 400 korun).

Peníze budou dostávat po dobu dvou let a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nikdo jejich využití kontrolovat nebude. Základní příjem se nebude danit, i kdyby si lidé, kteří ho budou pobírat, našli dobře placenou práci.

Organizátoři experimentu, který zaplatí státní pokladna, si chtějí ověřit tezi, že nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, protože pak třeba přicházejí o část podpory.

"Tímto testovacím balonkem na národní úrovni bude Finsko první zemí světa, která nepodmíněný příjem začne vyplácet," cituje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung Marjukku Turunenovou z finské správy sociálního zabezpečení Kela, která experiment zajišťuje.

Lidé, kteří se budou testování účastnit, teprve budou vybráni a dozví se to těsně před Silvestrem. Účast v experimentu přitom nemohou odmítnout. Dva tisíce vyvolených úřad vylosuje z lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti v listopadu a je jim mezi 25 a 58 lety.

Jak již bylo řečeno, autoři experimentu si od základního příjmu ve finské variantě slibují, že bude nezaměstnané motivovat i k práci, kterou by dříve odmítali. "Myslíme si, že to bude velká motivace k tomu, aby lidé začali pracovat alespoň na poloviční úvazek," říká Turunenová.

A od novinky si slibuje také výrazně méně byrokracie. Zatímco když chce člověk podporu, musí vyplňovat formuláře nebo pravidelně docházet na úřad práce, u základního příjmu úředníci nebudou dále potřeba. "Lidé také získají finanční jistotu. Mohou se spolehnout na to, že peníze jim vždy a pravidelně přijdou. Co s nimi udělají, je jejich věc," dodává šéfka projektu.

Finsko s 560 eury pro nezaměstnané testuje jiný systém nepodmíněného příjmu, než jaký v červnovém referendu odmítli Švýcaři. Ve Švýcarsku se hlasovalo o základní příjem pro všechny obyvatele, Finsko míří zatím jen na nezaměstnané. Švýcarští iniciátoři referenda chtěli pro všechny Švýcary také více peněz – 2500 franků (zhruba 64 tisíc korun).

Průměrná mzda ve Finsku je podle dat Eurostatu z roku 2014 více než 3,5násobně vyšší než v Česku. Základní příjem ve výši 560 eur je tak hluboko pod tím, co si Finové běžně vydělávají. Podpora v nezaměstnanosti činí ve Finsku přibližně 550 eur měsíčně.

Myšlence základního příjmu jsou přitom Evropané nakloněni. Podle průzkumu výzkumného institutu Dalia Research mezi desetitisíci obyvateli všech 28 zemí EU by v referendu pro nějakou formu základního příjmu hlasovalo 64 procent Evropanů.

Podle zastánců nabízí základní příjem lidem větší svobodu, jistotu a spravedlnost. Nejenže by si mohli rozhodnout o tom, zda a hlavně v jaké profesi pracovat. Měli by také více prostoru ke vzdělávání, zmírnila by se platová nerovnost mezi pohlavími, zvýšila míra porodnosti a prodloužila doba strávená doma s dětmi. Bez strachu o dostatek financí by se lidé stali kreativnějšími a produktivnějšími, domnívají se zastánci modelu. A argumentují také výrazným úbytkem byrokracie.

Ekonomové ale nad základním příjmem většinou kroutí hlavou. "Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení," řekl například ekonom z ženevské univerzity Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že "lidé budou méně dělat".

 

Právě se děje

před 32 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy