EPPE prostřednictvím své dceřiné společnosti Saale Energie podepsala dohodu o odkupu přibližně 58procentního podílu v elektrárně od společnosti Uniper a celou elektrárnu převezme s účinností od října 2021. Německo využívání hnědého uhlí postupně opouští, výroba elektřiny z něj má být ukončena do roku 2038.
Dosud měla Saale Energie v elektrárně podíl asi 42 procent. Hnědouhelná elektrárna Schkopau leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko a disponuje čistým instalovaným výkonem přibližně 900 megawattů (MW). Pro porovnání, hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří k největším uhelným elektrárnám v ČR, má instalovaný výkon pětkrát 200 MW.
"Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele s cílem nabídnout perspektivu 150 vysoce kvalifikovaným zaměstnancům a zajistit jim ve spolupráci s Uniperem bezproblémový přechod k naší společnosti. Zároveň přebíráme odpovědnost za zajištění dodávek elektřiny a vodní páry do přilehlé průmyslové oblasti, stejně jako dodávek trakční energie železničnímu dopravci Deutsche Bahn," sdělil generální ředitel EPPE Jan Špringl.
Častvaj uvedl, že dokončení transakce podléhá schválení německým antimonopolním úřadem. Podotkl, že společnost EPPE je zároveň vlastníkem těžební společnosti Mibrag, provozující povrchový důl Profen. "Přímo se tak propojuje těžba uhlí s výrobou elektřiny a zajišťují se stabilní a spolehlivé dodávky energie," dodal.
Německá vláda se v polovině ledna dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč).
Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala zapadá oznámená investice do dlouhodobé strategie EPH. "Tato elektrárna má podle Berlína být v provozu do roku 2034, nicméně německá politika je schopna být jednak razantní, jednak svůj názor změnit. Je tedy dost možné, že elektrárna bude odstavena dříve i později," uvedl.
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů - EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EP Infrastructure sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EP Power Europe patří především zahraniční výrobci elektrické energie a těžební společnosti. Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský v roce 2017, který nyní drží 94 procent akcií.
Podnikatel je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 66 miliard korun. V současnosti EPH zahrnuje sedm desítek firem v ČR, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Například v Polsku EPH ovládá společnost PG Silesia provozující černouhelný důl. Loni na podzim polský tisk informoval o zájmu EPH koupit prostřednictvím PG Silesia polský uhelný důl Janina. V Británii patří EPH například černouhelná elektrárna Eggborough u Leedsu. Holding také dokončuje přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na spalování biomasy.
Křetínský je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. Společnost Czech Media Invest (CMI), kterou Křetínský spoluvlastní a řídí, je od předloňska majitelem několika francouzských tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. CMI koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde. V ČR vydává CMI čtyři deníky, několik desítek časopisů, vydává a distribuuje knihy, vlastní dvě tiskárny a rovněž je vlastníkem rozhlasových stanic v ČR a v Rumunsku.
