Berlín/Frankfurt/Praha - Německá ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí nečekaně klesla, proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Oznámil to tamní statistický úřad.
Pro Německo, jehož ekonomika je založena na vývozu, jsou dnešní data nečekanou studenou sprchou. Největší evropská ekonomika totiž poslední rok a půl rostla a čekalo se, že bude po solidním výkonu na začátku roku ve druhém čtvrtletí jen stagnovat. Pokles tak rázem změnil vyhlídky celé eurozóny.
Na pokles německé ekonomiky měl nepříznivý vliv zahraniční obchod, který bývá tradičně motorem růstu, a také nižší investice, především pak ve stavebnictví. Jediným světlým bodem byla podle statistiků domácí poptávka. Němečtí spotřebitelé těžili z dobré situace na trhu práce, z rostoucích mezd a z nízké inflace, což je přimělo více utrácet.
"Vývoj německé ekonomiky v letošním roce ovlivnilo počasí," uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Mimořádně mírná zima totiž umožnila vyšší stavební aktivitu než obvykle, což pomohlo ekonomice v prvním čtvrtletí k růstu o 0,7 procenta. "To nastavilo vysokou laťku pro srovnávání s druhým čtvrtletím," uvedl Marek.
Problémem ale podle něj může být další vývoj. "Na německou ekonomiku mohou negativně dopadnout vzájemné sankce mezi EU a Ruskem. Varovným signálem je poslední pokles nových průmyslových zakázek. Problémem pro Německo jsou také vleklé potíže dalších velkých evropských ekonomik, jako jsou Itálie a Francie, které jsou pro Německo důležitými exportními trhy," uvedl Marek.
Trh čekal dvakrát tolik
Spolkový statistický úřad zároveň upravil směrem dolů údaj o vývoji ekonomiky za první čtvrtletí. Podle zpřesněných dat Německo od ledna do března meziměsíčně rostlo o 0,7 procenta, namísto původně oznámené expanze o 0,8 procenta.
V meziročním srovnání německá ekonomika ve druhém kvartálu podle neočištěných dat stoupla, a to o 0,8 procenta. Ekonomové v anketě agentury Reuters ale v průměru předpokládali, že meziroční tempo růstu bude skoro dvojnásobné a dosáhne 1,5 procenta.
Německo má největší ekonomiku ze všech 18 zemí platících eurem. Druhou největší ekonomikou eurozóny je Francie, která podle dnešních dat ve druhém čtvrtletí opět stagnovala. Třetí největší ekonomika eurozóny, Itálie, sklouzla ve druhém čtvrtletí do recese. Pokud jde o celou eurozónu, její růst se ve druhém čtvrtletí zastavil a byl nulový.
Německo bylo po většinu krize v eurozóně místem poměrně solidního hospodářského růstu. Ke konci roku 2012 ale jeho ekonomika zpomalila a loňský rok prožila jen v mírném růstu. Vláda očekává, že růst v tomto roce zrychlí a dostane se na 1,8 procenta, což by bylo více než čtyřnásobné tempo proti loňsku. Vláda ale svůj odhad pravděpodobně přehodnotí, myslí si ekonomové.
Následující kvartály lepší nebudou
Z německé ekonomiky v poslední době přicházely neuspokojivé zprávy. Průmyslové zakázky zažily největší pokles za téměř tři roky, produkce a vývoz rostly jen mírně a důvěra investorů a podnikatelů se zhoršila, především pak vlivem ukrajinské krize. Řada německých firem, například výrobce spotřebního zboží Henkel, si stěžuje, že rusko-ukrajinská krize zasahuje do byznysu.
Podle ekonoma Stefana Kipara ze společnosti BayernLB se vzhledem k tomu nedá vyšší úroveň růstu čekat ani v následujících čtvrtletích. Zahraniční obchod přitom prý růstu v blízké době nepomůže. Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) mezitím kvůli Ukrajině a slabšímu růstu na rozvíjejících se trzích snížila prognózu německého vývozu. Podle jejího nového odhadu letos vývoz vzroste maximálně o 3,5 procenta.
Euro po zveřejnění německé statistiky oslabilo vůči dolaru až na 1,3348 USD, později se ale vrátilo k původní hodnotě. Hlavní index západoevropských akcií FTSEurofirst 300 před polednem odepisoval zhruba 0,3 procenta. Výnos desetiletých německých vládních dluhopisů, považovaných za bezpečné útočiště, dopoledne klesl na historicky nejnižší hodnotu pod jedno procento.
